Odpor je zbytečný

10.6K 546 23
                                    

V předchozí části: A u té poslední se mi nahnal mráz po zádech
od Justin: ve 22:30 mě čekej

Hlasitě jsem polkla. Vstala jsem a šla se podívat k oknu. Když jsem odhrnula závěs, mé oči padly na Justinův dům, který byl obklopený snad milióny lidmi, na zahradě a ve vnitř toho domu. Všichni drželi červené kelímky s pitím a hádám, že vodu nepijí. Kluci jezdili na skatu, flirtovali s holkama, házeli toaletním papírem, mlátili se. Holky tančily, líbaly se, otíraly se zadkama o kluky, kouřily a kdo ví co ještě jsem nezahlédla. Tohle, zítra ráno uklízet, bude asi zábava. Závěs jsem zpátky zatáhla a šla si pustit televizi. Sledovala jsem Simpsonovi, když se domem rozezněl zvonek. Podívám se na hodiny 22:25. Polkla jsem od strachu.. To bude Justin. Já na něj úplně zapomněla... psal SMS-ku, že přijde. Co teď? Mám mu jít otevřít? Z mého přemýšlení mě vytrhl opět opakované zvonění na náš dům. Vstala jsem a pomaličku scházela schody dolů. Opět se domem rozezněl zvonek a poté rány na naše dveře se slovy "Otevři!" Podle hlasu jsem se už mohla sto procentě ujístit, že je to Justin. Pomalu jsem šla ke dveřím. Tak strašně jsem se přemáhala. Musím mu otevřít. Justin mlátil do dveří, když jsem pootočila klíčem, mlácení přestalo. Uslyšel, že jsem odemkla a vletěl dovnitř jako smyslu zbavený.
"Ahoj shawty" řekl a popošel ke mně nacož mi chytl pramínek vlasů a začal ho namotávat
"Ahoj Jus-s tine c-co tu d-děláš?" Zeptala jsem se rozklepaným hlasem, jako obvykle v Justinové přítomnosti.
"Přišel jsem dokončit to, co jsme nedokončili na toaletách" oblízl si rty a udělal úškrn. Mé tělo polil studený pot. "A-ale vždyť máš p-párty" po téhle mé vyslovené větě se začal nekontrovatelně smát "A co, že mám párty, to je snad nějaké privilegium, že na ní musím být? I když chápu, že párty beze mě není párty" řekl arogantně.
Bože ten je až příliš sebevědomý Nejradši bych mu něco řekla, ale nebudu si to teď dělat ještě horší. "N-není to privilegium" 
"Tak vidíš" řekl a chytl mě silně za boky. Vytrhla jsem se mu, nacož se mu hned obličej změnil, v jeho očích šel vidět vztek. Šel směrem ke mně, ale já natáhla ruce před sebe, silou mi do nich bouchl a hned jak se mé ruce dostaly dolů chytl mě znovu, ale za ramena, rychlým pohybem mě žďuchl ke zdi, natlačil se na mě a řekl "Myslím, že už jsi zjistila,  že mi odporovat je zbytečný" po těchto slovech jsem ucitíla velkou bolest na mém obličeji.

Pokračování příště. Děkuji za liky, komenty a mé čtenáře!❤️

Zlý soused (evil neighbour) Kde žijí příběhy. Začni objevovat