21. Self-confident

12.4K 560 12
                                    

V předchozí části: Ještě než jsme s Jazmin odešly do pokoje se ke mně Justin naklonil a řekl...

"Stejně tomu neutečeš, neskončili jsme" odtáhl se a nevinně se usmál, jakoby nic neřekl.

Na sucho jsem polkla. Nahnalo mi to hrůzu. Bojím se ho. Bojím se každého jeho slova, každého jeho pohybu či pohledu na mě.

Nevím nikdy jak zareaguje. Jednou jsem zlatíčko, po druhé kurva. Tenhle člověk má rozdvojenou osobnost. Na jednu věc má dva názory. Nevyznám se v něm.

Proč mi to dělá? To mu dělá dobře, že mi tak ubližuje? Je mu to někdy líto? Uspokojuje ho to snad? To snad nezná hodnotu lidského těla? Bere mě snad jako hračku?

Mám mnoho otázek a neznám na ně odpověď i kdybych chtěla.

Z přemýšlení mě vytrhla Jazmin, která mě tahala do pokoje a říkala "Amy, co to máš na rukách?" Sledovala mé obvazy.

Trošku jsem znervózněla. Nevěděla jsem co si rychle vymyslet. Jen přeci, nemůžu ji říct mlátí mě tvůj bratr.

"Noo.. Víš Jazminko, já byla nešika a spadla jsem do keře, kde bylo trní a zapíchlo se mi do zápěstí" odpověděla jsem.

Bože Amy víc hloupější lež jsis nemohla vymyslet?

"A bolí tě to Amy?" Udělala smutný výraz.., v jejích očích byla vidět lítost.

Je strašně roztomilá

"Nee, vůbec to nebolí" odpověděla jsem ji s klidem v hlase.

Samozřejmě, že mě to trošku ještě bolí, ale už je to lepší.

Z pohledu Justina

Jazmin vzala Amy nahoru do jejího pokoje si hrát. A já šel udělat nějaké jídlo s Jaxonem.

"Tak co špunte?" Řekl jsem a pohladil ho po vlasech

"Na co máš chuť?"

"Na čokoládu!" Vyjekl

Začal jsem se strašně smát. Miluju své sourozence. Jak Jaxona tak Jazmin a nikdy bych na ně nenechal dopustit.

Co mají na očích tak se jim snažím splnit. Je pravda, že je někdy až moc rozmazluju.

"Jaxone, ale to není k jídlu" zamračil se a udělal nechápavý pohled

"Tak k čemu to je ?" Zeptal se zvědavě

"Jaxone, čokoláda se papá, ale jen na chuť, ne k jídlu." Snažil jsem se vysvětlil

"Ahá" řekl roztomilým hlasem "Tak špagety"

"Dobrý vkus, to máš po bráškovi" zasmál jsem se a dal mu pusu do vlasů

Začal jsem vařit, přičemž si Jaxon sedl na židli a sledoval mě.

Bylo mezi námi ticho, ale pochvíli Jaxon ticho mezi námi přerušil a začal mi pokládat otázky.

"Justine a kdo je ta paní?" 

"Vždyť už jsem říkal, že je to sousedka Jaxone"

"A jak dlouho se s paní sousedkou znáš?"

"Né moc dlouho"

"Je moc pěkná, až budu velký tak ji chci za manželku"

Když tohle řekl, začal jsem se smát. Je roztomilé jaké mají malé děti sny, plány a hlavně velkou fantazii

"Jasně Jaxone" odpověděl jsem se smíchem

"A nebo to bude tvoje manželka?"

Začal se culit a hned za dokončenou otázkou vychrlil další větu

"Joooo! Budete spolu manželé a bude nás Amy chodit hlídat"

Začal jsem se trošku rozčilovat, nechápu proč se Jaxon zajímá o Amy. Přivedl jsem si sem hodně holek a párkrát se stalo, že ji moji dva miláčci viděli, ale nikdy se na ni neptali. A hlavně né Jaxon.

Přešel jsem k němu

"Proč se tolik zajímáš o Amy? Nikdy jsi se o mé 'kamarádky' nezajímal Jaxi"

Jen mykl rameny.

"Je hezká" odpověděl jakoby to byla nejjednodušší odpověď

"A ty které tu byly se ti nelíbily?" 

Začal kroutit hlavou

Falešně jsem se usmál "Dobře Jaxi, pojď doděláme špagety" odpověděl jsem.

Nemůžu ani nedokážu být na něj zlý. Je to můj malý bráška a hlavně je malý nemá rozum. 

***

Když už bylo jídlo hotové, šel jsem nahoru pro Amy a moji Jazminku.

Vyšel jsem schody a otevřel dveře do pokoje Jazmin a to co jsem viděl bylo strašně hezké.

Amy si tam hrála s Jazmin, obě dvě se smály, kreslily po sobě, dělaly na sebe obličeje.

Ani si nevšimly, že tam stojím.
Chvíli jsem je pozoroval a pak jsem zakašlal na náznak, že jsem tam.

Obě přestaly a podívaly se na mě. Hlavně se na mě podívala Amy.

Naše oči se střetly a hypnotizovaly se. Ani jeden neuhnul.

Divím se, že Amy má najednou tolik sebevědomí a neuhne pohledem dolů.

"Jussi?" Vyrušila mě Jazmin, z čehož jsem 'válku' mezi pohledy prohrál, protože jsem zrak sklopil dolů k Jazmin

"Ano zlatíčko?"

"Proč si přišel?"

"Jen jsem Vám šel oznámit, že jídlo je na stole holky"

"Jidlo? Tak to my hned jdeme!"

Vrátil jsem zrak zpět k Amy, která kolem mě procházela ruku v ruce s Jazmin, udělala na mě úškrn.

Docela si dovoluje. Uvidíme jestli si bude dovolovat později. 

Z pohledu Amy

Sešly jsme s Jazmin dolů po schodech, sedly si ke stolu a začaly s Jazmin jíst.

Po chvíli přišel i Justin s mobilem v ruce a začal jíst.

Něco si ťukal do mobilu, pak přestal a věnoval se jenom jídlu.

Zavibroval mi mobil.

Vytáhla jsem ho a tam zprava od Justin

Pokračování příště.
Děkuji za liky, komenty a mé čtenáře.❤️

Zlý soused (evil neighbour) Kde žijí příběhy. Začni objevovat