the Wolf story

51. Bitva právě začíná

Na těle jsem pocítil známky nervozity a strašně se mi začaly klepat ruce.

Asi si říkáte: ,,Ale proč? Vždyť je to jenom obyčejný vlkodlak jako my.", ale pravdou je, že on je dvakrát více silnější, než my s klukama dohromady. A to ani nevíme, jestli si někoho pozval, aby měl ještě větší převahu.

,,Rozdělíme se.", řekl Liam a všichni jsme přikývli. Všichni se najednou rozešli do poschodí, obýváku, kuchyně a na mě zbyl sklep. Samozřejmě, že mi došlo, že tam určitě bude, ale nemusí být ani v tomhle domě. Takže by v podstatě tohle bylo úplně k ničemu a já mohl dál držet Melli ve svém náručí.

Otevřel jsem velké dveře, které podle mě vedly do sklepa. Sešel jsem schody, které zavrzaly pokaždé, když jsem na ně stoupnul. Každým krokem jsem byl blíže možné smrti. A každým krokem jsem byl stále více a více nervózní. Přiznejme si... kdo by nebyl.

Otevřel jsem poslední dveře. Přesně ty, ve kterých jsme našli Jesy. Vstoupil jsem dovnitř a uviděl postavu v tmavém oblečení opřenou o zeď a koukající se na podlahu.

,,Překvapil si mě.", řekl Dereck. ,,Nečekal jsem, že někdo z vás bude ta chytrý na to, aby se podíval do sklepa. Původně jsem si myslel, že tady budu čekat ještě hodně dlouho.", řekl a podíval se mi do očí. Měl je tmavé s odleskem do zlatohněda a nadřazeně se na mě díval.

,,Co tě sem přivádí?", řekl přeslazeně a na tváři se mu objevil podivný úšklebek.

,,Jdu si vyřídit staré účty.", nabil jsem svoji pistol v ruce.

,,To bych spíš měl říkat já.", zasmál se mi. Zhluboka jsem se nadechl, namířil jsem n a něj svojí pistoli a prst přiložil na spošť.

,,Tak do toho. Střílej. Ukaž jakej jsi chlap."

Už jsem se chystal zmáčknout spoušť, ale než jsem se nadál. řítil jsem se k zemi se zlomeným vazem.

*3. OSOBA*

Dereck vyběhl z podzemí domu a mířil si to přímo do obývacího pokoje, kde to prohledával Zayn. Dereck se s úšklebkem na tváři díval, jak se Zayn snažil být co nejtišší a zároveň ho najít.

,,Vy jste všichni tak komický.", řekl a Zayn se na něj rychle otočil. Byl šokovaný z toho, že jeho úhlavní nepřítel stál přímo předním a mohl být klidně už dávno mrtvý. Ještě silněji stiskl pistoli se stříbrnými kulkami vevnitř, kterou doposud svíral ve s vé pravé ruce.

,,Přece nejste tak hloupí aby jste si mysleli, že mě můžete zabít.", řekl výsměšně a zasmál se. Zayn svoji pistol nabil a namířil ji proti Dereckovi, který se mu vysmíval do tváře. Stiskl spoušť a vystřelil kulku na Derecka. On ale uhnul, takže se kulka zabodla do zdi za ním. 

,,A taky jsem si nemyslel, že budete tak hloupí a že si budete myslet, že mě dokážete zabít obyčejnýma stříbrnýma kulkama.", řekl a Zayn na něj opět vystřelil. Opět se netrefil.

Dereck Zayna chytl pod krkem a přitiskl ho ke zdi. Začal ho pomalu škrtit a stále více zesiloval stisk na jeho krku.

,,Mohl bych tě hned teď zabít. Ale to by nebyla taková zábava, jako se dívat na to, jak trpíš.", řekl a rychlostí blesku Zayna přivázal k židli a už si připravoval svoje pomůcky na mučení jednoho z nich.

Ze skřínky v kuchyni vytáhl sadu jeho stříbrných pomocníků a na ruce si nasadil rukavice, aby se nepopálil. Ruce ještě bude potřebovat. Vyndal jednu kulku a začal s ní přejíždět po Zaynově krku, až to zasyčelo. Zayn vykřikl od bolesti a to také uslyšeli ostatní kluci - kromě Harryho, který stále ležel ve sklepě se zlomeným vazem - a přiběhli do obýváku, kde se to všechno odehrávalo.