17.---->Co jsme si, to jsme si

3.1K 171 14
                                    

Ryan pohled:

Z mého přemýšlení mě vytrhlo vyzvánění mého mobilu. Jenom jsem jemně zavrčel a natáhl se pro něj ke stolku.Při jméně na displeji jsem prokroutil očima a přijal jsem hovor.

,,Co je?“ jemně jsem vyprskl.

,,Měl by jsi vypadnout z toho baráku i s tvým fotrm. Ale tu děvku tam nech.“ Zasmál se a mě se začalo dělat špatně.

,,P-počkej co?“

,,Buď vypadni a nebo taky za chvilku budeš tuhej.“ S těmahle slovama mi to típl.

Nechápal jsem to. No až dokud jsem neuslyšel tiché tikání. Rychle jsem běžel za tim zvukem. Zaběhl jsem do kuchyně a otevřel jsem skříňku pod dřezem.

Můj zrak padl na malou černou krabičku na které blikali čísla. 3:20.. 3:19.. 3:18..

,,Kurva!“ nahlas jsem zahřešil a vyběhl jsem po schodech do pokoje, ve kterém bydlí momentálně  Lee.

,,Uhmm.. stalo se něco?“ zeptala se rozespalým hlasem.

,,Musíme pryč, dělej vstávej!“ zařval jsem nervózně a ona se na mě nechápavě podívala.. ¨

Popadl jsem jí za ruku a táhl jsem jí dolů ze schodů.

,,Sakra Ryane, jsem jenom v kalhotkách a tričku, to to nemůže chvíli počkat?!“ mírně zvýšila hlas. Rychle jsem popadl moje tepláky, který byli hozený na gauči. Hodil jsem je po ní a odběhl jsem do kuchyně, podívat se kolik máme času..

1:05.. 1:04.. 1:03..

Rychle jsem vyběhl zpátky do obýváku a popadl za ruku, teď už oblečenou Liu, a vyběhl jsem s ní z domu.

Teda alespoň jsem chtěl, ale to by se to nemuselo všechno posrat. Samozřejmně, že u dveří stál Bieber.

,,Bieber, teď se to nehodí, jestli nechceš být mrtvej“ vyprskl jsem na něj a snažil se přes něj procpat.

,,A kdo mě zabije? Ty?“ pohrdavě se zasmál.

,,Kurva Bieber! V tom baráku je bomba!“ zařval jsem mu do obličeje.

Justin pohled:

,,Kurva Bieber! V tom baráku je bomba!“ zařval mi těsně před obličejem.

,,Okey, dělejte!“ zařval jsem na ně a všichni jsme se vydali pryč od domu.

Když jsme byli pár metrů od baráku, byl slyšet hlasitý výbuch. Všichni jsme se otočili a pozorovali jsme to. Ano, kluci tady byli se mnou. Až na Codyho, ten se furt nevrátil domů.

,,Nikdy jsem nepřemýšlel nad tím, jak ten barák může krásně hořet. Krásně by se na něm opíkalo.“ Prohlásil zasněně Ryan a všichni jsme se začali smát. Otočil jsem se k němu.

,,Co jsme si, to jsme si?“ tázavě jsem se na něj podíval. On jenom s úsměvem přikývl. Bratrsky jsme se obejmuli. A Až teď mi to došlo.

Někdo tady chybí. A ten někdo, je Ona.

,,Kurva!“  zařval jsem s Ryanem na stejněo a oba jsme se rozběhli k baráku. Nikde v domě jsem jí neviděl, takže jsem se rozeběhl na zahradu a Ryan společně se mnou. Nikde nebyla. Za chvíli byl slyšet jen další výbuch a za ním hned další.

Podlomili se mi nohy a slzy mi tekli proudem po tváři. Kdybych sem nepřišel a nezdržoval je, nestalo by se to. Ryan si ke mně dřepnul a vytáhl mě na nohy.

Oba jsme se rozeběhli směrem ke klukům, s nadějí že by jsme se přehlédli a ona tam stála. Ale nikde nebyla.

Tohle se němělo stát.

Lee pohled:

Chtěla jsem běžet za rukama pryč z domu. Ale někdo mě chytil za zápěstí a tahal mě někam úplně pryč.

Po chvilce jsme došli k nějakému autu, které mi bylo povědomé. Podívala jsem se dotyčnému do tváře. Cody.

,,Proč si mě odtamtud odtáhl?“ nechápavě jsem se ho zeptala.

,,Abych měl jistotu že se ti nic nestalo. Klukům už jsem napsal, jedem k nám domů.“ Usmál se na mě a já jsem přikývla.

Po asi půl hodině cesty se auto zastavilo a já jsem vystoupila. Rozhlédla jsem se kolem, ale tohle místo jsem nezanala. Bylo tu jen nějaké zchátralé skladiště.

,,Uhmm.. Cody? Tohle není váš barák..“ nechápavě jsem se na něj podívala a on se začal smát. Ale hnusně, ne tak jak to od něj znám.

Začínala jsem z něj mít strach.

,,No neříkej“ podíval se na mě a přijebal mi pěstí na tvář. Chtěla jsem se ho zeptat co mu jebe, ale dostala jsem další a hned po ní další.

Nakonec jsem cítila jak mě kopal do břicha pak se mi zatemnělo před očima..

New part babyes:3 Tak co vy na to? :O :D Vím že je to krátký, ale nemám moc času :O:) tak - komenty a votes potěší - *Ellie* :3

Best boyKde žijí příběhy. Začni objevovat