Best boy

27.----> Je konec.

Všichni jsme stichli a s obavami jsme se na něj podívali. Po asi pěti minutách se stalo něco, co nikdo nečekal. On se směje? Wtf?

,,Já vás asi zabiju. Bože vy jste idioti.." mezi smíchem promlouval ke klukům. Po pravdě? Spadl mi kámen ze srdce. Čekala jsem cokoliv, ale to že se bude smát? To by mě fakt nenapadlo.

,,Takže v pohodě? Nezlobíš se nebo tak..?" nejistě jsem se ho zeptala.

,,Ne nezlobím lásko." řekl s úsměvem.

,,Já jsem kurva nasranej!" zařval a já jsem od leku poskočila. Ani jsem nepostřehla že všichni odešli a my si volali sami.

,,Víš jakej jsem měl strach?! Tohle nebylo kurva vtipný! Chápu, že kluci jsou debilové a chtěli mi nějak vrátit můj fór.. Ale ty máš asi v hlavě nasráno, když jsi s tím souhlasila!" zařval a mě se po tváři začala kutálet slza.

,,J-justine.." zavzlykala jsem.

,,Je konec." řekl a hovor típl. Jeho slova mi pořád běhaly po mysli.. To nemůže myslet vážně! Prostě nemůže!! Z mého přemýšlení mě vytrhlo vyzvánění telefonu. Justin.

Přijala jsem hovor a čekala, co se bude dít..

,,Proč?" zeptala jsem se a  u toho zavzlykala.

,,Apríl lásko!" řekl se smíchem a já myslela že ho zabiju. Bože to je vůl.

,,To nebylo vtipný Justine!" trošku jsem zvýšila hlas a típla hovor.

Další den:

Kluci mě právě idvezli domů. No teda spíš k Justinovi, ale to je jedno. Otevřela jsem dveře a vystoupila jsem. Zamávala jsem klukům na rozloučenou a vyrazila jsem ke dveřím. Potichu jsem odemkla a vešla jsem dovnitř. Justin seděl v obýváku, ale hned jak si mě všiml, vystřelil ke mě jako raketa.

,,Lásko-" začal, ale já jsem ho přerušila.

,,Ne Justine. To nebylo vtipný!" zařvala jsem mu do tváře. Chtěla jsem všechno vyřešit v klidu, ale tak trochu mi praskly nervy.

,,Jo? A to že jste ze mě dělali kreténa a tvrdili jste mi, že tě unesli, to mělo být vtipný?! Byl jsem zničenej a to jenon protože jsi taková kráva!" zařval a jeho oči nabrali černou barvu. To bolelo. Po tvářích mi začali téct slzy.

,,Chudáčku.. A jak já jsem si měla připadat, když jsem tě viděla cicmat tu gorilu?!" štěkáme po sobě jak psi. Otevřel pusu že něco poví, no místo toho jsem ucítila štiplavou bolest na tváři. Slzy mi začali téct jako vodopády.. Proč mě uhodil?

,,Tohle bylo zato, že po mě řveš!" vyštěkl. Chtěla jsem něco říct, ale nemohla jsem. Proč? Protože mě ten debil hodil na zem. Dusila jsem se pláčem. Proč mi tohle dělá?..

,,Tohle bylo za to, že si ze mě udělala vola!" řekla pak mě kopl do břicha.

,,A tohle za to, jak mluvíš o Chantel." řekl a u toho se debilně usmíval. Asi mu bylo úplně ukradený, že se nemůžu pohnout. Že se tady dusím pláčem.

,,Kurva, kurva, kurva.." opakoval pořád dokola a chodil po obýváku.

,,Lásko promiň, já nevím co to do mě vešlo.." řekl smutně a podíval se na mě. Ironicky jsem se zasmála a postavila jsem se díky zdi. Teda spíš jsem chtěla, ale zase jsem spadla na zem. Justin ke mě přiběhl, ale já ho od sebe odstrčila.

,,Nešahej na mě!" zachraptěla jsem. Naplo mě a já jsem začala zvracet. Podívala jsem se na místo, na které jsem zvracela a zděsila jsem se. Všude byla krev. Podívala jsem se na Justina a tomu po tvářích stèkali slzy. Proč kurva brečí, když za to může on?! Pomalu se začal ke mě přibližovat a já ho chtěla zastavit. No znovu mě naplo a já dál zvracela krev. Tentokrát se to nezastavilo. Nakonec se mi začali zavírat oči a poslední co jsem slyšela, bylo "Miluju tě"......

Juss pohled:

Já. jsem takovej idiot! Kurva Kurvaa!! Otočil jsem se zpátky k Lee a málem jsem dostal infarkt. Po koušela se postavit díky zdi, ale místo toho se zhroutila jako dům z karet. Rychle jsem k ní přiběhl, ale ona mě odbyla pouhým "Nešahej na mě.."

Zamračil jsem se na ní a ona začala zvracet krev. Když to přestalo, podívala se na mě vyděšeným pohledem. Chtěl jsem jí pomoct. Zvednout jí, obejmout jí, políbit jí a už jí nepustit. Samozřejmně bych jí před polibkem vyčistil zuby. Začala zase zvracet krev, no tentokrát to nepřestalo. Začaly se jí zavírat oči.

,,Miluju tě." řekl jsem a ona v tu chvíli odpadla. Rychle jsem k ní přiběhl a vzal jí do náruče. Přenesl jsem jí do pokoje a díval jsem se na ní. Po tvářích mi řekli slzy...

Z pohledu třetí osoby:

Uběhli už dva týdny od doby, co Lia odpadla. Stále se neprobrala a Justin je totálně na dně. Každý den je na mol a když náhodou není, brečí nad Liiným tělem.

Amanda se od kluků odstěhovala. Nemohla se dál dívat na její kamarádku, jak bojuje se životem. Teď bydlí v New Yorku a pracuje jako prodavačka v Gate.

Maya a Debb se s tím stále nemohou vyrovnat. Sice stále věří že se probere, no nejsou si tím jisté na sto procent. Všechno dávají za vinu Justinovi.

Kluci nesou Liin stav také špatně a stejně jako holky to dávají za vinu Justinovi. Ten to samozřejmně bere, vždyť za to může on.

Nikdo ale neví, že za nic z toho Justin nemůže. Jediný kdo to ví je Lia. Jedině ona věděla, že trpí vážnou nemocí, no nikomu to neřekla. Dá se to operovat, to věděla. Jenže operace stála přes 500 000 dolarů a to si ona nemohla dovolit.

Právě teď leží na Justinovo posteli, uprostřed pokoje. Kolem ní sedí téměř všichni se slazmi v očích. Nikdo z nich netuší, že jí ještě mohou zachránit život. Nikdo z nich netuší, že stačí 'pár' dolarů a ona bude dál v klidu žít.NIKDO...

New part babyes:3 omlouvám se že dlouho nebyla část.. :) a jenom aby jste věděli.. tohle není konec:):D názory? :3 Komenty a votes potěší -*Ellie* :3