Zlý soused (evil neighbour)

"I love you"

V předchozí části: I když ji dělal věci o kterých se i někteří bojí mluvit, pořád tu byla jeho druhá stránka, která ji neubližovala a ukázala ji, že v něm některé city jsou a nebo je to jen Justinova nemoc s poruchou osobnosti, přičemž je jeho tělo naplněno plnou dávkou démonů

Z pohledu Justina:

Po místnosti se roznášel dým z cigaret a trávy.

Hlasitá hudba hrála v reprácích, přičemž každým beatem se otřásla podlaha.

Smích se roznášel po celém domě a odrážel se od každé stěny.

Flašky od alkoholu se válely různě po zemi a obsahy z nich byly už dávno v našich tělech.

Na klíně se mi kroutily dvě kurvy. Jednu jsem odstrčil a tu druhou si více za boky přitáhl k sobě.

Lehla si zády na moji hruď a různě se kroutila. Rukama jsem bloudil po jejím těle kde se dalo. Vzrušení a omamné látky mnou proudily jako šílený elektrický proud.

"Hej bro," zavolal na mě Lil a já i hned zbystřil, věděl jsem o co jde.

Nahl jsem se k ušnímu lalůčku, té kurvy, která se otírala zadkem o mé přirození.

"Hned se vrátím, baby." Jemně jsem ji ho zkousnul a sundal si ji z klína, jěště než jsem odešel jsem se k ní znovu nahl.

"Přeslechl jsem tvé jméno." Nadzvedl jsem obočí a udělal svůj typický úškrn s kousnutím se do svých rtů.

"Natalin," oblízla jsi rty.

To už jsem se zvedl a šel za Lilem. Tahle kočička ještě vůbec neví, co s ní mám v plánu.

Nad tou představou, co jí budu dělat se mi doslova zachvělo tělo.

Jak já miluju dny, kdy rodina vypadne k příbuzným a celý dům patří mně.

Klekl jsem si k Lilovi, kde na stole vytvaroval dvě čáry.

Nahl jsem se k tomu. Jedním prstem si přidržel jednu dírku nosu a tou druhou do sebe dal drogu.

Zaklepal jsem hlavou do strany a celý se posadil na zem.

Chvíli jsem tam seděl a poté šel za tou Natalin, nebo jak se jmenuje. Jméno není důležité.

Přišel jsem k ní, chytl ji za zápěstí a trhl s ní.

"Teď půjdeš se mnou." Chladný hlas a kamennou tvář jsem vytvářel před její osobou.

Vypadala vylekaně, očividně nečekala takové chování.

Než stačila cokoliv říct, ozvala se rána. Otočil jsem svoji hlavu a viděl jak můži v policejní uniformě vyrazili dveře. V ruce drželi zbraně a křičeli "Ruce nahoru, okamžitě!"

Pustil jsem ji a dal ruce nahoru, jako všichni v místnosti.

Šel ke mně jeden z nich, na nic jsem nečekal a vrazil mu pěstí, když byl v přijatelné vzdálenosti. Začal jsem sázet jednu za druhou.

"Na zem, lehněte si!" Zakřičel policista, který sledoval vše co se odehrávalo stojíc u rámu, kde byly dříve vchodové dveře, dokud je nevykopli.