the Wolf story

Epilog ♥

*o tři roky později*

Co se vlastně za ty tři roky všechno událo?

Dva týdny poté, co se klukům podařilo zabít Derecka, se moje máma vrátila z Dublinu. Všechno do teď zvládá v pohodě... I tu věčnou touhu po krvi zvládá více než dobře.

Od té doby šlo všechmo jako po drátku. S Harrym jsme úspěšně dokončili střední školu a společně šli na vysokou školu do oboru architertury. Léto před nástupem do prvního ročníku mě Harry proměnil ve vlkodlaka podle naší domluvy. Jsem za to ráda, protože s ním chci strávit věčnost. Vím... zní to dost jakl klišé, ale je to tak... Nedokážu si představit svůj budoucí nesmrtelný život představit s někým jiným.

Co se ostatních kluků týče, Liam to má s Jesy tak trochu podobné. Stále jsou spolu a dokonale jom to klape. Teď se ale přestěhovali do Ameriky, protože tam oba studují. Po Jesy se mi stýská, ale každý týden jezdí do Londýna za svými rodinami, tak mám šanci je oba vidět. Ostatní kluci si konečně našli své spřízněné duše a všichni odešli na vysoké školy. Skrátka je vše, tak jak to mělo být celou dobu.

A co se současnosti týče... tenhle víkend mě Harry vzal do Paříže jako dárek k našemu tříletému výročí. Je to až k neuvěření, jak dlouho jsme spolu. Tolik skvělých ale i horších vzpomínek mi utkvěly v paměti.

A teď... stojím před zrcadlem v našem hotelovém pokoji a dodělávám poslední úpravy mého outfitu, který se skládal z riflových kraťásků do pasu a černého tílka s šedou mikinou. Dneska mě totiž Harry chce podle něj na hodně speciální místo. Tak jsem docela zvědavá.

Doufám, že dnes budu mít konečně možnost mu oznámit jednu věc, kterou jsem zjistila minulý týden... Možná už někteří tušíte, co to bude.

Jsem jenom strašně nervózní, co na to řekne. Jestli bude rád, a nebo se na mě naštve a nakonec to dopadne tak, že buď půjdu na potrat a nebo mě opustí. To jsou ty horší možnosti.

,,Už jseš připravená?", otevřel dveře Harry od pokoje a nakoukl do něj hlavou. Byl nehorázně roztomilý.

,,Jo.", odpověděla jsem a do kapsy si dala mobil. Otevřel dveře od pokoje a vyšli jsme spolu ven na parkoviště před hotelem. Harry mi otevřel dveře od auta na straně spolujezdce a já nastoupila. Poté nastoupil i on na místo řidiče a připnul si pás.

,,Budu ti muset zakrýt oči šátkem.", upozornil mě a už jeden svíral v ruce.

,,Ne... ", řekla jsem a ohrnula spodní ret. ,,Ploč?", zašišlala jsem.

,,No tak... Potom to nebude překvapení.", řekl.

,,Tak jo.", povzdychla jsem si.

***

Harry zastavil auto a vystoupil ven. Teda myslím, že vystoupil, protože jsem slyšela, jak otevírá a zavírá dveře. Najednou mě chytl za ruku a osobně mě vyndal z auta. Já vím, zní to divně... Ale je to tak.

Ucítila jsem jeho velké ruce na mých zádech a pod koleny a poté mě zvedl do vzduchu. Docela jsem se lekla, takže jsem trochu vyjekla. Uslyšela jsem ho se jenkm smát, takže jsem si naštvaně odfrkla. Samozřejmě sem naštvaná nebyla.

Jenom jsem pod sebou slyšela jeho šouravé kroky. Chvíli jsme šli do schodů a jeli jsme chvíli výtahem. Tam jsem si dokonce myslela, nebo jsem očekávala, že mě pustí na zem, ale to jsem se mýlila.

Zanedlouho mě ovál studený vítr, takže mi na těle naskočila husí kůže. Harry mi pomalu začal rozvazovat šátek, až mi ho sundal z očí. Jakmile jsem zjistila kde právě stojím, málem mi spadla brada až na zem.

,,Panebože.", vydechla jsem všechen vzduch, který jsem zadržovala v plících.

,,To je nádhera! Ale proč ty tajnosti?", zeptala jsem se ho.

,,Chtěl jsem tuhle chvíli udělat trochu speciální.", řekl a usmál se.

,,A povedlo se.", uznala jsem a jemně ho políbila na rty.

,,Chtěl bych ti něco říct... ", začal a já se na něj usmála. ,,Ty tři roky strávené s tebou, byly ty nejlepší v mém životě. Pamatuju si každou maličkost, kterou jsme spolu zažili. Opravdu všechno až se divím, že se mi toho do hlavy tolik vejde. A taky bych se ti chtěl mov omluvit za každou nepříjemnou věc, která se ti kdy stala kvůli té vlkodlačí záležitostí.", řekl. Poté přesunul svoji jednu ruku do zadní kapsy jeho džínů a v tu chvíli jsem spanikařila.

,,Počkej... ", řekla jsem a viděla na jeho tváři nechápavost ale i smutek a zklamání. ,,Musím ti ještě něco říct."

,,J-já jsem... ", začala jsem a nějak jsem to ze sebe nedokázala vymáčknout.

,,Tak už to sakra řekni!", řekl Harry docela naštvaně.

,,Jsem... Těhotná.", řekla jsem a v tu chvíli Harryho tvář ztuhla. Zanedlouho se ale na jeho tváři objevil široký úsměv. Silně obmotal svoje ruce kolem mého pasu a objal mě.

,,Proč ses mě to sakra bála říct?", zeptal se a odtáhl se ode mě.

,,Bála jsem se tvojí reakce.", řekla jsem upřímně a Harry nade mnou zakroutil hlavou. ,,Teď můžeš konečně udělat to, co si chtěl.", řekla jsem a Harry vrátil svoji ruku do zadní kapsy. Vytáhl z ní červenou sametovou krabičku a otevřel ji. Poklekl přede mnou na pravé koleno a mě se automaticky nahrnuly slzy do očí.

,,Melliso Scottová, vezmeš si mě?", zeptal se a první slza se skutálela po mé tváři.

,,Ano.", odpověděla jsem a Harry mi nasadil prsten na prsteníček. Poté se zvedl ze země a silně mě objal.

,,Navždy."

Takže tohle je poslední "kapitola" , kterou k tomuhle příběhu přidávám, protože tohle je už opravdu konec. Abych řekla pravdu, jsem docela ráda, že už tuhle ff-ku ukončuju, ale zase se mi s ní nechce loučit. Přiznejme si... vydržela jsem to s ní skoro rok.

Tímto mým posledním proslovem bych vám chtěla strašně moc poděkovat za každý vote, koment a přečtení :3 je až absurdní, že je tkhle moje první ff-ka a má tolik přečtení a votů. Takže vám opravdu strašně moc děkuju!!! Jste naprosto boží a strašně vás miluju!!

A mám tady pro vás poslední úkol a tím je, abyste mj do komentářů napsali váš celkový a UPŘÍMNÝ názor na tuhle ff-ku popřípadě, jak jste se k ní dostali. Strašně moc mě to zajímá! :33

Banánuju vás!! ILY! ♡♡♡

Ess*