HOPE

Chapter 11

"Ozvala si se někomu kde jsi?"

"Ne nechci nikoho vidět."

"Vážně?"

"No vlastně je mi líto Nikky viděla jsem ji na pět minut a hned jsem odešla a taky i Nialla. Miluju ho El."

"Já vím tak proto by ses mu měla ozvat Kim."

"Tak dobře, stejně mě pořád píše."

Vytáhla jsem mobil a koukla na něj. Deset nepřijatých hovorů a sedm zpráv. První jsem četla ty od Nialla.

Kim kam jsi odešla?

Kim prosím chci být s tebou...

Vím že jsi naštvaná a zklamaná ale neodháněj mě od sebe Prosím..

Mám strach už to běží i v televizi Kim?

Zbytek byl od Něho hned jsem je vymazala ani je číst nechci. Ublížil mi strašně moc, vím, že jsem to taky asi přehnala, ale prostě teď ho vidět nechci. Niallovi ale odepíšu.

Přijeď prosím na kolej k El ale nikomu to něříkej prosím. :*

Hned jsem u tebe vydrž!! :*

Vážně tu byl hned. Musel být někde poblíž, protože za chvíli už ťukal.

"Ahoj Ellie."

"Ahoj Nialle pojď dál.

"Díky kde je?"

"V pokoji."

Slyšela jsem kroky a za chvíli už jsem byla v jeho objetí.

"Pane bože, víš, jak moc jsi mě vystrašila."

"Promiň Ni."

"To nic zlato hlavně že jsi v pořádku."

"Jsem ráda, že tě mám."

"To já taky."

Povídali jsme si společně s El. Vůbec nevím, jak to teď bude ale to vily prostě nejdu to je moje rozhodnutí. I když vím, že mě Niall bude hodně přemlouvat.

"Kim už je hodně hodin měli bychom jít?"

"Jo určitě jdeme, děkuji El za všechno a příště se uvidíme za jiné situace."

"Určitě budeš v pohodě?"

"Jo neboj se mám Nialla."

Vyšli jsme z pokoje a následně i z koleje. Nevím, kam půjdu a doufám, že mě Niall nebude nutit vrátit se zpátky.

"Víš Kim je mi jasné, že do vily teď jít nechceš. Každý z kluků máme ještě i byt ale moc často tam nechodíme, jsme většinu času ve vile, chceš tam jít?"

"Nialle moc děkuju za všechno."

"To je samozřejmost, ještě jsme ani nešli na tu večeři a jelikož mám docela hlad tak příjmeš moje pozvání princezno?

"Jistě můj princi."

Tak jsme jeli na večeři, jelikož jsme ani jeden nebyli vhodně oblečený tak jsme šli do nando's.

Byl to spíš pozdní oběd než večeře. Po čtvrté hodiny jsem si vzpomněla na sraz se Six.

"Pane bože já úplně zapomněla že mám schůzku se Six."

"A kdo to je?"

"Nenaštvi se prosím, je to jedna holka z domova."

"Tam kam chceš jít pracovat?"

"Jo."

"Víš Kim já ti to rozmlouvat nebudu ale chci abys mi slíbila že když se nebudeš cítit dobře tak si dáš oddech?"

"Jo to ti slíbím ráda, chci prostě dělat taky něco jiného než ležet doma."

"Já vím, chápu tě, když budeš chtít s něčím pomoct tak řekni a co tam vlastně budeš dělat?"

"Budu vymýšlet dětem program a je to na 3 až 5 hodin denně."

"Tak to mě tam někdy vezmeš jo?"

"Jasně ale teď už budu muset jít."

"Jo odvezu tě."

"Co budeš dělat ty?"

"No asi půjdu do bytu kouknout, jak to tam vypadá, dlouho jsem tam nebyl."

"Jo dobře, tak já ti pak dám vědět a napíšeš mi, kam mám jít."

"Ani omylem nenechám tě jít večer samotnou napiš a já tě vyzvednu."

"Dobře tatíku."

Do kavárny jsem přišla přesně v pět a Six už tam byla. Povídali jsme si tři hodiny úplně o všem. Poznala jsem dalšího skvělého člověka a taky mi řekla jak to v domově chodí.

Kolem deváté jsme se rozloučily a já čekala na Nialla. Zastavily mě dvě holky.

"Ahoj ty jsi Kim, že jo?"

"Ahoj jo to jsem já."

"Mohly bychom se s tebou prosím vyfotit?"

"Jasně že jo."

S každou jsem se vyfotila a podepsala se jim. Viděla jsem přicházet osobu byl to Niall.

"Čauky holky co tu děláte?"

"Nialle pane bože jsi to ty?"

"V plné své kráse."

Každá se ještě vyfotila jen s Niallem a potom ještě společnou. Přijeli jsme k Niallovi do bytu, kde jsem byla příjemně překvapená. Byl to menší byt s ložnicí, obývákem, kuchyní, koupelnou a jedním pokojem pro hosty.

"Páni máš to tu malé a útulné."

"Jo je to tu menší je zbytečný abych měl velký byt jako kluci když jsem stejně pořád ve vile.

"Aha ale je to tu krásný."

"Jo má to své kouzlo, jsi unavená? Chceš jít do sprchy?"

"Jo půjdu, půjčím mi prosím něco na spaní?"

"Jo jasně přinesu ti něco. V dolní poličce jsou čistý ručníky."

"Díky."

Po chvilce mi přinesl jeho triko a tepláky. Omyla jsem si vlasy a tělo, zabalila se do ručníku. Poznala jsem na sobě, že jsem něco málo zhubla, ale nesmí to být vidět. Dnes jsem si vzala injekci naštěstí ráno a zítra se bude muset dojet do vily.

Už oblečená jsem šla za Niallem do ložnice.

"Páni sluší ti mé oblečení."

"Děkuji ale je to jediné co tu mám."

"Já vím, co kdybychom jeli zítra na nákupy?"

"Tak jsem to nemyslela, stačí dojet do vily."

"Tak sjedeme do vily a pak můžeme nakupovat?"

"Tak dobře."

Niall šel taky do sprchy a potom jsme si povídali.

"Víš co bych chtěl udělat?"

"To nemám tušení?"

"Tohle," řekl a políbil mě.

Spolupracovala jsem a tak se z nevinné pusy stalo vášnivé líbání. Odtrhli jsme se od sebe až když nám došel dech.

"Zítra si vybereš šaty a půjdeme na tu večeři."

"Mě stačí, jen když budeme spolu Ni."

"Neopustím tě nikdy slibuju."

Usnuli jsme s propletenými těly ale ani jednomu to nevadilo spíše naopak.

Dnes je tu kratší díl ale chci se zeptat jestli mátě nějaké návrhy na pokračování? Klára