Best boy

9.---->Jasně že ti odpustím!

,,Eh, děkuju“ usmála sem se na něj a vzala sem si kytici. Otevřel mi dveře od limuzíny a já sem si do ní sedla.

Cestu sem si užila, Rick pustil písničky a povídali sme si. Samozřejmně že jsem se z něj snažila dostat kam jedeme, ale pokaždé byla jeho odpověď stejná.

,,Ehm, Ricku?“

,,Ano slečno Somers?“ bože, nechápu proč mi furt vyká.

,,Prosím, už mi nevykej. Jsem Liaaa!“ oba jsme se začali smát.

,,Zachvíli tam budeme slečno Somers.“ Bože už zase.

,,Rickuu!“ mírně jsem na něj křikla se smíchem.

,,Och, promiň Lee“ odpověděl mi taky se smíchem.

Poprvé za skoro hodinovou jízdu jsem se podívala z okna. Až teď jsem si všimla že jedeme přes les.

,,Eh Ricku?“

,,Ano?“

,,Proč jedeme přes les?“

,,Kdybych vám to řekl tak..“

,,Jo jasně, pan Bieber by vás zabil, chápu.“ Jako správě histerická ženská jsem nahodila puppy face a hrála si na uraženou. Rick se začal z ničeho nic smát.

,,Co je tady k smíchu?“ vyprskla jsem.

,,Ehm, nic“ odpověděl mi se smíchem. Zase!

Cítila jsem jak se auto zastavilo, takže jsme asi na místě. Rick vystoupil a přišel k mým dveřím.  Jakmile je otevřel, tak sem z nich vyletěla jako neřízená střela, takže jsem chápala, že se mi Rick směje.

,,Ricku, kudy mam jít?“

,,Řekl bych, že po té cestě ze svíček.“

,,Ech, jo.. díky“ přísaham že sem musela být červěná jako rajče.

Šla jsem po tý cestě, až dokud jsem neucítila že mi někdo něčím zavázal oči. Zmocnila se mě panika.  Chtěla sem něco říct, ale začal on.

,,Shh Shawt, to sem já.“ Usmála jsem se jako přiblblá. Po asi pěti minutách jsem cítila že mě posadil.

Rozvázal mi šátek, nebo co to vlastně bylo, a mě se naskytl pohled na plá osvětlenou svíčkama. Uprostřed pláže byla deku a na ní nějaký jídlo.

Moje brada byla dneska už asi po čtvrtý na zemi.

,,Líbí?“ zašeptal mi otázku do ucha.

,,Děláš si srandu? Ty si vážně myslíš že když mi uděláš nějakou romantickou večeři na pláži, koupíš mi šaty a svezeš mě sem limuzínou, že ti odpustim?!“ podívala sem se mu do očí. Bylo v nich vidět sklamání a smutek. Sklonil hlavu a vypadalo to že chce odejít.

,,Jasně že ti odpustim!“ křikla sem poměrně nahlas a skočila sem mu do náruče. Hned se začal usmívat a točit se se mnou.

,,Děkuju! Děkuju! Děkuju“ pořád to opakoval dokola. Nebavilo mě to furt poslouchat a tak jsem přitiskla svoje rty na ty jeho.

Nejdřív byl docela v šoku, ale po chvilce začal spolupracovat. Když jsme se od sebe odtáhli, oba jsme se usmáli.

Položil mě na zem a ruka v ruce jsme šli k dece. Tam jsme se oba posadili a on mě krmil jahodami v čokoládě.

Když už jsme všechno snědli, uklidil to do košíku a oba jsme si lehli na deku. Položila jsem si hlavu na jeho hruď  a on mě obejmul kolem ramen. Společně jsme se koukali na západ slunce.

,,Eh, Shawty?“ zeptal se s jeho úžasným úsměvem (media). Připadalo mi to, jako zamilovanej úsměv, ale to si určitě jenom nalhávam.

,,Ano?“ Odpověděla jsem mu s úsměvem.

No jeho otázka mi vyrazila dech.

New part babyes! :3 Vím že je krátká, ale tak je to druhá za tenhle den a Adam furt naléhal abych jí už napsala tak je tu.. :D pro další kapitolu 10 přečtení, 5 votes a 2 komenty:3 vim že je to moc, ale tak to dáte ne?:D:3 Takže Hope you like it - *Ellie* :3