Zlý soused (evil neighbour)

2. Pozdní příchod

Vzbudila jsem se na zvuk budíku.

Okamžitě jsem se po vibrujícím mobilu, vyzváníc moji bývalou oblíbenou písničku, která jí byla do doby, něž mě začala probouzet, natáhla a honem ho vypla, promnula si oči a podívala se kolik je hodin.

'Teprve 6:15.. na pět minut si ještě zdřímnu. Času mám dost.' Vnitřní hlas se ozýval uvnitř mě.

Telefon jsem položila zpátky na noční stolek, zavřela oči a poddala se spánku.

***

Začala jsem cítit něčí ruce na mém těle a zachvíli na to, volání mého jména.

"Co se děje? " Vylekaně jsem vykřikla, když mým tělem bylo zatřásáno.

"Amy Greenová! Je 7:30 za půl hodiny ti začíná škola, to snad chceš přijít na novou střední pozdě?"

"Cože ? 7:30? Vždyť před chvilkou bylo 6:15." I hned jak mé slova upustily ústa,jsem vyletěla jako střela do koupelny.

***

Když jsem byla hotová utíkala jsem po schodech dolů.

"Mami?"Zavolala jsem.

"Ano Amy?"

"Prosím tě, nehodila by jsi mě do školy?" Udělala jsem na ní štěněčí oči, doufajíc, že to vyjde.

"To je samozřejmé, počítala jsem s tím. Mezi tím co si se chystala jsem ti udělala i jídlo,"usmála se a podala mi krabičku s jídlem.

"Mami, ty jsi nejlepší." Objala jsem ji a dala pusu na tvář.

-před školou-

"Tak honem utíkej." Popohánějíc mě, když už zastavovala před moji novou školou.

"Tak ahoj a moc děkuju." Poslala jsem ji vzdušnou pusu a zavřela dveře od auta.

Utíkala jsem do školy, ale sranda je, že vůbec nevím kam mám jít.

Prý se mám někde v ředitelně nahlásit.

Otevřela jsem dveře a šla svižným krokem, koukala se kolem sebe jestli není někde na dveřích napsaný nápis 'ředitelna' v tom zmatku jsem do někoho narazila a spadla na zem.

"Au," vyletělo nekontrolovatelně z mých úst.

"Dávej bacha kam koukáš," ozval se mužský hlas, podívala jsem se směrem nahoru, abych zjístila do koho jsem to vůbec vrazila.

A sakra!

Stál tam hnědovlasý, potetovaný kluk ze včerejška s partou dalších kluků.

"Promiň, hledám ředitelnu a v tom zápalu hledání jsem nekoukala před sebe," snažila jsem se být klidná.

" Ty jsi tu nová,viď?" Zeptal se přitom, když mi pomáhal vstát, projel si mě očima od hlavy až k patě, nacož si zkousnul spodní ret.

Abych pravdu řekla je nádherný a z blízka mnohem více.

"Ano,jsem," jednoduše jsem odpověděla.

"Chceš ukázat kde je ředitelna?" Nadzvedl jedno obočí.

"Byl bys hodný."

Udělal s klukama nějaký jejich pozdrav a šel se mnou. Cestou bylo hromové ticho. Cítila jsem jeho oči na mém těle,.. bylo mi to strašně nepříjemné.

Když už jsme zastavili před dveřmi s nápisem 'ředitelna' které jsem tak usilovně hledala natáhl ruku přede mě a řekl

"Jinak,..já jsem Justin Bieber," koukl na mě snad nejroztomilejším pohledem co jsem kdy viděla.