Best boy

31.----> Já tebe taky

Tuhle část bych chtěla věnovat Lucince^^ Miluju tvoje komentáře <33 Doufám, že se bude líbit:3

Probudila jsem se na hluk v pokoji. Rozhlédla jsem se kolem sebe  -  vypadá to, že mám novou spolubydlící. Snažila jsem se znovu usnout, ale nešlo to. Hlasitě jsem si povzdechla a prosadila jsem se na posteli a rozhlídla jsem se kolem sebe. Můj zrak padl na holku ležící ve vedlejší posteli.

Neviděla jsem jí pořádně do obličeje a tak jsem si odkašlala, abych upoutala její pozornost, což se mi povedlo.

,,Ahoj" řekla s úsměvem na tváři.

,,A-ahoj..." vykoktala jsem ze sebe.

,,Hele, vím že jsme nezačali úplně nejlíp, ale.. byl to jen úlet, ani jsem nevěděla že Justin někoho má.. takže.. mohli bysme začít od znova?" řekla s úsměvem na tváři. Chvíli jsem přemýšlela o čem to mluví, ale stejně jsem na nic nepřišla.

,,J-já.. nevím o čem mluvíš, mám ztrátu paměti.." řekla jsem a jí málem vypadli oči.

,,Aha, to jsem nevěděla.. jsem Chantel.." řekla s úsměvem na tváři a já jí ho opětovala. Otevřela jsem pusu že něco řeknu, ale předběhla mě ona.

,,Vím jak se jmenuješ.." řekla a zasmála se.

,,A.. co se stalo mezi tebou a Justinem?" zeptala jsem se jí přiškrceným hlasem.

,,To teď neřeš, až si vzpomeneš tak to budeš vědět.." řekla a já jsem přikývla.

,,A proč tu ležíš, Chantel?"

,,Ehm.. postřelili mě, ale není to nic vážnýho.." řekla a usmívala se jako sluníčko na hnoji.

O dva dny později:

Už to jsou dva dny od dne, co přivezli Chantel. Mám jí ráda, je to fajn kámoška. Pomalu si vzpomínám na všechno, už i na to s Chantel. Ale odpustila jsem jí to.

Justin se tady ani jednou nestavil, i když mu ostatní řekli, že jsem si skoro na všechno vzpomněla. Miluju ho a bolí mě to, že on už mě asi ne.

Twist,Jaxon, Fredo, Ryan, Maya a Debb tu byli každý den. Dereck s Jadenem prej něco jeli zařídit do Kalifornie, ale za dva dny se vrátí.

Samozřejmně, že se Twist furt musí předvádět se zavazováním tkaniček. Asi je vážně šťastnej, že to umí. No, ale nebyl by to Twist, kdyby si ještě něco nevymyslel. Teď ho musím učit šít. Teda ne teď, ale až přijedeme domů. Aspoň chvilka klidu..

Právě teď jsme s Chantel v bufetu a smějeme se blbostem.

,,Jsi dobrá kámoška Chantel, mám tě ráda.." řekla jsem s úsměvem.

,,Já tebe taky.." řekla zvláštním hlasem, ale taky se usmála. Vstali jsme ze židlí a šli jsme směrem do pokoje. Obě jsme si lehli a já jsem po chvilce slyšela slabé chrápání, které mi naznačovalo že usnula.

Chtěla jsem si taky lehnout, ale do pokoje přišel doktor. Vlastně táta. Ano, nakonec se náš táta našel. Mamka prý umřela asi před rokem na rakovinu, ale mě to nějak moc neranilo, vždyť jsem jí ani neznala.

,,Zítra už můžeš jít domů." řekl a usmíval se. Přikývla jsem a rukou mu naznačila, aby pokračoval.

,,Zabal si už teď ať zítra nespěcháš. Tady máš moje číslo, já zítra nejsem v práci."

,,Děkuju. Já.. už půjdu spát, dobrou.."

,,Dobrou"

Odchod domů:

Konečně už jedu domů! Ryan s Fredem už pro mě přijeli, ostatní jsou prý pryč. Chantel pustějí už zítra, takže super. Celou cestu byli kluci zticha a divně se usmívali. Nechápala jsem je, ale nechala jsem to tak. Když jsme zaparkovali před barákem tak jsem vystoupila. Zabouchla jsem dveře a podívala jsem se na kluky. Ty tam pořád seděli a o něčem se bavili. Zaťukala jsem Fredovi na okýnko a ten ho otevřel.

,,Jdete?!" zeptala jsem se podrážděně.

,,My ještě něco musíme zařídit, takže ahoj." řekl rychle a auto odjelo. Pokroutila jsem nad tím hlavou a vydala jsem se k domu. Zastavila jsem se kousek od dveří, protože mě zarazila tma, která vládla domu. Žeby sama doma..?

New part babyes!:33 Takže, podle toho co jste psali teda bude asi druhá série:DD:) Jste rádi že se nám vrátila Chantel?:DDDD ^^ já jo.. :D ona bude ještě moc důležitá..:D Jinak se omlouvam za chyby, ale psala jsem na mobilu.. :) Názory? Komenty a votes potěší - *Ellie* :3