Best boy

35.----> Není to tak jak to vypadá - 1. část

Juss pohled:

Po chvilce objímání se jsme se od sebe odtáhli.

,,Chyběla jsi mi. Jsi pořád moje malá sestřička.." řekl jsem s menším náznakem smíchu a ona prokroutila očima.

,,Taky jsi mi chyběl. A nejsem tvoje malá sestřička. Je mi 17!" vyjekla dotčeně.

,,Ou tak to promiň, už jsi velká holka." řekl jsem omluvně, ale hned jsem vybuchl smíchy. Silně mě praštila do ramene a já dělal, jak strašně mě to bolelo.

,,Awhrr jsi strašnej!" vyjekl, ale taky se smála.

,,A co Jax?" zeptala se po chvíli příjemného ticha.

,,Jo, je v pohodě.. hele už budu muset jít, co kdyby jsme se ve čtyři sešli v Luigi's? Já, ty a Jaxon." navrhl jsem jí. Luigi's je výborná italská restaurace, dřív jsme tam chodili s klukama na oběd. Hned začala horlivě přikyvovat.

,,Tak.. zatím ahoj Jazz.. nezapomeň, ve čtyři.." varovné jsem vztyčil ukazováček, nacož se zasmála. Obejmul jsem jí, vtiskl jsem jí malou pusu do vlasů a odešel jsem s úsměvem na tváři. Mojí chvilku ticha vyrušilo zvonění mého mobilu. Podíval jsem se na obrazovku kde svítilo jméno Twist.

,,Co je bro?" zeptal jsem se otráveně.

,,Hned teď přijeď ke skladu Villgada!" zařval a típl mi to. Co to kurva mělo být?! Zatřásl jsem hlavou, nasedl do auta a vydal se na cestu.

Lee pohled:

,,Takže teď mě poslouchej zlatíčko." začal Jack mluvit do telefonu. ,,Hezky vyjdeš před barák a počkáš na černou dodávku. Nikomu nic neřekneš, je ti to jasný?! Jinak ti zabíju toho malýho parchanta." řekl se smíchem, ale zároveň dost vážně. O jakém parchantovi to tu sakra mluví?!

,,Cože?" zeptala jsem se zaskočeně.

,,Ale, nedělej že nevíš o čem mluvím. Já vím že čekáš s tím bastardem Bieberem spratka, a stejně tak vím i to, že mu o tom nechceš říct." řekl výsměšně.

,,J-já.. udělám to. Jenom prosím malému neubližuj. Prosím." šeptala jsem.

,,No, pokud budeš poslouchat tak ti slibuju že se mu nic nestane. A teď jdi před barák." řekl a zavěsil. Rychle jsem si oblékla bundu a seběhla jsem schody.

,,Kam jdeš?" ozvala se Maya.

,,Ven. Potřebuju si provětrat hlavu a.. být na chvíli sama.." odpověděla jsem jí a doufala, že mě nechá jít. Po chvilce váhání přikývla a odešla zpátky do kuchyně, kde do teď byla. Obula jsem si své černé conversky a vybehla jsem z domu.

Asi by vás zajímalo odkud Jacka znám a kdo to vlastně je, že? Tak jmenuje se celým jménem Jack Daniel Villgado, je mu 19 a vlastní vilu nedaleko Stratfordu. Znám ho, protože to pár měsíců táhl s Debb, potom i chvíli s Mayou a nakonec to zkoušel i na mě - neúspěšně. Když jsem zahlédla černou dodávku, vydala jsem se směrem k ní a nasedla jsem si dovnitř.

U Jacka (v autě se nic závažného nestalo):

Vystoupila jsem z auta a hned se ke mě nahrnulo pár mužů v černých oblecích. Připadala jsem si jako ve filmu, když víte co vás čeká a doufáte, že vás zachrání váš princ.

,,AU! Trochu opatrnějc prosím!" vyjekla jsem bolestně, když se nehty chlápka v obleku zaryly do mé ruky. Omluvně se na mě podíval a uvolnil stisk.

,,Somersová, jsem rád že jsi tady." zaslechla jsem za sebou Jackův hlas.

,,Co jinýho mi zbývalo Villgado?" zeptala jsem se otráveně. Rychle mi zmizel otrávený výraz když jsem ucítila štiplavou bolest na tváři.

,,Nesnaž se mě nasrat zlatíčko." řekl a flusl mi do vlasů. Bože jak nechutné.

,,Jacku? Zlato kam mám dát ty fotky?" zaslechla jsem za sebou známý hlas. Přemýšlela jsem nad tím komu patří a pak mi to došlo.

,,Chantel!" vykřikla jsem.

,,Jee ta děvka už je tady?" zeptala se ironicky, nad čímž jsem se zarazila. Co to řekla?

,,C-cože?" zeptala jsem se koktavě.

,,Ale jdi ty. To jsi vážně tak blbá, že jsi si myslela že jsme kamarádky?" zeptala se posměšně. Tohle bolelo, dost. Cítila jsem jak mi obmotávají kolem rukou lana a pak mě Chantel někam táhla.

,,Tohle vám neprojde! Justin sem přijede a zabije vás! Všechny!" trvala jsem jako cvok pořád dokola, což Chantel nejspíš dobře pobavilo.

,,Jo a ten tvůj Justínek.. není takový andílek, jak se zdá. Ale to už se podívej sama." řekla a hodila po mě nějakou obálku. Otevřela jsem jí a po tvářích mi začali téct slzy, když jsem viděla Justina se objímat s nějakou brunetkou. Tohle není pravda! řvalo na mě mé svědomí. Tak ráda bych tomu věřila.. ale nejde to. Ty fotky jsou jasným důkazem. Přestala jsem brečet, když se rozrazily dveře a v nich stála osoba, kterou nade vše miluji. Osoba, které pod srdcem nosí dítě. Osoba, která mě právě neskutečně zklamala. Věděla jsem že přijde, ale že tak brzy?..

,,Lásko pojď ke mě.." řekl a rozešel se mým směrem, ale já jsem ho zakroucením hlavy zastavila. Nechápavě se na mě podíval a čekal na vysvětlení. Po chvilce rozhodování jsem po něm hodila obálku s fotkama. Smutně se na mě podíval.

,,Není to tak jak to vypadá."

New part babyes!:3 takže, za 1) děkuji vám za votes a nádherné komentáře k minulé části, jste zlatíčka:3* za 2) tuhle část dám na 2 části. Zítra odjíždím na Horní hrad na tři dny a nestihla bych dopsat celou část, tak jsem jí rozdělila a ve středu přidám další:) a za 3) Omlouvám se že nebyla dlouho část, ale nestíhám:(  Taak nebudu zdržovat.. Komenty a votes potěší - *Ellie* :3

Btw.: Přemýšlela jsem nad tím, že bych založila skupinu na fb. Psala bych vám tam kdy bude část a tak, abych nepsala pořád oznamy:) Tak jen mě to napadlo, když tak napište do komentářů jestli byste chtěli a případně váš fb. Děkuju..:):*