Zlý soused (evil neighbour)

Jsem to pořád já(?)

V předchozí části: Zatím co já se unášela bolestí, která si hověla v mém těle a nechtěla mě opustit, Justin se unášel pocitem slasti.
Bolest je slovo, které se v mém životě a slovníku stalo každodenní rutinou a zvykem  
Ale jak tento zvyk ještě dlouho vydržím ?

Každým centimetrem co se posouval níž, mi ubíral na síle

Bolest opět naplňovala mé tělo

Vše kolem mě jakoby se najednou zastavilo

Čas neběžel, zůstal stát. Justinové rány byly bolestivejší a najednou nekonečné.

Krev tekla po mé noze směrem dolů a zanechávala za sebou cestičku červené, uschlé barvy

Ztrácím vládu nad sebou samotnou

Slabost..to je teď slovo, které mě vystihuje, už nezvládám takový nápor nepopsatelné bolesti

Tíseň je ohromná, že ji není možno vydržet

Cítila jsem jak si mě znovu ta nepředvídatelná propast volá, láká mě na uklidňující tmu, na tmu která mi slibuje schopnost nevnímat bolest

Cítila jsem, jak se ji pomalu a s oddaností poddávám, jenže..

Stalo se něco, na co jsem čekala..Justin přestal

Už jsem necítila ten ostrý bodec, který mi nemilosrdně řezal kůži

Otevřela jsem oči,...nic se nezměnilo

Jako bych byla na nezastavitelném kolotoči, vše kolem mě nebylo ostré, vše kolem mě se motalo, vše kolem mě bylo..jiné

Slabost, bezmoc, bolest, strach, úzkost, tohle vše panovalo mým tělem.

Myslela jsem, že tyhle slova se v mém životě už staly zvykem. Né vždy je to pravda.

Byla jsem jak v jiném světě.

Těžko se popisuje nevysvětlitelné, ale nebyla jsem to já

Necítila jsem se být sama sebou, připadala jsem si jako jiný člověk, připadala jsem si, jakoby má duše byla uvězněna v jiném těle a já na protest pomalu opouštěla tento svět

Každým nárazem mého srdce do hrudního koše, mě udržovalo při smyslech

Nárazy byly tak silné, že jsem slyšela ten krásný zvuk, který mi říkal že svůj život ještě vlastním

Dá-li se to tak nazvat?..

Neviděla jsem, co Justin dělá, zrakové a smyslové receptory přestaly fungovat a přejaly svoji nadvládu

Z pohledu Justina:

Potěšení, které mi poskytovala její bolest, byla silnější než orgasmus

Bylo to tak intenzivní

Najednou z ničeho nic jsem přestal

Dostal jsem se do silné křeče svíjejíc se.
Nebyla to bolestivá křeč, ale křeč která projížděla mým tělem jako neřízená střela a já přestal kontrolovat své tělo

Chci víc.

Stává se ze mě blázen, blázen který si hoví v bolesti.

Pokračování příště. Děkuji za liky, komenty a mé čtenáře!❤️