Life with Justin Bieber√

Chapter 10

Nemůžu uvěřit, že dokázal Lily uklidnit a přivézt sem. Vím že tu bude jen na dva týdny, ale alespoň si to užijeme. Stejně, ale nechápu proč já jsem nesměla Lily říct pravdu a on mohl. Jo bylo nádherné překvapení ji vidět, ale stejně jsem na strejdu naštvaná. Ale to řešit teď nebudu. Chci si užít s Lily jak nejvíc budu moct. I když to bude těžké jelikož se s Justinem musím pořád ukazovat na veřejnosti. Zrovna jsem si oblékala mikinu když někdo zaklepal na dveře. Do mého pokoje vstoupila Lily a usmála se na mě. "Četla jsem ten článek. To byli ty šaty co jsem ti koupila k osmnáctinám že jo?" Zeptala se a já přikývla. "Je mi to líto." Sklopila pohled. "Nemůžeš za to že se jim nelíbily. Nikdy prostě nebudu jako Selena. Ta je podle novin dokonalá vždy." Řekla jsem a objala ji.

"Nepotřebuješ být jako Selena. Jsi lepší." Ozval se za námi Justinův hlas. "Má pravdu. Ona nikdy nebude jako ty." Ozvala se Lily a já oboum věnovala upřímný úsměv. "Můžeme vyrazit?" Zeptal se nás Justin a obě jsme přikývly. Vlastně ani nevím kam nás bere. Neřekl mi to. Prý je to překvapení tak uvidíme. Jsem z toho, ale úplně nervní jelikož nesnáším překvapení. Vždycky když mi Lily nebo teta řekli, že pro mě mají překvapení jsem šílela týden dopředu. Prostě je mi nepříjemné když nevím co čekat. "Určitě se tam objeví paparazziové takže zase jako obvykle. Držení za ruce, smích, líbání. Předem se omlouvbám Lily jestli ti to bude nepříjemné." Ona nad tím, ale jen mávla rukou a dál se koukala do telefonu. Koukla jsem se nervózně na Justina. "Neboj bude to v pohodě." Trochu mě uklidnil, ale stále to nebylo ono. Mám strach z toho líbání. Neumím se líbat. 

Zastavili jsme a já si všimla, že jsme na pouti. Zasmála jsem se a vystoupila z auta. Justin si se mnou hned propletl prsty a i s Lily jsme se vydali mezi davy lidí. Justin chtěl hned jít na autodrom. On je ještě horší než malý dítě. Šli jsme teda na autodrom. Byla to sranda. Naráželi jsme do sebe autama a smáli se. Lily to celé fotila a natáčela na snap a za to jsem ji chtěla zabít. Potom jsme se zastavili u střelnice a Justin řekl, že mi vystřelí růži. Chvíli jsem ho pozorovala, ale moc mu to nešlo. Otočila jsem se na Lily a chvíli jsme si povídali. Lily potom vyvalila oči a otevřela pusu dokořán. Otočila jsem se a uviděla Justina s obrovkým medvědem. "Pane bože." Vydechla jsem. "Pro tebe." Podal mi ho a políbil na tvář. Už asi vím s kým se budu v noci mazlit. S mým novým obrovským medvědem. "A pro Lily." Lily podal malého plyšového medvídka. Taky mu poděkovala. Justin mě vzal za ruku a táhl na obří ruské kolo. "Ne Justine tam já nejdu." Snažila jsem se od něj vzdálit. "Neboj ochráním tě." Usmál se na mě a doslova mě strčil do kabinky. Pořád jsem držela medvěda a měla pevně stisknutá víčka. Justin se smál. "Haha." Pronesla jsem ironicky, ale oči neotevřela.

 Po chvíli jsme se zastavili a já doufala, že už budem vystupovat. Otevřela jsem tedy oči a zjistila, že jsme úplně nahoře. "Co se děje?" Zeptala jsem se. "Myslím, že jsme se zasekli." Řekl a já začala zhluboka dýchat. Pustila jsem svého medvěda a dala si hlavu do dlaní. Bylo to tak hrozné. A pak všechno utichlo. Nic jsem neslyšela a vnímala jen Justinovi rty. Když se ode mě odtáhl byla jsem už klidná. Justin se na mě usmíval a ukázal nad nás kde byl vrtulník a z něho vykukovala kamera. Pochopila jsem. Věděla jsem, že by mě nepolíbil jen tak sám od sebe. Vlastně jsem v to ani nedoufala. Ale jedno vím jistě. Právě jsem s Justinem zažila úplně svůj první polibek na horském kole. "Myslím, že tu ještě chvíli pobudem. Co takhle se o sobě něco dozvědět?" Navrhl Justin a já přikývla. Ptal se mě na spoustu věcí. Třeba jaká je moje nejoblíbenější příchuť zmrzliny, jaký byl můj největší trapas, kdo byl moje první dětská láska nebo jaký postavení jsem měla na střední. Na všechny tyto otázky jsem odpověď měla. Jenže když se zeptal kdy jsem poprvé měla sex tak jsem odpověď neměla. Jak bych taky mohla, když jsem ještě panna. Justin se divil, ale já ne. Věděla jsem proč jsem ještě tak nezkušená. "Jak to?" Zeptal se mě a já mu vše řekla. "Celý život jsem byla tlustá a ošklivá. Asi čtyři měsíce poosmnáctinách jsem dostala nemoc. Mononukleózu. Léčila jsem se skoro rok a tím pádem i zhubla jelikož jsem měla omezenou dietu. A pak jsem jela rovnou sem. Nejdřív mě žádný kluk nechtěl, pak jsem byla nemocná a pak byla donucená hrát tvojí přítelkyni." Řekla jsem a on jen přikývl. Pak už se mnou celý den nepromluvil a já nechápala proč. Řekla jsem něco spatně?

Názor? Snad se líbí

Love you

-Lucy