29. Surprise

10.5K 532 18
                                    

V předchozí části: "To je překvapení. Nastup si kočko" řekl a otevřel mi dveře od auta. Když jsem si sedla do jeho auta nemohla jsem uvěřit tomu co jsem viděla. Div, že mi údivem nevypadly oči.

Jeho auto bylo luxusní. Opravdu luxusní, ale o to tady nešlo.

Sedla jsem si a přede mnou byl puget nádherných, červených růží. Mohlo jich tam být asi přes 50.

Dala jsem si ruce na pusu a mé oči se soustředily jen na růže.

Můžu usoudit, že mé oči se rozzářily. Tohle pro mě ještě žádný kluk neudělal, že by mi přinesl růže. Je to od něj tak milé a hezké.

Po chvilce si Jacob sedl vedle mě s úsměvem. Chvílí na mě koukal a pořád se usmíval od ucha k uchu, ale pak to ticho přerušil, i přes to, že to nebylo ledajaké ticho, bylo kouzelné

"Líbí?"

Říkal pořád s úsměvem na rtech, otočila jsem se na něj pořád s rukama přilepenýma na mých rtech

"Děláš si vtip? Je to nádherný" chytla jsem se za čelo "Já ani nevím co na to říct"

Jacob se ke mně naklonil a zastrčil mi pramínek vlasů za ucho

"Nic neříkej...jsem rád, že máš radost"

Letmo jsem se usmála

"Jacobe...mnohokrát ti děkuji, ještě od nikoho jsem nikdy nedostala růže. Je to od tebe velice hezké gesto, ještě jednou moc děkuji!"

Vzal moji ruku "Není zač" jemně vydechl a políbil mě na ni, pak se odtáhl se slovy

"Tak co princezno, připravená na překvapení?" Podíval se na mě vyzívavým pohledem

"Jistěže ano"

Když jsem tohle řekla oblízl si rty a nastartoval auto.

***

Už jedeme autem asi už přes jednu hodinku a půl. Celou cestu jsme na sebe nepromluvili, jen jsme poslouchali písničky.

Zavřela jsem oči a zavrtala se do vyhřívané sedačky. Po další půl hodině cesty jsem cítila jak auto začíná zastavovat, otevřela jsem své oči a viděla kolem sebe les.

"Ehm, kde to jsme?"

"Překvapení"odpověděl mi, vystoupil z auta, obešel ho k mým dveřím, otevřel mi je a natáhl ke mně ruku. Já mu ji též natáhla a takhle jsem vstala z auta.

Z kapsi vytáhl takovou tu masku na oči, když jdete spát, tak aby vám ráno nesvítilo sluníčko do očí.

Nadzvedla jsem jedno obočí a se smíchem řekla

"Jacobe? To snad nemyslíš vážne"

"Ale ano myslím" rozhodil rukama do stran a úsměv se mu vytvářel na rtech.

Překřížila jsem si ruce na hrudi a udělala škaredý obličej

"Hele kočko je to překvapení, takže žádné protesty" pohladil mi tvář

Můj výraz se uvolnil "No dobře" vytrhla jsem mu ji z rukou a dala si ji na oči. Až jsem si ji nasadila, natáhla jsem ruce a nahmatala Jacobovo tělo

"Nevěděl jsem, že jdeš na to tak rychle" propukl v nekontrolovatelný smích

"Neštvi!" Odsekla jsem mu

"Ale prosím tě. Radši stůj tady. Jen si něco vezmu z kufru" odpověděl a slyšela jsem jak Jacobovy kroky se vzdalují ode mě.

***

Jacob mě tahal po slepu asi deset minut až jsme se konečně zastavili.

Chvilku jsem tam stála a slyšela vedle sebe jak Jacob něco dělá, pak zvuky vedle mě utichly. Začala jsem být trošku nervózní

"Jacobe?" Nikdo neodpověděl, už jsem si chtěla sundat pásku, ale najednou jsem pocítila ruky na mých bocích

"Tak co kočko, jsi připravená na překvapení?" Pošeptal mi do ucha, přičemž se otíral jeho rty o mé ucho, což mi nahnalo husinu po celém těle.

"Ano jsem" odhodlaně jsem pronesla

"Dobře...takže pásku sundám za tři....dva.....jedna...."

Pokračování příště. Děkuji za liky, komenty a mé čtenáře!❤️

Zlý soused (evil neighbour) Kde žijí příběhy. Začni objevovat