Rory (8) | Nate (7)
✿
„Rory, počkej!" zavolal na něj jeho jediný kamarád James, když se Rory chystal ke skříňce. Otočil se a počkal, až ho kamarád doběhne.
„Kvůli mně jsi nemusel utíkat," řekl s úšklebkem.
James si ruce položil na kolena. „To není... vtipný," zasýpal. Rory se zasmál.
„Tak co jsi chtěl?" zeptal se.
James pomalu nabral dech. „Viděl jsem, jak si v matice píšeš po ruce," řekl. Oh. „Už jsi s ní mluvil?"
Rory odvrátil pohled a pokrčil rameny. „Tak trochu."
Vzpomněl si na rozhovor, který včera omylem zaslechl.
„Možná bude lepší, když jim to neřekne, Holly. Je mu osm. Ještě neví, co chce. Později by toho mohl litovat."„A chceš mu to vysvětlit ty nebo mám já?"
„Já to zkusím. Třeba to pochopí."
A Rory to chápal. Vážně ano. Některým lidem by se nemuselo líbit, že má za spřízněnou duši kluka, i když to nemohl nijak ovlivnit. Navíc, to netajil kvůli ostatním lidem, tak mu to máma včera řekla:
„Víš, zlato, oni to lidi ne vždycky pochopí."
„Ale já myslel, že jsi říkala, že nezáleží na tom, co si myslí ostatní."
„To ne. Ale ty bys to neměl tajit kvůli ostatním, dobře? Měl bys to tajit pro sebe, protože to tobě by mohli ublížit."
„Není to náhodou pořád kvůli nim?"
„Trochu. Nás s mámou ale zajímá tvoje bezpečí. Slib mi, že se o tom nebudeš bavit, dokud nejsi starší."
Takže teď Rorymu nezbývalo nic jiného, než o tom mlčet. Sám nechtěl, aby mu někdo ubližoval.
„A o čem jste se bavili? Znáš jméno?" vyptával se James.
Rory se snažil o nejnenápadnější tón, jaký se mu povedl. „Zatím moc o ničem. Jenom vím, že je m- jí sedm a je z Kansasu," přiznal Rory. Nebyla to celá pravda, ale bylo to dost blízko.
„A jméno neznáš?" pokračoval James.
Rory zakroutil hlavou. Napadlo ho, že bude lepší přenést pozornost jinam, a tak se sám zeptal, „Ty už o té svojí něco víš?"
James se usmál. „Vlastně jo. Jmenuje se Amy a prý má doma psa jménem Lady."
„To je trochu zvláštní začáteční informace, nemyslíš?"
James pokrčil rameny. „Říkala, že toho psa má vážně ráda."
„Psala," opravil ho Rory.
„Jo, jo. Vždyť víš, co myslím."
James se s Rorym rozloučil, protože na něj čekali rodiče, a Rory se konečně vydal ke svojí skříňce.
Přemýšlel nad tím, jestli byl Nate překvapený, když mu napsal, že je kluk. Rory si opravdu myslel, že je to jasné, ale asi to tak nebylo. I tak ho ale zklamalo, když mu Nate už nic dalšího nenapsal.
Rory otevřel svoji skříňku a dal do ní pár učebnic, které si nepotřeboval vzít domů.
Možná bylo lepší, že mu na to nic nenapsal. Třeba Nate neznal tolik lidí, kteří měli rádi stejné pohlaví. Rory jich znal spoustu. A hodně často slýchával, že když se někteří z dospělých poznávali, hned několikrát se stalo, že si jeden z nich nepřiznal, co k tomu druhému vlastně cítí. Jen proto, že nebyli zvyklí na takovéto vztahy.
Třeba byl Nate jen zmatený? Nenapadlo ho, že by někdy v budoucnu mohl mít rád kluka? Nebo to je celé pouze nedorozumění, protože někdo tam nahoře udělal chybu.
Tak či tak, Rory měl celý život, kdy o tom mohl přemýšlet. Podle jeho názoru nebyl důvod, aby se tím zabýval teď.
ČTEŠ
The Words ✔
Short StoryVe světě, kde má každý svoji spřízněnou duši, jsou chlapci Nate a Rory spojeni už od narození. Můžou spolu komunikovat pomocí zvláštního pouta, které jim umožňuje vidět, co si ten druhý napsal na kůži, jelikož se to objeví na jejich vlastní. Nate...