HOPE

Chapter 17

Ráno, když se vzbudím tak vedle mě sedí Niall.

„Ahoj lásko jak je ti?"

„Ahoj dobře, co tu děláš?"

„Nemohl jsem spát, tak jsem jel už ráno."

„Aha a co ve vile všechno v pořádku?"

„Ale jo tak znáš to, kluci zase blbnou, ale už to není takové bez tebe."

„Za pár dní bude zase všechno jako dřív."

„To doufám."

„Já taky."

Zbývající dva dny do operace mi dělají všechny možný i nemožný testy. Niall se ode mě skoro nehne a každý den přijdou i kluci nebo Nikky. Už se to blíží a já se snažím dělat silnou ale, jakmile jsem v noci sama, tak brečím jak malá holka. Strašně moc se bojím, že toto je můj konec...

„Slečno vše je připravené je čas."

„Dobře, ještě chviličku."

„Máte pět minut," říká sestra.

„No tak je to tady."

„Počkáme tu na tebe a až se probudíš, budeme tady," povídá Harry.

„Přesně tak Harry má pravdu a ty bojuj ano?" Ptá se Niall.

„Budu co to bude v mích silách."

Se všema se rozloučím a už mě odvážejí na sál. Cítím, jak mi doktor dává do žíly kapačku a já pomalu usínám.

„Za chvíli se uvidíme Kim."

To je poslední co slyším.

Pohled Harryho

Všichni čekáme venku před sálem, ale postupně odcházejí. Bella má hlad a je unavená, tak s ní jede Nikky domů.

„Může spát tady chci tu s tebou zůstat Harry."

„Já vím, ale doma vám bude líp, jakmile se něco dozvím dám vědět slibuji."

„Tak dobře, drž se."

„Jo ty taky."

Už je to přes tři hodiny co Kim odvezli, každou chvíli by měla být operace hotová.

„Co jim tak dlouho trvá?"

„Nialle klid vědí, co dělají."

„Já vím, ale jsem strašně nervózní."

„To asi my všichni."

Za půl hodiny konečně přijde doktor.

„Doktore jak je na tom?"

„Během operace nastala komplikace, ale nakonec vše dopadlo v pořádku."

„Můžeme ji vidět?"

„Dnes ještě ne je na jednotce intenzivní péče takže maximálně přes sklo, má teď hodně oslabenou imunitu."

„Tak alespoň přes to sklo?"

„Určitě pojďte za mnou prosím?"

Kim je napojená na tisíci hadiček a i přes sklo slyšíme pípání přístrojů.

„Pane bože Kim?"

„Nialle?" Položím mu ruku na rameno.

„Harry ona vypadá jako kdyby..."

„Pšt já vím, ale ona to zvládne."

„Kim vrať se nám prosím."

„Ni měli bychom se jít vyspat všichni to potřebujeme."

„Tak dobře ale co když se probudí?"

„Neboj, dají nám hned vědět."

„Nikky jsme doma."

„Harry jsem nahoře."

Jdu za ní k nim do pokoje, Bella spokojeně spí ve své postýlce a Nikky už taky leží v posteli.

„Tak jak je na tom?"

„Musíme počkat několik dní, udělali všechno, co mohli prý to byla těžká operace."

„Aha a postili vás za ní?"

„Do pokoje nemůžeme, viděli jsme ji jen přes sklo."

„Pane bože doufám, že bude v pořádku."

„Jo to já taky ale teď je čas jít spát co Bella vše v pořádku?"

„Myslím, že jo byla jen unavená."

„Tak dobře zkus se dobře vyspat."

„Ty taky Harry."

Jdu k ní a dám ji pusu na čelo a pořádně ji přikryju.

Nikky je mojí největší podporou už od začátku vím, že měla jiné starosti ale já se do ni zamiloval na první pohled.

Dole už je jen Niall všichni už šli asi spát.

„Brácho měli by jsme si jít lehnout, ať jsme na zítra fit."

„Já se o ní strašně bojím Harry."

Pro Nialla to je asi nejtěžší neříkám, že pro mě ne ale Niall nese špatně blbé věci.

„Já vím já taky pojď, dáme si jednoho na dobrou noc."

„Tak dobře."

Donesu vodku a dva panáky

„Tak ať je vše jako dříve."

„Ať nám Kim může dělat zase skvělý lívance."

Ve svém pokoji jsem chvíli na mobilu a potom jsi jdu dát sprchu. Ještě se mi nechce moc spát, tak se jdu podívat do pokoje Kim. Pomalu otevřu dveře a hned mě zaujmou fotky na zdi. Na většině jsou s Niallem z jejich výletů ale na několika jsme spolu, ještě když jsme byli malý. Otočím se a až teď si všimnu, že někdo leží na posteli. Jdu blíž a je to Niall, nechci ho probudit tak ho opatrně přikryju a jdu ven.

Nemůžu usnout, stále musím myslet na Kim moje malá sestřička. Vzdám pokus usnou a zkusím jít za Nikky jestli ještě nespí.

„Nikky?" Pomal otevřu dveře.

„Ano Harry?"

„Já nemůžu usnout, pořád na ni musím myslet."

„Já vím to já taky, pojď k nám."

„Můžu?"

„Jo jasně jen potichu ať nevzbudíme Bellu."

„Jo neboj, budu jako myška."

A tak se stalo zvykem, každou noc jsem spal s holkami. Ne že by mi to vadilo, ale mám rád Nikky čím dál tím víc, jestli to víc ještě jde.Nejvícespokojený bych však byl kdyby se Kim už probudila. Den ode dne nám ubývajínaděje a i já přestávám věřit. Doktoři nám vždy poví to samé a jednou dokonceměla zástavu. Stalo se to v noci a na tři minuty tu s námi nebyla.Vím jaká je bojovnice, ale opravdu se začínám bát, že tohle už je moc.

Dnešní díl je kratší než obvykle ale od příště to snad bude už lepší. Chtěla bych Vám moc poděkovat za 300 přečtení a zároveň se omluvit za občasné chyby, toto je moje první povídka.

Jak myslíte, že to bude pokračovat mezi Harrym a Nikky?

Budu ráda za každý komentář a hvězdičku <3 :)