Chapter 21

549 18 1
                                    

Za dva dny mě opravdu přemístili na normální pokoj, byla jsem ráda už mi z toho neustálého pípání přístrojů hrabalo.

S Niallem a kluky máme dohodu, že jsem ani chodit nebudou je to vlastně zbytečný, když se můžeme vidět přes skype. Vlastně si většinu času skypuju s Niallem nebo Nikky a občas se přidá i Harry.

Jinak kluci už se tolik nestýkají, jako když jsem spala. Jsem ráda, že byli Niallovi a Harrymu k ruce a hlavně hodně velká podpora. Ale mají svoje životy a zájmy, každý teď pracuje na vlastní muzice. Loui je v LA a snad se vrátil k Eleanor, moc jim to přeju, ať jsou konečně oba šťastní. Liam má přítelkyni Cheryl a Harry to dal konečně dohromady s Nikky, ale jsou prý na začátku tak není kam spěchat.

S Niallem si celý dny voláme a už se nemůžu dočkat, až ho uvidím a obejmu. Strašně moc mi chybí, ale doufám, že si to potom pořádně vynahradíme. Kluci taky začli plánovat naši společnou dovolenou. Pojedeme úplně všichni i malý Freddie.

Už týden ležím na normálním pokoji a stále ke mně nikdo nesmí až na výjimky. Co vám budu povídat neskutečně se nudím. Knížky už mám všechny přečtený a na filmy mě pořád dokola koukat nebaví. Včera jsem si skypovala s El a ta mi doporučila začít koukat na Upíří deníky. No co aspoň nějaká zábava. I když lhala bych, kdybych řekla, že mě to nebaví. Koho přece nezaujme Stefan s Damonem?

Na vizitě mi oznámí velmi dobré zprávy.

„Tak Kim dospěli jsme k názoru, že bychom vás mohli pomalu aklimatizovat do normálního života."

„Vážně?"

„Ano, máme na vás otázku, koho byste chtěla nejvíce vidět?"

„No asi přítele."

„Dobře, tak mu můžete zavolat, ať zítra přijde."

„Opravdu?"

„Ano je než půjde k vám ho poproste aby se stavil za mnou. Potřebuji mu říci důležité informace a bude to tak na 15 minut."

„Dobře děkuji pane doktore."

„Není zač Kim, je načase se vrátit do normálního života co říkáte?"

„Ano máte pravdu."

„Taky si myslím, jste velmi statečná a hlavně velká bojovnice ještě se u vás dnes stavím a probereme zítřejší návštěvu."

Hned jak je po vizitě volám Niallovi.

„Ahoj lásko, je načase, že se ozveš."

„Ahoj Ni, promiň, byla vizita."

„Aha a co něco nového?"

„Jo máš zítra čas?"

„Myslím, že jo ve studiu jsem byl dneska proč?"

„Protože potřebuju objetí a pusu konečně."

„Počkej, jako že za tebou konečně můžu?"

„Přesně tak Ni."

„ Pane bože konečně moc tě miluju lásko moje."

„Já tebe ještě víc."

Po zbytek dne se nedělo nic zvláštního. Koukala jsem na další díly Upířích deníků, četla knížku a skypovala s Nikky.

Ani usnout jsem nemohla, jak moc jsem se těšila na Nialla. Nejde to ani popsat slovy a vůbec si nedokážu představit, jaký to musí být pro něho. Dva měsíce jsem byla v umělém spánku a teď ještě mě nesmí vidět. Doufám, že už všechno bude v pořádku a taky bych chtěla konečně vidět Sophie.

HOPEKde žijí příběhy. Začni objevovat