Zlý soused (evil neighbour)

13. Tělo bez duše

V předchozí části : "Teď tu zůstanu s tebou, potřebuješ moji pomoc a péči," Podívala se na mě zvláštním pohledem. Silně se nadechla se zavřenými oči, za úmyslem mi odpovědět.

Ještě si nepouštějte písničku. Napíšu Vám, kdy si ji máte pustit

Z pohledu Amy:

Nadechla jsem se a řekla "Dobře"

Upřímně nejsem moc nadšená, že tu Justin bude se mnou. Může mě přeci kdykoliv znásilnit nebo zmlátit.

Přeci jen tohle všechno jak teď vypadám.. Za to může on.

Ani nechápu proč se teď najednou tak nabídl a dělá ze sebe anděla strážného, když je to anděl bolesti, kdybych ho teda měla k tomu přirovnat.

Když jsem mu s tím souhlasila znovu se usmál a řekl "Teď si lehni, donesu ti čaj a tu mastičku na rány"

Nic jsem mu na to neřekla a udělala jak on řekl.

Slyšela jsem zabouchnutí dveří, což znamenalo, že Justin odešel zřejmě pro tu mastičku na rány.

***

Pusťte písničku!

Justin dlouho nepřicházel, tak jsem z toho čekání na něj podlehla spánku.

*prásk*

Probudila jsem se na strašný rachot dole, slyšela jsem i něčí smích.

Když jsem se podívala na hodiny bylo půl 3 ráno.

Docela jsem se začala bát.

Chtěla jsem se jít podívat dolů, ale ty moje dobité nohy mi to stále nedovolují.

Když jsem stoupla na zem, podlomily se mi a já se pomocí ruk dostala zpátky do postele.

Ten někdo šel po schodech nahoru, strach v těle se zvyšoval, krev v žilách mi ztuhla.

Rozrazily se dveře a mně se ulevilo, i když ne na moc dlouho.

Stál tam Justin,....opilý

"Čau Amy, tak jsem tady"

Neodpověděla jsem, jen přece, bojím se ho. Nedělá mu problém mě zmlátit, i když je opilý. 

Začal očima bloudit po mém těle, přičemž si oblízl rty a následně se do nich zakousl

"Amy, svlíkni se, kurva!"

Vykulila jsem oči "Jussi, jsi opilý prosím pojď si lehnout, z-zítra bude líp" začal se mi třást hlas, když se přibližoval.

"Něco jsem snad řekl" přiletěla mi facka, až se mi celé tělo otočilo.

Bolest mi projela celým tělem, jak jsem se položila na nohy, zakřičela jsem bolestí. Ruce v obvaze nasáklé krví už potřebovaly znovu obvázat. Hlavu jsem měla v jednom ohni.

"Jussi...prosím!" Začala jsem křičet a snažila se utéct. Jenže, nohy mi to nedovolují ani v téhle chvíli, jak jsem se dotkla země,  znovu jsem spadla a začala se rychle plazit pryč

"Co si jako myslíš ? Že mi utečeš?" Začal se strašně smát

Chytl mě za nohu a tahal k němu.

Sedl si na mě a začal mi trhat oblečení jako smyslu zbavený.

Mlátila jsem ho, ale on nevnímal a dal mi pěstí, z čehož se mi spustila krev z nosu.

Chytla jsem se za nos. Krev mi stékala po obličeji a po rukách. Ta červená barva, je na mým těle velice často. Byla jsem celá od té barvy.

"Jussi..." Řekla jsem zoufalým hlasem, v kterém už nebyl cit. Jen bolest

Zavřela jsem oči a přestala se bránit.

Když mě Justin znovu znásilnil, slezl ze mě a odešel si lehnout na postel.

Jen jsem tam leželana zemi jako tělo bez duše.

Už neznám svoji hodnotu. Už to nejsem já. Justin mi z mého života dělá peklo. Nikdy jsem nevěděla co znamená být na dně. Teď už to vím, protože já jsem na úplném dnu. Nic mě nemotivuje se dostat na vrch. Stahuje mě. On mě stahuje. Bolest.. To je to s čím se každý den potýkám.... A asi už budu ...

Slzy mi stékají po tvářích, mé tělo se klepe od šoku a stresu. Justin po chvíli vstane, chytne mě a položí na postel se slovy "Tohle jen tak neskončí, myslíš si, že tohle je bolest? Počkej až se tvé tělo bude svíjet v bolesti, udělám ti rány jak na duši tak na těle" políbil mě na čelo a znovu si lehl.

Ten polibek... Byl to pro mě jako polibek smrti. Nenávidím ho. Chci aby to skončilo

Nechci už žádnou bolest, jinak to nevydržím.

Pokračování příště.
Děkuji za liky, komenty a mé čtenáře.❤️