Best boy

19.---->Mluvím s panem Twistem?

Částbychchtělavěnovat @MrousekD-všechnonejlepšíknarozeninám!:):*
Lilpohled:
Od Justinovo odchodu uběhlo už půl hodiny.

Holky jsou na nákupech, zatím jsme jim ještě neřekli o Liině smrti. Nejspíš to bude tím, že nikdo z nás neví jak to říct.

,,Kluci?" začal konverzaci Chaz.

Všichni jsme ho pobídli kývnutím hlavy, aby pokračoval.

,,J-já jenom.. jak jim to řeknem..?"

,,No já myslim, že by jsme mohli-" chtěl jsem pokračovat, ale  vyrušilo mě vyzvánění mého mobilu. Naštvaně jsem zavrčel a natáhl jsem se pro něj. Podíval jsem se na jméno volajícího. Justin. Protočil jsem očima a přijmul jsem hovor.

,,Co je bro?" se smíchem jsem se zeptal, abych alespoň trochu odlehčil situaci.

,,Dobrý den, mluvím s panem Twistem?" zeptal se mě milý ženský hlas.

,,Ehm, ano.. můžu se zeptat co se stalo?.. P-protože voláte z mobilu mého nejlepšího kamaráda a-" pokračoval bych dál, ale skočila mi do řeči.

,,Pan Bieber je právě u nás v nemocnici na operačním sále. Je po vážné autonehodě a doktoři mu dávají 40% šanci na přežití. Našli u něj jeho mobil a požádali mě, abych zavolala jeho blízkým. Vybrala jsem vás, jelikož s vámi měl poslední hovor." tohle ne. Tohle fakt ne kurva ne!

,,Pane Twiste jste v pořádku?" zeptala se zvýšeným hlasem.

,,Ehm a-ano. Můžeme za ním přijet?" zeptal jsem se třasoucím hlasem. Tohle to vážně ne, nemůže nás opustit i on.

,,Samozřejmně, přijeďte co nejdřív. Pan Bieber bude potřebovat své blízké u sebe."

,,Děkuji, n-nashledanou." po mých slovech jsem típl hovor a zhroutil jsem se na gauč. Tohle je už vážně moc.

,,Doprdele Twiste co je?!" zařval mi kousek od obličeje Ryan.

,,J-je v nemocnici." zašeptal jsem. Všichni stuhli a chvíli bylo ticho.

,,Kdo je v nemocnici?" zeptal se s obavami v hlase Dereck.

,,J-justin.."

Leepohled:
Právě teď ležím s Codym na gauči a koukáme na nějakej film.

,,C-cody?"

,,Copak lásko?" zeptal se milým hlasem. Ano, musím si hrát na to, jak ho strašně miluju.

,,Mohla bych si jít nakoupit nějaký hadry.. Nemám pořádně co na sebe.." v duchu doufám že mi řekne 'jo'.

,,Okey, jdu pro klíčky od auta a mužem jet." usmál se na mě.

,,J-já bych chtěla jít sama.." mírně jsem se na něj usmála. On AI jenom povzdychl a chvíli přemýšlel.

,,No dobře, ale jenom do obchodu a zpátky" usmál se na mě a já mu skočila kolem krku. Přeci musím hrát přesvědčivě.

Zvedla jsem se z gauče a běžela jsem ke dveřím. Obula jsem si moje vansky a vyběhla jsem z domu. Kdyby jenom věděl kam mám namířeno.. Všimla jsem si starší paní, ta tu určitě bydlí už dlouho.

,,Dobrý den. Mohla bych vás poprosit.. jak se dostanu do Coldstreet 257 (tohosinevšímejte, jetovymyšlený:D)?" zeptala jsem se s úsměvem na tváři.

,,Ale jistě zlatíčko. To je tady kousek. Jdi pořád rovně a u támhletoho žlutýho domku zabočíš do leva. Pak už jenom musíš najít barák, který potřebuješ." usmála se na mě. Byla strašně milá.

,,Děkuji moc a nashledanou." usmála jsem se na ní a chtěla jsem odejít, ale zastavila mě její ruka na mém zápěstí.

,,Zlatíčko.. Víš že je to ulice mafiánů, vid?" podívala se na mě se strachem v očích. Jenom jsem přikývla.

,,Buď opatrná." otočila se a odešla. Já jsem udělala to samé. Po asi deseti minutách chůze jsem našla dům, který jsem hledala. Otevřela jsem branku a chtěla jsem zazvonit. Když jsem natahovala ruku k zvonku, někdo vyběhl ze dveří. Málem mě srazil.

,,OH, promiň, neviděl jsem tě." usmál se na mě a pak mu úsměv zmizel.

,,Lee?" zeptal se nejistě.

,,Twiste!" zeječela jsem a skočila jsem mu okolo krku.

,,Hej hej hej, co se to tu děje?" ze dveří vyšli ostatní kluci a já se k nim otočila.

,,No doprdele!" zařvali všichni najednou a začali mě objímat.

,,Co se tady-?" uslyšela jsem Mayi hlas. Kluci mě pustili a s holkama jsme se začali objímat.

,,A kde je Justin?" zeptala jsem se s úsměvem na tváři. Všichni koukali někam jinam a dělali že tam nejsou. Zmocnil se mě strach.

,,Kde je sakra Justin?!" zařvala jsem z plných plic.

,,O-on je v n-nemocnici.." zašeptal Twist skoro neslyšitelně, ale já to stejnak slyšela. Slzy mi začali téct po tváři jako Niagarské vodopády. Nohy se mi začali podlamovat a asi bych spadla, kdyby mě Chat nechytil.

,,Jedeme za ním a ty je des taky!" povzbudivě se na mě usmál.

Vnemocnici:
Rychlostí blesku jsem vběhla dovnitř a zamířila jsem si to na recepci.

,,Dobrý den, kde leží Justin Bieber prosím?" zeptala jsem se s úsměvem na tváři, samozřejmně falešným.

,,Sál A." usmála se na mě. Ústami jsem naznačila 'děkuju' a rozešla jsem se tam, kam mě poslala i s ostatníma. Posadili jsme se na židle, které byli před sálem. Od chvíle, co jsem se dozvěděla že je Juss v nemocnici, jsem nepřestala brečet. Neumím si představit život bez něj.

Odvěhodiny později:
Už tu sedíme dvě hodiny a nikdo nám zatím nic neřekl. Tolik doktorů už vyšlo ze sálu, ale nikdo nám neodpověděl na otázky. Celou dobu se tu zadušuju pláčem a ostatní už taky odložili 'drsný masky'.

Ze dveří vyšel nějaký pán v bílém plášti, buď je to doktor a nebo duch. Jasnětyblbko, určitějeto duch posmívalo se mi mé svědomí. Pokroutila jsem nad svojí debilitou hlavou a zvedla jsem se ze židle.

,,Jak je na tom?" zeptala jsem se třasoucím hlasem.

,,Bohužel..."

Newpartbabyes:3 omlouvámsezachyby, alepsalajsemnamobilu:) aještějednou.. HAPPYB-DAY @MrousekD ! :3 :)