Zlý soused (evil neighbour)

26. Meeting

V předchozí části: Prostě jsem takový. A nikdo s tím nic neudělá. Ani Amy ne. Mám ji jen na potěšení mé osoby. Vlastním ji dokud mě nepřestane bavit.

Písničku nepouštějte, napíšu Vám kdy.

Z pohledu Amy:

Ráno mě probouzely Justinovy ruce.

Promnula jsem si oči, natáhla ruce, abych se protáhla a řekla

"Co se děje?"

"Jdeme do školy, tak laskavě vstávej"
skláněl se nade mnou a propaloval mě pohledem

Když to dořekl chytl mi deku a hodil ji pryč.

Nechápu co se to děje. Včera mi vyhrožoval, že zažiju bolest a nakonec to bylo krásný a teď je zase protivný,  jak jsem říkala minule.

Nevyznám se v něm.

Vstala jsem a znovu se v sedě na posteli protáhla.

Když se Justin převlíkal tak se na mě otočil se slovy "Vypadni už"

Zarazila jsem se a chvilku na něj koukala jestli to myslí vážně, nebo ne.

Přistoupil ke mně, chytl mě silně za ruku a škubl

"Něco jsem ti snad řekl" a aby to nebylo málo tak mě ještě žďuchl, když jsem k němu byla zády.

"Co to do tebe vjelo?" Zasyčela jsem na něj, když jsem dopadla na zem.

"Takovým tónem se mnou mluvit nebudeš" po těchto slovech jsem na tváři ucítila štiplavou bolest.

Chytla jsem se tam, kde jsem dostala ránu. Mé oči začaly slzit, že jsem začala vidět rozmazaně.

Byla jsem v šoku,..nečekala jsem to a ani to nechápala

"Dej mi k-klíče" ztěžka jsem vykoktala

Jen se uškrnul a hodil mi klíče od hlavních dveří, které včera zamknul.

Jak jsem klíče držela v rukách rozutíkala jsem se pryč.

***
Snažila jsem se dělat, jakoby se před chvíli nic nestalo

Nemyslela jsem na to

Doma jsem si udělala ranní hygienu.
Přistoupila jsem ke skříni a rozmýšlela co si vyberu.

Po dlouhém rozhodování to vyhrály černé legíny s bílým tričkem a boty na podpatku.

Ještě jsem se namalovala, vyžehlila vlasy, najedla a mohla jsem vyrazit.

Když jsem zavřela vchodové dveře Justin zrovna taky vycházel.

Podíval se na mě a udělal škaredý obličej. Nad jeho gestem jsem sklopila hlavu dolů a šla na autobus.

On si nasedl do svého luxusního auta a jel pryč.

Stála jsem asi 15minut na zastávce a autobus nikde. Už je 7:50 což znamenalo, že na první hodinu přijdu už teď pozdě.

Když konečně autobus v 8:05 přijel tak jsem nastoupila a rozhlížela se kam si sednu.

Později jsem uviděla místo u jednoho černovlasého kluka s modrýma očima.

Přistoupila jsem k němu "Ehm, je tu místo?" Mile jsem se usmála

"Jo jasně, že je" úsměv mi opětoval.

Pustit písničku

Před školou:

Vystoupila jsem z autobusu a už jsem si to namířila do školy, kdyz v tom mě za ruku chytil ten černovlasý kluk

"Počkej..Přeslechl jsem tvoje jméno"
udělal úšklebek a oblízl si rty.

"Já jsem Amy..Amy Green" a natáhla jsem k němu ruku.

"No, já jsem Jacob Dalas" natáhl též ke mně ruku a my si potřásli.

Začaly mu cukat koutky a já viděla, že se chce začít smát

"Něco vtipného Jacobe?" Udělala jsem nechápavý obličej

"No nic, já jen, že ještě s žádnou holkou jsem si nepodával ruku."

"Aha" udělala jsem zvláštní výraz

"No nic musím do školy, ahoj" a vyrazila jsem k hlavním dveřím školy

"Však počkej já sem chodím taky" zastavila jsem se

"Vážně?"

"Jo, jen škola je tak velká, že jsme se ještě nepotkali" poškrabal se za zátylkem

"Uhm asi ano" začala jsem se smát.

***

Cestou do své třídy jsem si s Jacobem furt povídala.

Vypadá, že je to milý kluk, hlavně je teda docela upovídaný.

"No nic, tak já musím do třídy" řekla jsem mu, když už jsem stála před učebnou biologie.

"Tak se měj, snad se ještě někdy potkáme. Mohla by jsi mi dát své telefonní číslo a můžeme se někdy na něčem domluvit. Co říkáš?" Sladce se na mě usmál

"Jo jasně " vytáhla jsem propisku a napsala své telefonní číslo na jeho ruku.

"Děkuju, tak se měj Amy" řekl a mrkl na mě

"Ahoj" uculila jsem se

Když zašel za roh a já ho už neviděla, začala jsem poskakovat radostí.

Bylo to tak...jiné

Konečně nějaký milý kluk, ještě do toho tak krásný a oslovil zrovna mě.

Snad se s ním ještě uvidím.

Pokračování příště. Děkuji za liky, komenty a mé čtenáře!❤️