the Wolf story

6. Den nicnedělání

Ráno, když jsem se vzbudila, cítila jsem se jako troska. Nechtělo se mi nic dělat. Nechtěla jsem s nikým mluvit.

Rozhodla jsem se, že dnešní den si užiji, ale sama. Vzala jsem si notebook, který jsem měla ještě ze včera na posteli. Zapnula jsem ho a pustila si písničky. Klikla jsem jam na svůj smutný seznam skladeb. Jen tak jsem poslouchala a dívala se do stropu nade mnou. Chvilkami mi i ukápla slza, ale nebrečela jsem. Asi v půlce playlistu jsem usnula.

***

,,Melli!", zakřičel na mě někdo a zatřásl se mnou. Neochotně jsem otevřela oči a posadila se. ,,Jak to, že ještě spíš? A proč máš ubrečené oči? Stalo se něco?", zeptala se mě máma. ,,Nic mi není.", řekla jsem, i když to nebyla pravda. ,,Co potřebuješ?", zeptala jsem se. ,,Jedu do Bradfordu.", řekla. ,,Fajn ... tak v pátek.", řekla jsem a pokusila se o úsměv. ,,Měj se!", řekla mi máma a dala mi pusu na čelo. Vyšla z mého pokoje a já si zase lehla a usnula.

***

Probudila jsem se a hned na to, se ozval můj hladový žaludek. Přece jenom je čtvrt na pět odpoledne a já celý den nejedla. Je na čase to napravit. Vylezla jsem hodně neochotně z postele a šla do kuchyně najít něco k snědku. V lednici jsem našla dva čokoládové donuty, ledovou kávu a zmrzlinu. Vzala jsem si všechno do pokoje, sedla si na postel, zapnula televizi a pustila se do jídla.

Všechno jsem snědla během půlhodiny a ještě se dívala na televizi. Zrovna dávali Upíří deníky, takže to si nemůžu nechat ujít.

¨Zrovna, když to bylo v té nejdojemnější část, zezdola se ozval zvonek. Nechtělo se mi otevírat ale nakonec jsem se odhodlala se dokopat až k vchodovým dveřím. Otevřela jsem je a za nimi stála Jesy.

,,Ahoj. Co tady děláš?", zeptala jsem se překvapeně. ,,Já jen ... dělám si o tebe starost. Včera si zmizela jako pára a já tě potom už nenašla.", řekla a já si znovu vybavila včerejší odpoledne. ,,Jo ... já vím.", řekla jsem a moc se mi nepodařilo zakrýt smutek, který tu se mnou pořád byl. ,,Stalo se něco?", zeptala se Jesy. Asi poznala, že nejsem tak happy jako včera, nebo v pátek. ,,Já ... udělala jsem věci, kvůli kterým na mě možná budeš naštvaná.", řekla jsem s nervozitou v hlase. ,,Co se stalo?", zeptala se mě a já na ni viděla zklamaný výraz. ,,Já ... trochu jsem ti lhala a neřekla to podstatný, co se odehrálo.", odpověděla jsem a ona povytáhla obočí. ,,Nechceš uvařit kafe? Možná by se mi o tom mluvilo snadněji.", řekla jsem nervózně a ona přikývla.

Jesy si sedla ke stolu v kuchyni a já nám mezitím uvařila kafe. Přišla jsem k Jesy, sedla si naproti ní a podala jí hrnek s kafem.

,,Tak spusť!", řekla mi Jesy a já znervózněla. Začala jsem mluvit a snažila se jí říct co nejvíce detailů.

Když jsem dopověděla celý příběh, mezi námi najednou zavládlo trapný ticho. Měla jsem z toho fakt divný pocit a ticho neustávalo a neustávalo.

,,Já ti to říkala.", řekla najednou Jesy a nezněla vůbec naštvaně. ,,Já vím, ale on byl tak milý. Nešlo mu odolat. Ale včera ... ", řekla jsem a na další slova jsem se nezmohla. ,,Když ti řekl, že je jiný než si myslíš a že je pro tebe nebezpečný to vědět, máš alespoň podezření nebo nápad co by to mohlo být?", zeptala se a já jen zavrtěla hlavou. ,,Nemám tušení, ale bojím se!", řekla jsem a Jesy povytáhla obočí. ,,Čeho? Že je sériový vrah?", řekla a obě jsme se zasmály. Její odpověď mě fakt rozesmála i když co kdyby? Mohla by to být pravda. Ne, ne, ne. Něco takového bych měla ihned vypustit z hlavy. ,,Ještě tady pro tebe něco mám.", řekla, když už jsme se přestaly smát. Na stůl přímo přede mě postavila moji tašku, kterou jsem si asi včera nechala v baru. ,,Včera sis ji tam nechala.", řekla mi a já doma ani nepostřehla, že telefon a peněženku nemám. ,,Díky.", řekla jsem a vzala jsem si tašku k sobě.

Tak máme tady další díl. Snad se líbí!! Určitě víte, co je Harry a ostatní kluci zač, hned z názvu.. takže.. :DD Nicméně.. tenhle díl je takový kratší ale já vůbec neměla náladu ani čas a ani inspiraci pro psaní!! A ZÍTRA UŽ BUDE LIVE STREAM!! KDO SE TĚŠÍ?? JÁ JAKO CVOK!:D Tak ještě teda chci poděkovat za přesáhnutí 80 přečtení! Jste BOŽÍÍÍÍ!

mrsstyles0013