the Wolf story

18. Vzpomínky na tátu a Domluva Liamovi

***

,,Ahoj.", řekla Melli, když přišla do mého auta a políbila mě. ,,Ahoj, a dobré ránko.", řekl jsem a nastartoval auto.

Přijeli jsme před školou a Melli už chtěla vystoupit z auta, ale zamknul jsem.

,,Co to děláš? Příjdeme pozdě.", řekla a otočila se na mě. ,,Máme dvacet minut.", řekl jsem. ,,Co se s tebou stalo, když se tě Liam zeptal, proč už nehraješ na kytaru?", zeptal jsem se. ,,Já... nechci o tom mluvit.", řekla a odvrátila ode mě pohled. ,,Co je tak strašnýho, že o tom nechceš mluvit? Jestli je tady něco o čem nevím, tak mi to řekni. Mně můžeš říct cokoliv.", řekl jsem. ,,Jde o mého tátu.", řekla.

,,Celou základku mě táta podporoval v hraní na kytaru. Párkrát mi také domluvil, že bych mohla někde vystupovat. Párkrát mi to zařídil. Když jsem ale přišla na střední, moji rodiče se začali z ničehonic hrozně hádat, a já už si hrála jen tak pro sebe. Potom ale táta odešel a já navždy hrát přestala. S mámou jsme se odstěhovaly do Californie. Bylo to kvůli její práci, ale myslím, že z části i kvůli tátovi. A já už se zpátky k hraní vrátit nemůžu.", řekla a já viděl, jak jí po tváři stékla slza. Chytil ji za bradu a donutil, aby se na mě podívala. ,,Proč si mi to neřekla?", zeptal jsem se. ,,Až doteď jsem si na to nevzpomněla.", řekla a já jí objal. ,,Už musíme jít do školy.", řekla a odtáhla se ode mě. Vyšli jsme z mého auta, chytil jsem ji za ruku a šli jsme ke škole. Oba jsme si vzali učení ze skřínky a šli na naši společnou hodinu: chemii.

,,Jak dlouho si nebyl na chemii?", zeptala se mě Melli, když jsme se posadili na naše místo ve třídě. ,,No... asi hodně dlouho.", řekl jsem a oba jsme se zasmáli.

Po zvonění hned přišel a začala hodina. Sice to byla nuda, ale nějak to přežít musím.

Na konci hodiny jsme vyšli ze třídy a zamířili k Mellisnině skřínce.

,,Ahoj Jesy.", řekla Melli a objala ji. ,,Ahoj.", řekla a trochu se zarazila, když mě uviděla. ,,Ahoj Harry.", řekla nakonec. ,,Ahoj.", oplatil jsem pozdrav. Alespoň něco.

,,Omluvíte mě? Jenom si odskočím.", řekla Melli a nechala nás tam o samotě.

,,A jak se máš?", zeptal jsem se trochu nervózně. ,,Dobrý.", řekla a hledala něco ve skřínce. Nebo to tak alespoň vypadalo. ,,Hele... já chci jenom abys věděla, že Liama to mrzí. Nechtěl ti ublížit. Prostě nebyl v prváku připravenej na vztah.", řekl jsem a Jesy se na mě konečně otočila. ,,A kdo mluví o vztahu!? My byli kamarádi, nic víc.", řekla. ,,Já vím, ale on do tebe začal být zamilovanej a nemohl to skousnout.", řekl jsem. ,,A proč mi to říkáš?", zeptala se. ,,Chci, abys to věděla.", řekl jsem a Jesy pak bez jediného slova odešla.

,,O čem jste se bavili?", zeptala se melli, když ke mně přišla. ,,Jen jsem jí říkal o Liamovi.", řekl jsem a poté jsme spolu odešli do tříd.

***

,,Mohl by sis s Liamem promluvit?", zeptala se mě Melli, když jsem zastavil před jejím domem. ,,A o čem?", zeptal jsem se. ,,O tom s Jesy. Já už se nechci dívat na to, jak se trápí. Když jsem u ní byla, rozbrečela se kvůli němu, vypadala zničeně. Nechci ji takhle znovu vidět.", řekla trochu zoufale a já si povzdechl. ,,No tak jo. Dneska k nám stejnak příjde, tak s ním můžu promluvit.", řekl jsem a usmála se na mě. ,,A co přesně chceš, abych mu řekl?", zeptal jsem se ještě. ,,Aby se jí třeba omluvil, nebo si s ní o tom alespoň promluvil.", řekla. ,,Dobře.", řekl jsem a políbil ji. ,,Ahoj.", řekla a vyšla z mého auta. Odešla domů a já odjel domů. :D

***

 ,,Tak jsem tady.", řekl Liam, když přišel k nám. ,,O čem si se nou chctěl mluvit?", zeptal se a odešli jsme do obýváku. ,,Byl jsem požádanej, aby jsem si s tebou promluvil o Jesy.", řekl jsem a jakmile vyslovil její jméno, zvedl se a chtěl odejít, ale zabránil jsem mu. ,,Mluvil jsem s Melli a ona mi řekla, že se kvůli tobě Jesy trápí. Nechtěl by sis s ní promluvit a omluvit se jí?", zeptal jsem se a připadal jsem si trochu trapně. ,,A co mám jako říct? ,No, víš Jesy, já jsem vlkodlak a nechci tě vystavit nebezpečí, protože tě miluju.' Nebo co jí mám říct?", zeptal se naštvaně. ,,Prostě se omluvit. Říct cokoliv, kromě toho, že jsi vlkodlak. Třeba jí to vysvětlit, aby se už tolik netrápila. Alespoň to můžeš skusit. Máš ji pořád rád, ne?", řekl jsem. ,,To mám, ale nevím, co říct. Nikdy jsem v takové situaci nebyl.", řekl. ,,Zvládneš to.", povzbudil jsem ho. ,,Tak já to skusím.", řekl nakonec a usmál se na mě. Potom jsme si povídali asi dvě hodiny, ale téma ,,Jesy" jsme ukončili. Potom už musel odjet domů a já zase zůstal sám.

Máme tady další část. Tentokrát je zase krátká, za což se omlouvám, ale budu se snažit začít psát delší. V neděli přidám ještě jednu, potom bude týden volno a já si chci napsat nějaký díly navíc, ale bude taky škola, takže uvidím, kolik toho napíšu! Nicméně, omlouvám se za chyby, který se tam možná objeví, ale přepisuju to u TIU, takže je jasný, že se nemůžu soustředit! :D

Užijte si poslední dva dny bez školy, zlatíčka moje!!

bye, bye -Ess*