Teď jsem jako ty? /w Kovy

29. Oběd

Když se zastavila za Martinem, zjistila, že jen na tom podobně jako Karel. Podepisování a focení se zdálo daleko více namáhavější než cokoliv, co Rozi vyzkoušela. Martin měl sice energie na rozdávání, ale k úsměvu už se musel nutit. Potřeboval přestávku.

Rozhodl, že se vyfotí s posledním fanouškem. Byl to malý klučina, opravdu velky nadšenec. Při focení vytvořil pro blonďatého kluka mnoho lichotek ohledně napadů a videí. Za fotku mu i hezky poděkoval. To už si ale mladý youtuber všimnul, že se zde ukázala jeho kamarádka. Rozzářil se: ,,Jé Rue!" přišel k ní vytahujíc si mobil z kapsy. Rozi se ani pořádně nenadála a už byla zachycena na jeho selfie.

„Skvělá momentka, sluší ti to tam," pousmál se: „Jak se ti tu líbí?" zajímalo jej.

„Jo, docela dobrý," pousmála se chabým úsměvem.

„Co tak smutně?" úsměv z jeho obličeje se vytratil do neznáma.

„To složitější, řeknu ti to později, nemáš čas," opět vykouzlila lehky úsměv: ,,Pokud nevadí,"

„Ne," usmál se:„Ale fakt mi to řekneš," upozornil ji. Nemyslel to nějak výhružně. Chtěl vědět, co se stalo. Co to pako zase provedlo, říkal si v hlavě. Dával to za vinu jeho nejlepšímu kamarádovi.

U Nicol to bylo o něco veselejší. Ta sice unavená ze všeho toho podepisování byla, ale svůj nefalšovaný úsměv mohla stále rozdávat. A co bylo super pro Rue? Neptala se jí na její náladu. Povídala si s ní normálně, protože to odhadovala na tu hádku, kterou měla s Kovym. Netušila, že se do toho přidalo něco dalšího. Ve všem tom zmatku jí stihla dát napodobeninu jejího tetování, aby jí potěšila. Dokonce jí i nabídla tričko ze svého merche, ale to Rue nepřijala.

Po tom, co odešla od Nicol, se šla podívat na program, který se odehrával na hlavním pódiu. Jednalo se o různé challenge a hry. Docela jí to bavilo, ale jen v případě, že tam byl někdo, koho znala. Hodně se jí líbilo, když spojili MenTa, Martina a Kovyho. To se procpala trochu více dopředu, aby je pořádně viděla a slyšela. Byla to skvělá trojka.

Později na scénu dorazili další let's playeři, ale ty už Rozi nezajímali. Místo toho se přenesla k vedlejšímu menšímu pódiu, kde se pořádali asky. Tam se totiž právě nacházela Nikča a rozesílala vzduchem odpovědi na všechny možné otázky. Chtěla se o ní něco dozvědět. Nebylo toho zrovna málo. Dle řeči celého jejího těla jí to velmi bavilo. Občas se trochu zarazila nad nějakým podivným, či osobním dotazem, ale zvládala to skvěle.

Zhruba u konce Shopaholic Nicol zelenooké dívce zavibroval telefon. Okamžitě ho vzala a doufala, že jí něco nenávistného nepíše Markéta. Naštěstí to tak nebylo. Zprávu před pár sekundami vyťukal Martin. Připomínal jí, že se jde najíst. Tím dal jasný signál, že by měla splnit to, co slíbila. Vydala se tedy do vyhrazených prostorů. Cestou Martinovi pro jistotu napsala, ať na ni počká u jeho stánku. Vyhověl jí.

„Tak mě veď, prosím," požádala jej, jelikož nevěděla vůbec, kam jít.

„Samo," usmál se a poskočil si. Vydal se kupředu takovým stylem, až si člověk myslel, že se zbláznil.

Rue ho musela doběhnout. Nešli naštěstí moc dlouho. Stan s jídlem a pár stoly se nacházel v jejich budově. Přístup k němu měli jen youtubeři a ti, co na akci nějak vypomáhali. Oba si vybrali jedno ze dvou hlavních jídel. Pro oba to byl smažený sýr a hranolky.

„Tak tedy povídej, co se ti stalo?" optal se Martin po pár soustech.

„Fakt to chceš vědět?" zeptala se pro jistotu. Nerada zatěžovala lidi svými problémy. Připadaly ji hloupé a nepodstatné.

„Ano, jinak bych se neptal. Mám o tebe strach," přiznal: „Je to kvůli Kovyho?"

„Tak trochu," odpověděla po delší době. Chtěla pokračovat, ale on si štafetu převzal sám.

„Já to věděl!" zarazil se a podíval se na ni. Nechápavě na něj zírala: „Promiň, pokračuj," uzemnil se. Projevovala se na něm nedočkavost z toho, co z ní vypadne.

„Ale tak moc zase ne. Víš, jak jsem přišla na to, že je Karel youtuber?" ověřovala si. Nechtěla mu znovu vykládat něco, co mu už pověděla.

„Přesně ne," zavrtěl hlavou.

„Dobře. No, kamarádka se mě prostě snažila přemlouvat, ať sem s ní jedu a já jsem ji psala, že ne. Přitom jsem sem už jela. No, ale to je jedno. Ona mi na to začala posílat fotky všemožných youtuberů, kteří ji připadali hezcí. Asi si myslela, že mě tak přemluví. No ale dostala se tam fotka i tebe a Káji," řekla mu to tedy všechno. Martín jen přikyvoval s hranolkou nabodnutou na vidličce.

„No a tak jsem se pohádala s Kájou. Kvůli tomu, že mi to neřekl. Té kamarádce už jsem neodepsala. Potkala jsem ji ale tady. A začala mi to všechno vyčítat," na chvíli se zarazila, aby se nadechla a napila: „Jakože jsem blbá, když se s ním kamarádím, že jsem mu to neřekla a že mi třeba ani nedošlo, že je youtuber," vzdychla. Pohledem byla jinde. Vypadlo to z ní rychleji, než čekala.

„To se s tebou pohádala kvůli tomu, že tu jsi s náma a znáš nás?"

Dostalo se mu přikývnutí.

„V tom případě je ta holka a neváží si toho, co má. Rue, ty jsi hodně dobrá kamarádka," usmál se.

„Moc dlouho mě neznáš," připomněla mu.

„No a? Já mám na lidi čuch," podzvedl hlavu sebeuznale. Na tváři se mu zjevil arogantní výraz.

Pozn. autorky: Dnes zase taková kratší kapitolka. Jen tak pro info - vydávám to v 0:45 :D Tak snad to za něco stojí. Doufám, že se vám kapitolka líbila. Je to takové ticho před bouří. Před tím lepším dějem :D Děkuju moc za přečtení a veškerou vaší aktivitu. Mějte se, smějte se :)