9. Očekávaná večerní návštěva

15.4K 665 19
                                    

V předchozí části: "Jak to myslíš?" Podívala jsem se na něj.

"Nedokážeš se udělat pod zápalem pronikavé bolesti, které ti budu při sexu poskytovat."




Když Justin opět dostal to, co chtěl, vzala jsem si svůj mobil, půjčila si na sebe jeho triko a tepláky, protože mé šaty byly rozstříhané a utíkala jsem domů.

Myšlenky, které mi běhaly hlavou byly strašné. Mé svědomí mě tížilo. Měla jsem hrozný tlak na hrudi, v krku jako bych měla obrovský kámen a já nemohla polknout.

Znásilnil mě? Pořád jsem se sama sebe na to ptala.

Asi ano.

Vybavovala jsem si včerejší situaci. Líbilo se mu, když jsem prožívala bolest.

Co teď budu dělat? Bože, pomoz mi.

Když jsem otevřela dveře, zakřičela jsem na celý dům.

"Mami?!" Zpětná vazba se mi nedostala. Zkusila jsem to znovu

"Maaami?!" Zase nic.

Přišla jsem do kuchyně a uviděla na stole papír. Vzala jsem ho do ruky a začala číst.

Beruško moje, musela jsem odjet kvůli návrhu na šaty do Dubaje, firma mi zavolala už o půlnoci a já ti nechtěla volat, když už jsi spala. Vrátím se za měsíc společně s tatínkem.Patie - maminka Justina tě bude chodit někdy kontrolovat. Nakoupeno máš. Nezlob. Miluji tě
- máma :*

To znamená měsíc bez rodičů. Dokážu si vyprat, vyžehlit a vše co je potřeba, ale ta představa, že když Justin bude chtít přijít a udělat mi ty strašné věci, tak mi nikdo nepomůže.

*blink*

Zavibroval mi mobil

Od Justin:

Kočičko, dnes si přijdu večer pro ty tepláky a  tričko. Nebude to jen tak zadarmo, já věci nepůjčuji jen tak, takže za to nějak zaplatíš a ty víš jak.

Pro Justin:

Promiň, ale večer jdu s rodiči na večeři.

Pokusila jsem se zalhat, ale marně.

Od Justin:

Lži nejsou pěkné a ke všemu je nenávidím.

***

Stres projíždí mým tělem jako elektrika.

Amy, stejně tomu neutečeš, nemá cenu se stresovat.

Řekla jsem si sama pro sebe a šla dolů do kuchyně si udělat něco k jídlu, protože můj žaludek si o to říkal v podobě kručení.

Začala jsem dělat špagety, když se zrovna domem rozezněl zvonek.

Otevřela jsem dveře, aniž bych stihla zareagovat, vešel rychle dovnitř, zavřel za sebou, chytl mě pod krkem a namáčkl na zeď.

"Tak ty jsi mi chtěla lhát?" Začal křičet z plných plic naproti mému obličeji, s každým jeho stlačením mi více docházel dech.

Jediné, na co jsem se zmohla, bylo to, že jsem ho rukou začala mlátit do hrudi a tím naznačovala, že mě dusí.

Pustil mě bezohledně na zem, hlasitě jsem začala dýchat a lapat po kyslíku.

Jen stál a koukal na mě. Zvedla jsem hlavu nahoru, udělal na mě úšklebek a vrazil mi facku. Sykla jsem od bolesti. Chytl mě za vlasy a tahal nahoru, což mě donutilo se postavit na nohy.

"Teď půjdeme nahoru do pokoje!" Začal mě tahat, ale já se vysmykla a řekla mu

"Počkej, já v kuchyni vařím a nemůžu nechat vyhořet barák," vyletěla jsem do kuchyně.

Voda už bublala a div se, že poklička tím skákáním nespadla. Honem jsem tam dala špagety a začala vařit.

Z pohledu Justina:

Tahal jsem ji nahoru, ale ona se mi vysmekla a začala rychle mluvit, že má v kuchyni jídlo a letěla tam.

Nevím proč, ale zdálo se mi to docela roztomilé. Šel jsem do kuchyně kde dělala..no ne... špagety, moje oblíbené jídlo.

Pohledem na ní, jak připravuje jídlo, které miluji, mě vztek opustil.

Ale na jak dlouho?

Posadil jsem se na židli a koukal jak vaří. Postavu má opravdu výstavní. Ten velký zadek.

Miluji velké zadky.

Je pravda, že prsa má malinké, ale to je tím cvičením. Mně to do postele stačí.

Z mého myšlení na její postavu mě vyrušil její hlas.

"D-dáš si taky?" Řekla se strachem a nejistotou v hlase. Ještě jsem nezažil holku, kterou bych takhle mučil a ona mi nabídla jídlo.

"Jo dám si," usmál jsem se na ni. Nic neřekla a začala mi nandávat na talíř.

"Dobrou chuť," podala mi talíř s jídlem, které jsem okamžitě snědl.

Když jsme dojedli, vzala oba talíře a začala umývat nádobí, přišel jsem k ní a zašeptal jí do ucha.

"Čekám tě nahoře, přijď hned jak to tu doděláš a laskavě se o nic nepokoušej."

Pokračování příště.
Děkuji za liky, komenty a mé čtenáře.❤️

Zlý soused (evil neighbour) Kde žijí příběhy. Začni objevovat