10. Nekonečná bolest

16.2K 607 13
                                    

V předchozí části:
Když jsme dojedli, vzala oba talíře a začala umývat nádobí, přišel jsem k ní a zašeptal jí do ucha.

"Čekám tě nahoře, přijď hned jak to tu doděláš a laskavě se o nic nepokoušej."





Z pohledu Amy:

Mráz projel mým tělem a na kůži se mi vytvořila husina.

Justin odešel do mého pokoje, když zabouchl dveřmi má mysl začala okamžitě přemýšlet.

Utéct či neutéct? Zamknout se v nějaké jiné místnosti nebo zamknout ho v mém pokoji? Nevím, pro co se rozhodnout.

Když budu odporovat udělá mi ze života peklo. Když budu poslouchat bude jen poloviční.

Nemám co ztratit.

Vzala jsem si kečup a postříkala si tím, tričko, vlasy a obličej. Šla jsem nahoru a otevřela dveře od mého pokoje.

Justin ležel na posteli, když mě uviděl dostal výbuch smíchu

"Co se ti stalo?" Posadil se a opřel se o rám postele.

"Chtěla jsem ten kečup uklidit, vzala jsem ho do ruky a asi jsem to moc silně stiskla a ono to vystříklo," zalhala jsem.

"Jdu si to umýt."

"Běž," pořád se smál.

Rozutíkala jsem se do koupelny, zapráskla dveře a zamkla.

Jak Justin uslyšel zvuk zamknutí za čtyři vteřiny už bouchal na dveře. Došlo mu, že to byl plán, jak se před ním schovat.

"Kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp!" začala jsem se mu smát za dveřmi.

"Ty jsi jako myslíš, že zde budeš zavřená, celý den? Někdy vylézt musíš," řekl sarkastickým hlasem.

Smích mě přešel, to jsem moc nedomyslela.

***

Ani nevím, jak už dlouho v koupelně mlčky sedím na studených kachličkách se sklopenou hlavou s myslěnkami jen na to nejhorší.

Bála jsem se vyjít ven.

"Justine?" Neozval se.

Chvíli jsem stála přilepená na dveřích a snažila se zachytit nějaký zvuk, jenže nic jsem neslyšela.

Odtáhla jsem se od dveří a začala ze sebe vyslékat všechny ty věci na kterých byl kečup.

Vlezla jsem do sprchového koutu a začala se umývat.

Nikam jsem nespěchala, proto jsem zavřela oči a nechala kapky horké vody dopadat na mé nahé tělo.

***

Byla jsem konečně odhodlaná vyjít ven z koupelny.

Vzala jsem klíč a otočila směrem do prava. Okamžitě, jak přišel zvuk odemknutých dveří, vyrazil Justin dveře, popadl mě za ruku a švihl se mnou na postel.

Seběhlo se to tak vše rychle. Stála jsem jen jak přikovaný sloup neschopná cokoliv udělat.

"Neměla si to dělat," dostala jsem facku na pravou stranu a hned poté na levou.

Tváře byly v jednom ohni. Chytl mě za vlasy a táhl víc na postel. Vytáhl pouta z kapsy a připoutal mě, po poutech následoval roubík, který mi dal do pusy.

Věci ze mě vysloveně serval a odhodil pryč.

Prohlížel si každý kousek mého těla, přičemž si u toho pomalu rozvazoval pásek u kalhot, zkroutil ho a začal mě švihat do nohou.

Jak se pásek dotknul mé nohy okamžitě se tam udělal červený obtisk.

Zařvala jsem do roubíku a slzy stékaly po mých červených tváří.

"Jen řvi ty couro!" Začal mi dávat rány.

Byl jak zaslepený moji bolestí, mlátil mě hlava nehlava, nezastavoval, mé tělo se svíjelo bolestí. Kroutila jsem se na všechny strany.

Nemohla jsem ho ani poprosit, aby přestal, jediné co jsem mohla bylo zoufalé křičení do roubíku, ale on nepřestával, pořád mě mlátil, jedna rána za druhou

"Bolí tě to?!" Zakřičel na mě a zase mě švihl.

Mé nohy už nebyly červené, ale modré.

Začala jsem svým tělem cukat až se mi pouta zarývaly do kůže.

Přistoupil k mým prsům a švihl mě přes ně. Tak ostrou bolest jsem nezažila.

Dal mi pryč roubík a zařval po mně

"Řekni moje jméno!" Na nic jsem nečekala

"Justin!" Dal mi facku.

"Znovu!" Zakřičel.

"Justin!"

Vyslékl se a surově mi roztáhl nohy, vrazil mi ho tam až po kořen. Do očí se mi draly slzy, které se začaly velkou rychlostí spouštět dolů.

Začal se hýbat tím nejrychlejším tempem.

Každý náraz mi vydal bolestnou vibraci do těla.

"Otevři pusu!" Chytl mě drsně za vlasy a narazil mě na jeho přirození, spustil se mi dávící reflex a já myslela, že můj žaludek vypustí ven veškeré jídlo, co jsem dnes snědla.

"Jen si to užívej!" Ironie sršela z jeho hlasu.

Později jsem ucítila teplou tekutinu v mých ústech, kterou mi poručil spolknout.

Justin pustil mé vlasy a odhodil mě silou do polštářů, jeho hruď se rychle nadzvedávala.

"Otoč se! Tohle ještě nekončí."

Pokračování příště.
Děkuji za liky, komenty a mé čtenáře.❤️

Zlý soused (evil neighbour) Kde žijí příběhy. Začni objevovat