Life with Justin Bieber√

Chapter 59

Když jsme konečně dojeli do vily hodila jsem svým tělem na pohovku. Konečně trochu pohodlí. Sedět půl dne v letadle a pak další hodinu v autě nic moc jako. Jsem vždycky ráda když z letadla můžu uniknout. Skopla jsem boty a na pohovku si lehla. Justin, který přišel asi pět minut po mě si neměl kam sednout. Zvedl moje nohy sedl si a položil mi je na jeho stehna. "Už je ti líp?" Zeptal se a já přikývla. Asi to fakt bylo z těch vajíček. Přeci jenom už nevoněli tak jak by měli. Ale jsem ráda, že už nechodím zvracet. "Co chceš k večeři?" Zeptal se zatímco mi masíroval nohy. "Asi jen rohlík se šunkou." Justin přikývl a zvedl se. "Lež přinesu ti to." Sklonil se ke mě a políbil mě. "Dobře." Usmála jsem se na něj a nechala ho odejít.

"Joy, Joy." Šeptal mi někdo do ucha. "Usnula si. Nesu ti večeři." Posadila jsem se a vzala si od Justina talíř, na kterém bylo pár plátků šunky a rohlík. "Děkuju. Co budeš mít ty?" On jen zavrtěl hlavou. "Nemám hlad. Možná si dám něco později." Posadil se vedle mě a pustil televizi. "Děje se něco Justine?" Nemohla jsem si nevšimnout, že se chová divně. "Fakt nechceš děti?" Povzdechla jsem si. Odložila jsem talíř na stolek a sedla si na Justina. "Jednou ano, ale ne teď ve dvaceti." Prohrábla jsem ho ve vlasech. "Pokud spolu budeme i za dva nebo tři roky tak jo." On se konečně usmál. "Určitě spolu budeme." Políbil mě. Objala jsem ho kolem krku a polibek prohloubila. "Miluju tě." Zašeptal mi na rtech. "Miluju tě." Zašeptala jsem mu zpět. Justin mi začal rozpínat košili a stáhl mi ji dolu z rukou. Rukou mi začal jezdit po zádech a mě se tam hned začala tvořit husí kůže.

"Ehm ehm." Ozvalo se od dveří. Rychle jsem se od Justina odtáhla a sebrala ze země košili. "Jé ahoj strejdo." Celá jsem zrudla. "Nebylo to jak to vypadalo." Řekla jsem nervózně a kousala se do rtu. "Klid. Vím, že to bylo jak to vypadalo a klidně to dělejte dál." Usmál se. "Takže jak víte tak za dva týdny už je svatba." Oba jsme přikývli. "No je spousta práce. Ty Joy si musíš vybrat svatební šaty. A Justin toho má taky hodně." Zase jsme oba přikývli. Asi řeknu Marisse a Marii aby mi pomohly. Teta už mi nepomůže. Kéž by se toho dne dožila ona nebo maminka.

Další den dopoledne jsem zvonila u otce doma. Otevřel mi Chris, který se smál mému účesu. Jo prostě mě dneska neposlouchaj vlasy a vypadám hrozně. Dala jsem mu pohlavek a vešla dovnitř a ignorovala jeho posměšky. "Marisso?" Promluvila jsem když jsem vešla do kuchyně. "Ahoj Joy co potřebuješ?" Usmála se na mě Marissa a nabídla mi sušenku s javorovým sirupem. S úsměvem jsem si jednu vzala. "Pomohla by jsi mi s Mariou vybrat šaty na svatbu?" Marissa s úsměvem přikývla. "Normálně bych asi šla za maminkou nebo tetou, ale když už je nemám tak jsem doufala, že mi pomůžeš ty." Usmála jsem se. "Kdy chceš vyrazit?" Zeptala se. "Klidně dneska." Marissa souhlasila.

O dvacet minut později jsme odcházeli z domu do obchodního centra. Před zkouškou šatů jsme se ještě stavili ve Starbucks na kafe a pak hned šly do obchodu. Dlouho jsem na šaty koukali než jsem si šla nějaké vyzkoušet. Líbilo se mi jich tolik.

Vyzkoušela jsem si první šaty a šla se ukázat těm dvou. "Tyhle ne. Na svatbu se nehodí." Řekla Marissa a Maria s ní souhlasila. Já vlastně taky. Nevypadali moc jako svatební.

Druhé šaty se mi líbili víc, ale jim dvoum pořád ne dost. "Jsou vzadu dost průhledné." Řekla Maria a já si povzdechla. Tak se jde ma další šaty.

"Ty jsou krásné." Řekli obě najednou. "Ale zkus ještě ty poslední. Ty jsou podle mě hezčí." Zasmála jsem se a šla na poslední šaty.

"Tyhle jsem dokonalé." Vydechli obě a dokonce i prodavačka. Usmála jsem se. "Tak se zdá že mám asi šaty." Obě přikývli. Šla jsem se zase převléknout do svého oblečení. Šaty jsem vrátila zpět na ramínko a vydala se s nima k pokladně. Zaplatila jsem je. Domluvila jsem se s Mariou, že mi je nechá u ní ve skříni jelikož u mě by je mohl Justin objevit a to nechci.

Názor? Snad se líbí

Love you
-Lucy