Best boy

10.---->Budeš moje dívka?

,,Lee, budeš moje dívka?“ zeptal se s nadějí v hlase.

Jeho otázka mi vyrazila dech.

,,J-Justine já..“ chtěla jsem pokračovat, ale skočil mi do řeči.

,,V pohodě,chápu to, prostě mě nechceš..“  jeho hlas byl takový… sklamaný. Usmál se na mě, bohužel falešně.

,,Ne Justine, nechápeš to..“

,,Chápu to, nejsem debil Lee. Dojíme to a pojedeme domů, budem dělat že se to nikdy nestalo.“ Zase ten jeho falešnej úsměv.

,,Ne nechápeš to Justine!“ mírně jsem zvýšila hlas.

,,A co bych na tom neměl chápat? To že ke mně necítíš to co já k tobě jsi mi dala docela dost na jevo!“ taky trošku zvýšil hlas, ale byla v něm slyšet kapka zoufalství.

,,Ne Justine. Nechápeš to. A nech mě to dopovědět.“ Bylo na něm vidět že mi chce zase skočit do řeči,takže jsem mu musel nějak jemně říct ať už drží hubu.

,,Není to tak, že bych k tobě necítila to co ty ke mně. Já chci být tvoje, chci abys byl můj. Abych mohla s hrdostí všem říct, že můj kluk je Justin Bieber a všichni by mi záviděli.“ Jeho oči se na začátku věty rozzářili. Chtěl něco říct, ale já jsem pokračovala.

,,Strašně tohle všechno chci Jutine. Ale já.. Já nemůžu.“ Poslední dvě slova jsem spíš zašepatala než řekla. Jeho oči hned zatemněli a úsměv mu zmizel z tváře.

,,P-proč ne?“ zeptal se skleslým hlasem.

,,To ti nemůžu říct. Pojď to dojíst a pojedeme domů, okey?“ ironicky se zasmál a já na něj nechápavě koukala.

,,Takže ty mi řekneš, že ke mně cítíš to samý co já k tobě. Že chceš být moje, že chceš abych já byl tvůj. Potom mi řekneš že nemůžeš a ani mi nechceš řéct proč? Děláš si ze mě prdel?!“ strašně ráda bych řekla že mi to řekl, no on mi to zařval přímo do obličeje.

Slzy mi začali téct proudem a já jsem se rozeběhla zpátky k místu, kam jsme s Rickem přijeli. Slyšela jsem Justina jak na mě něco křičí, ale ignorovala jsem ho. Naštěstí tam Rick pořád stál, takže jsem hned vlezla do auta.

,,Copak se stalo?“ podíval se na mě takovým tím starostlivým hlasem.

,,Řeknu ti to po cestě, teď mě prosím odvez domů.“ Jenom jemně přikývl a rozjel se.

Po asi patnácti minutové cestě se mě zeptal co se stalo, tak jsem mu to všechno řekla.

,,A proč s ním nemůžeš být, když ho miluješ?“  podíval se na mě nechápavým pohledem.

Nevím jestli mu to mám říct, no ale potřebuju to někomu říct. Někomu kdo není moje sestra a nebo nejlepší kámoška. Vím že jemu můžu věřit. Je to zvláštní, znám ho jenom jeden den, ale strašně jsem si ho oblíbila.

,,O-on.. on mě znásilnil.“ Uprostřed věty se mi zlomil hlas. Snažila jsem se zadržovat slzy, no neúspěšně.

,,Bože můj jakto? Kdy?“ jeho hlas byl strašně starostlivý, nad čímž jsem se musela pousmát.

Musím mu to říct. Vím, že on si to nechá pro sebe. Musím to ze sebe dostat. Teď hned.

New part babyes!:3 Vím že je krátká, ale dneska se budu snažit jich přidat víc, aby se neřeklo že to zanedbávám:DD Vote a komenty potěší, *Ellie* :3