HOPE

Chapter 28

Všechno věci jsou sbalený a už je probuzená i Soph. Bylo to trochu těžší si sbalit věci ze dvou pokojů ale zvládla jsem to. Obleču Soph a můžeme jet domů. Jdu po schodech, když na mě z kuchyně zavolá Nikky.

„Vy někam jdete?"

„Jo do našeho bytu tady už nebudu ani minutu."

„Je mi to strašně líto Kim," šla ke mně a pevně mě objala.

„Já vím mě taky."

„Ještě večer jsem se sním hrozně pohádala."

„Kvůli čemu?"

„Poslední dobou to není nějak ono."

„Taky se mi zdá Ni nějaký divný."

„Co kdybychom po obědě někam šly?"

„Dobře tak si zavoláme."

Pohled Louise

„Zlato vstávej."

„Loui ještě chvíli."

„No tak El už ani Freddie nespí."

„No jo už vstávám."

Jdu za Freddiem, který si v postýlce hraje s plyšákem. Pojď kámo přebalíme a dáme nové oblečení. Freddie je hodný a díky bohu spolupracuje, nemůžu uvěřit, že už mu bude rok. Je hrozný, jak ten čas letí. Po chvíli už jdeme všichni tři společně do kuchyně.

„Dobré ráno, kde je zbytek?"

„Dobré ráno, tak už jste tu všichni," povídá Nikky.

„No ještě Harry ale ten asi jen tak nevstane."

„Ten ať chrápe celý den."

Ou asi špatná nálada no potom večeru se ani moc nedivím. Slyšel jsem, jak se pohádali.

„A kde jsou Niall s Kim?"

„To je právě to co vám chci říct. Kim se odstěhovala k Niallovi natrvalo a mám vám vyřídit, že vás ráda kdykoli všechny uvidí. Teda až na Harrolda.

„Počkej oni se, jako odstěhovali?"

„Niall ne ale Kim jo nechce ho už v životě vidět."

„Já se jí ani vlastně nedivím, včera to vážně přehnal."

Harry po zbytek dne nevylezl. Kocovina je svině to víme všichni. Postupně jsme všichni odjížděli z vily. My s El a Freddiem jsme jeli do Doncesteru za mojí rodinou.

Pohled Kim

Nakonec jsme se s Nikky dohodly na jindy. Teď jedu odvést Soph naposledy do domova. Zítra půjdeme podepsat všechny papíry a bude naše. Už se moc těším i když vím, že to bude těžký.

„Soph dneska se tu naposledy vyspinkáš a zítra už si tě odvezeme dobře?"

„Tak jo a přijede i Ni?"

„Neboj, budeme tu oba."

„Jsem doma a nesu nákup."

Nikdo se neozve jen na stole najdu vzkaz:

Musel jsem ještě něco zařídit v práci, budu se snažit přijet co nejdříve.

Musím si sním promluvit, tohle není normální něco se děje to poznám.

Uklidím nákup a začnu dělat večeři. Mám chuť na lasagne a aspoň zabiju čas, tak se do toho pustím. Jen co dovařím, slyším bouchnutí dveří.