Life with Justin Bieber√

Chapter 14

"Justine nech mě." Zamumlala jsem když mě budil. "To nejsem já." Nechápavě jsem otevřela oči a koukla se na Justina. Držel v ruce psa. "Co to je?" Zeptala jsem se a rozkoukávala se. "Pes." Usmál se na mě. "Jo to jsem poznala, ale co tu dělá?" Nadzvedla jsem obočí. "Tohle je fenka Esther. Seznam se." Dal mi ji až k obličeji. "Ty sis jako vážně pořídil psa?" Zeptala jsem se a smála se. "Fenku." Dupnul si a i se psem odešel. Zasmála jsem se a vstala z postele. Převlékla jsem se do obyčejného domácího oblečení a v koupelně vykonala všechno co se týče hygieny. Sešla jsem dolu a zase jsem měla u hlavy psa. "Seznam se s ní." Ježíši on je tak otravnej. "Když se s tím psem seznámím dáš mi už pokoj?" Otočila jsem na něj hlavu. "Fenkou! A ono dám ti pak pokoj." Usmál se a já si psa, teda fenku vzala do ruky. Ona mi hned začala olizovat obličej. "Je hezká." Řekla jsem a podala ji zpět Justinovi. "Dneska s ní jdeme na procházku." Pane bože on si pořídí psa a pak se chová jak malé dítě. Strejdo do čeho si mě to donutil? Mám být jeho přítelkyně, nebo chůva? Protože teď budu jako chůva.

"Taky tě stále otravuje se psem?" Zeptala jsem se Esme a ta jen přikývla. "Je jako malý chlapec. Je horší než jeho sourozenci. Ty by se psem tak nevyváděli a neukazovali ho každému ať se s ním seznámí." Zasmála jsem se a souhlasila s ní. On je opravdu jak desetiletý kluk co dostane novou hračku. "Ale zase když musí, tak se opravdu postará, takže se o toho pejska nebojím. Bude mít dobrý život." Usmála se Esme a podala mi snídani. Poděkovala jsem a pustila se do jídla. "Esther!" Zavolal Justin a se psem v ruce proběhl kuchyní. Otočila jsem se za ním a musela se začít smát. Takhle s ním tady nevydržím. "Bude se takhle chovat i venku?" Zeptala jsem se vyděšeně. "Obávám se, že ano." OH god to ne. "Myslím, že se právě ze mě stala jeho chůva." Řekla jsem a obě jsem se zasmály.

"Joy pojď už!" Volal neustále dokola Justin a mě už to začínalo lézt na nervy. Ten pes byl nejhorší nápad co ho mohl napadnout. Není to tak že bych psy neměla ráda. Miluju psy. Vždyť tety fenka byla moje zlatíčko. Jen prostě Esther udělala z dospělého Justina pětiletého kluka. Pokud měla Esme pravdu, že je horší než jeho sourozenci tak to musí být drsný. "Už jdu!" Zavolala jsem a sešla schody. "No konečně Esther už je nervózní." Chytl mě za ruku a doslova mě vytáhl ven z vily. Fajn a teď se zase naladit do role zamilované holky.

Šli jsme po ulici a všichny Justinovi Beliebers se u nás zastavili. Chtěli se s Justinem samozřejmě vyfotit, ale zajímala je i ta fenka. "No byl to nápad nás obou. Chtěli jsme náš vztah posunout trochu dál, ale na zásnuby nebo dítě je brzo. Tak jsme si prostě pořídili pejska." Nevěřícně jsem na něj koukala. Takže on si splní nejspíš svůj sen z dětství a teď to svádí na to, že jsem chtěli náš vztah posunout dál. Výborný. "Joy máme tě moc rádi. Jsi lepší než Selena. Ty nejsi tak umělá jako ona." Usmála se na mě jedna z holek. "Víš měli by jste se vzít. Všichni by byli nadšení. Vždyť jste nejhezčí pár. Všude se o vás mluví." Usmála se další. Usmála jsem se taky. "Možná to časem přijde. Toto jsme ještě neřešili." Políbil mě na tvář. "A ani řešit nebudem." Zasyčela jsem mu do ucha. On je fakt padlej na hlavu. Já si přeju aby tohle už skončilo a on jim říká, že se možná jednou zasnoubíme.

"Co ti pořád je?" Zeptal se mě když jsme přišli zpět do vily. "Jako promiň, ale říkat všem tvým Beliebers, že se možná jednou vezmeme je kravina když víme, že tenhle hraný vztah jednou skončí." Vysvětlila jsem, ale on jen vrtěl hlavou. "Ne tebe jen sere to, že si tě ještě nikdo nechtěl vzít. Proto ti vadí když o tom mluvím." Vyštěkl na mě. "Samozřejmě, že mě ještě nikdo nepožádal o ruku. Je mi teprve devatenáct!" Vykřikla jsem na něj já. "Nebo tím, že si až do maturity byla tlustá jako prase." Začali se ni hnát slzy do očí. "Ano byla jsem tlustá no a? Ne každá holka je jako tyčka. A já nechci být jako ty vyhubliny. Nikdy jsem nechtěla být jako modelka. Chtěla jsem jen mít kluka, který by mě bral takovou jaká jsem. Kamarádku, která by mi pořád nevnucovala diety. A co mám teď? Jen hra-" Nedořekla jsem to jelikož jsem byla přerušena jeho rty. Sakra proč se pokaždé cítím tak krásně když mě políbí. Když se odtáhl podívala jsem se mu do očí. "Moc mluvíš." Usmál se na mě a strčil mi neposlušný vlas za ucho. Odstoupila jsem od něj a bez jediného slova se vydala do svého pokoje.

Tohle už nikdy nesmí udělat. Ne v soukromí.

Názor? Snad se líbí

Love you
-Lucy