Zlý soused (evil neighbour)

27. Do you have time for me?

V předchozí části: Když zašel za roh a já ho už neviděla, začala jsem skákat radostí. Bylo to tak...jiné. Konečně nějaký milý kluk, ještě do toho tak krásný a oslovil zrovna mě. Snad se s ním ještě uvidím.

Když jsem konečně přestala skákat od radosti, tak jsem zaťukala na dveře a otevřela.

Všechny pohledy padly na mě včetně učitelky "Dobrý den paní profesorko, omlouvám se, ale můj autobus měl zpoždění" dořekla jsem a uculila se

"No dobře slečno Greenová, posaďte se" řekla mi a začala zase něco psát na tabuli.

Hledala jsem, kam bych si mohla sednout, když najednou na mě zamávala Briana a tichým hlasem řekla "Amy, tady! Pojď za mnou" usmála se na mě.

Jak já tu holku miluju

Je tak miloučká vůči mě, ale i přesto, že jí mám strašně ráda, tak jí ty pletky s Justinem říct nemůžu.

Nevím jak by na to reagovala a myslím si, že by se to vše zhoršilo.

Možná by mi pomohla, ale co když by se na mě naštvala? Co kdyby to nepochopila?

Nechtěla bych přijít o Brianu, je to skvělá holka.

Šla jsem směrem k ní a sedla si na volné místo.

"Ahoj Brianko, tak co rande s Ryanem" šeptala jsem k ní.

Podívala se směrem k učitelce, jestli se na nás nekouká a když zjístila, že je vše v pořádku řekla

"Bylo to úžasně, šli jsme na večeři, pak na procházku a až do pěti do rána jsme si povídali. A teď si vem, že jsem dneska do školy vstávala v 6hodin ráno. Takže jsem už spát ani nešla, ale stálo to za to. A co ty? Jak ti je?" Zeptala se ustaraným hlasem.

"Ano už mi je líp" usmála jsem se, úsměv mi opětovala a pak pohled sklopila na mé obvazy na rukou.

Vykulila oči a řekla

"Co to je? Ty se *silně polkla* řežeš?" 

"Ne neřežu!"

"Tak ty obvazy sundej!"

"Proč?"

"Dělej Am!"

Polkla jsem, rozhýdla jsem se kolem sebe, jestli se na mě někdo nekouká a začala je sundávat.

Když jsem je sundala tak na mé překvapení jsem to měla vcelku zahojené, už jsem tam měla jen velké strupy.

"Tak od čeho to máš?" Nadzvedla obočí a pohladila mě po ruce

"Spadla jsem do keře, kde bylo trní a mně se zapíhly trny do zápěstí" Použila jsem stejnou lež, jako pro malou Jazminku.

Nejdřív se nedůvěřivě koukala, ale pak jen řekla "Chudáčku, nebolí to?"

"Ne v pořádku" musela jsem se zasmát nad tím, jak roztomilá byla

"Amy a Briano! Okamžitě do první lavice! Nehodlám, aby jste se vzadu bavily a vyrušovaly moji hodinu" zakřičela na nás znenadání učitelka.

S Brianou jsme na sebe koukly, potichu se zasmály a sborově řekly "Promiňte paní profesorko"

***

Hodina biologie byla snad nekonečná. Učitelka mluvila a psala na tabuli tak rychle, že jsem si ani nestíhala zapisovat.

Tak jsem poprosila Brianu, aby mi pak půjčila zápisky. Ta čirou náhodou vše stíhala.

Nechápu

*crrrrr*

Konečně zazvonilo a my s Brianou si šly do skříněk pro učebnici matematiky.

Najednou mi zavibroval mobil. Vytáhla jsem ho, podívala se na obrazovku a tam SMS-ka

od Neznámé číslo: 
Ahoj Amy. Nemáš dneska po škole čas?
-Jacob Dalas

Pokračování příště. Děkuji za liky, komenty a mé čtenáře!❤️