Zlý soused (evil neighbour)

The demons in your body

V předchozí části: "S Jacobem jsem si to už vyřídil a teď jsi na řadě ty" šílený úsměv se mu rozprostřel přes jeho obličej a Jacobovu krev mi otřel o tvář"

Cítila jsem jak mi tekutina na tváři stéká dolů.

Dopadla na mé ruce, podívala jsem se na ni a nehybně ji sledovala

Justin celou rukou chytil moji čelist a pohybem nahoru mě donutil se na něj podívat.. znovu do té propasti

Jeho šílený úsměv, který mi naháněl obrovskou hrůzu zmizel. Rychle zkřivil obličej a odhodil mě silou pryč

Mé tělo narazilo na studenou zeď, po které jsem se svalila dolů jako hromada kamínků, padajících ze skály

Na nic jiného jsem se nezmohla, jen mlčky jsem nechala své tělo spadnout.

Justin vstal z postele a probodajíc mé tělo pohledem mě sledoval

"Nesnáším lhaní" zakřičel z ničeho nic do ticha, který vyplňoval každý koutek mého pokoje, nacož mé tělo se zachvělo

Jen na jeho tón hlasu reaguje mé tělo neuvěřitelným způsobem

"Nesnáším, když někdo porušuje mé pravidla a ty Amy Green...,ty jsi je porušila" nenávistný tón se mi rozezněl v uších.

"Několikrát jsem ti říkal, že ty jsi moje, vybral jsem si tě a to jak se s tím vypořádáš je už jen na tobě. Ty budeš poslouchat má pravidla, budeš dělat co řeknu. Když ti nedovolím, aby si mluvila, mluvit nebudeš. Když ti nedovolím, aby jsi se pohnula, nepohneš se"

Stiskl zuby k sobě, aby potlačil vztek, nacož mu vyjela lícní kost, která zkrášlovala a přidávala na respektu jeho obličeje.

"Myslel jsem si, že budeš rozumná a má pravidla rychle pochopíš. Myslel jsem si, že po jednom mém velkém fyzickém trestu budeš poslouchat, ale ty ne"
Zaťal ruce v pěst

"Jak koukám neodradil tě ani trest, při kterém si prožívala až nenormální bolest"

Přešel ke mně a naklonil se blízko mé tváře

"Ty víš čeho jsem schopný Am" S mým jménem si doslova pohrál na jazyku

"Nedělá mi problém tě udeřit, či zbít do krve. Nedělá mi problém ti udělat bodnou ránu. Nedělá mi problém ti poskytovat nekonečné svíjení se v bolesti,-" na chvíli se odmlčel

"A ty víš, že já ti ubližuji rád. Uspokojuje mě vidět tě ležet v křeči, uspokojuje mě vidět tě svíjet se v bolesti, kterou ti poskytuji" odtáhl se ode mě

"Ale ty ne, odporovala si mi už několikrát a jestli sis myslela, že se mnou zažíváš peklo,-" ďábelsky se usmál

"Tak to byl teprve začátek. Do teď to byla procházka růžovým sadem, ale já už ztrácím trpělivost. Teprve teď to bude peklo. Jestli si myslíš, že věci, které jsem ti dělal už nemůžou být horší, tak to se šeredně pleteš" mráz mi přešel po zádech a krev v mých žilách ztuhla

"Je jen na tobě, kdy si uvědomíš, že odporovat mi je zbytečné. Když budeš poslušná, nebude to tak hrozné" odmlčel se

"Ale tohle jsem ti řekl už několikrát" vztek ovládal jeho tělo

"Dost mluvení, vše co jsem ti řekl už dávno víš, teď za svůj čin tvrdě zaplatíš"

Přešel ke mně a chytl mě drsně za vlasy

"Neboj se,-" přiblížil se k mému obličeji, přičemž jeho dech se odrážel od mých popraskaných rtů

"Nebude se ti to líbit"

Nikdy jsem neviděla tolik démonů v lidském těle.

Pokračování příště. Děkuji za liky, komenty a mé čtenáře!❤️