Zlý soused (evil neighbour)

Am I on the right way?

V předchozí části: Ocitla se v rukou psychopata s narušenou osobnosti chování a vyžívání se v bolesti

Z pohledu Amy:

Ráno sluneční paprsky tancovaly na mé tváři, což mě donutilo otevřít oči

Pomalu jsem se rozkoukávala po místnosti a probírala se znovu do mé každodenní rutiny

Kolem mých bocích byly obmotány potetované ruce, které mě tiskly k jeho tělu odmítajících mě pustit

Začala jsem se pod jeho stiskem nepříjemně vrtět, nacož se Justin zbudil se zabručením

Jeho ruce se přemístily na jeho oči, které si začal drtit a po dokončení téhle činnosti jeho oči přemístil na mě 

Spolknula jsem všechny sliny v ústech a  dívala se do jeho očí

Nevydrželo mi to dlouho, i hned jsem uhla pohledem a sledovala své prsty na ruce

Periférním viděním jsem mohla usoudit, že jeho oči jsou stále na mém těle

Justinova ruka se objevila na mé ruce, začala putovat nahoru až k mému obličeji, kde s jemným pohybem mi zvedl hlavu

I když má hlava byla napřímená k té jeho, mé oči zhlížely dolů

"Podívej se na mě Amy" v jeho hlase nebyla známka žádného afektu, zlosti či vzteku

Byla jsem nejistá

"Podívej se na mě Amy" zopakoval snad ještě mírnějším hlasem, než předtím

Pomalu jsem začala dávat oči na jeho tělo

Když se naše oči střetly, usmál se avšak já nikoliv

"Bojíš se mě?" Zmizel mu úsměv na tváři a nasadil kamennou tvář, kterou s radostí nosívá

Stiskla jsem ústa k sobě a mírně pokývala hlavou na znamení souhlasu

"To jsem rád" uškrnul se a dal mi polibek na mé čelo

"Pokud budeš poslušná, může to být pro tebe dnes hezký den, bez jakéhokoliv ubližování"  

Nad touhle větou jsem si vzpomněla co se dnes má odehrát

Dneska je ten den, kdy se to všechno stane

Ten den, kterého se bojím a těším se na něj zároveň

Ten den, kdy se pokusím udělat jeden velký krok dopředu a udat Justina

Takže ano má pravdu, dnes to pro mě bude hezký den 

Nad moji myšlenkou jsem se vnitřně usmála a pocit radosti se mi roznesl po těle

Cítila jsem se v klidu a mým tělem nekoloval žádný stres

Nebo tedy aspoň prozatím

Nebyla jsem zvyklá, že bych se cítila s Justinem v klidu. Byl to stereotyp strachu, nikoliv krásného pocitu

A abych pravdu řekla, více se mi zamlouvá ta druhá varianta 

***

Hodiny utíkaly, světlo se pomalu měnilo na tmu a já doma netrpělivě čekala na Brianu

Čím se čas krátil, tím hůř se mi dýchalo

Je to dobrý nápad?

Nervózně jsem poklepávala prsty do stolu, za kterým jsem seděla v kuchyni

Hlavou mi létalo milión a milión myšlenek 

Začínám pochybovat o tom, že dělám dobře

Co když se nám to nepodaří?

Ani nemám odvahu pomyslet na to, co by mi udělal, že jsem se odvážila k tomuto činnu 

Strach a respekt k jeho osobě je velký, možná až nenormální a přestávám chápat, jak jsem na tohle mohla kývnout

Je cesty zpět? Ne není, už to musím dokončit 

Domem se rozezněl zvonek čímž mé srdce vynechalo jeden úder.

Je to tady

Pomalu jsem vstala od stolu a dobelhávala se ke dveřím, chytla jsem za kliku, kterou jsem pevně svírala v mé ruce, zhluboka jsem se nadechla a dveře s výdechem následně otevřela

Pokračování příště. Děkuji za liky, komenty a mé čtenáře!❤️

Mám tu pro Vás návrh. Mám dvě možnosti, jak další kapitola bude pokračovat, ale nemohu se rozhodnout . Proto napište do komentu číslo 1 či 2. A které číslo z těchto dvou variant vyhraje, podle toho budu pokračovat. Přeji krásnou neděli. -A