Zlý soused (evil neighbour)

Feelings

V předchozí části:
"Příště nepřestanu, pokud se přiblížíš znovu k Amy" přecedil jsem přes zuby plnou dávkou hněvu a odešel
Nechal jsem ho tam takhle ležet
Nasedl jsem do auta a odjel pryč
Teď je na řadě ona

Z pohledu Amy:

Ležela jsem schoulená na posteli od té doby co Justin odešel

Slzy stékaly po mých rozpálených tváří, které mi způsobovaly otřesnou bolest hlavy

Kvůli mně Justin Jacobovi ublíží

Při téhle myšlence jsem si přitáhla více nohy k sobě a schovala si do nich hlavu

Nešlo to..nešlo přestat

Slzy se vyjímaly na červené kůži jako perličky

Co to teď znamená?

Viděla jsem Jacoba snad naposledy?

Jeho oči které se vpíjely do mých, úsměvy které mi opětoval, ty krásné věci...to už se nikdy nestane?

Milion myšlenek, milion otázek..

Ale kde mám odpověď?

Ta nepřijde

Myslela jsem na něj..na Jacoba

Hlavou mi projely všechny vzpomínky na Jacoba

Flashback

Později jsem uviděla místo u jednoho černovlasého kluka s modrýma očima.

Přistoupila jsem k němu "Ehm, je tu místo?" Mile jsem se usmála

"Jo jasně, že je" úsměv mi opětoval.

***

Vystoupila jsem z autobusu a už jsem si to namířila do školy, kdyz v tom mě za ruku chytil ten černovlasý kluk

"Počkej..Přeslechl jsem tvoje jméno"
udělal úšklebek a oblízl si rty.

"Já jsem Amy..Amy Green" a natáhla jsem k němu ruku.

"No, já jsem Jacob Dalas" natáhl též ke mně ruku a my si potřásli

***

od Neznámé číslo: 
Ahoj Amy. Nemáš dneska po škole čas?
-Jacob Dalas

***

Sedla jsem si a přede mnou byl štuc nádherných, červených růží. Mohlo jich tam být asi přes 50.

                             ***
"Jacobe? To snad nemyslíš vážne"

"Ale ano myslím" rozhodil rukama do stran a úsměv se mu vytvářel na rtech.

Překřížila jsem si ruce na hrudi a udělala škaredý obličej.

"Hele kočko je to překvapení, takže žádné protesty" pohladil mi tvář

Nechala bych se dál unášet myšlenkami na krásné chvilky s Jacobem, ale vyrušil mě dotyk.

Přesněji pohlazení po mých vlasech

Podívala jsem se nahoru, seděl u mě Justin a široce se usmíval

Poté mi pohled padl na jeho zkrvácené ruce

Žaludek se mi stáhl, strachem jsem se začala dál oddalovat od Justina

Dech se mi zadrhával

Měl šílený výraz až mi po zádech přešla vlna strachu

Čím více jsem se od něj oddalovala, tím více jsem v jeho očích viděla tu zlost, žádná lítost, jen hněv.

Bojím se ho..tak moc

Prolomil ticho mezi námi

"Tak Amy..-" odmlčel se, vydechl chladně a rychlým pohybem byl u mě

Ani nevím jak přesně popsat tuhle situaci, cítila jsem se tak bezmocná, cítila jsem vlnu úzkosti, strachu, stísnění, zoufalosti a všeho co dělá člověka nesvého

...ale cítila jsem i hněv

Koukl se mi hluboko do očí, nacož já propadla jeho velké tmě, kterou nosívá.

Říkám ji propast..spadnete do ní a už se nikdy nevrátíte

"S Jacobem jsem si to už vyřídil a teď jsi na řadě ty" šílený úsměv se mu rozprostřel přes jeho obličej a Jacobovu krev mi otřel o tvář

Pokračování příště. Děkuji za liky, komenty a mé čtenáře!❤️