The Words ✔

60. From Dusk Till Dawn

Rory (29) | Nate (29)

  ✿  

   Rory se cítil příšerně po tom množství alkoholu, které dnes v noci požil, ale aspoň měl něco, na co mohl ráno vinit jeho rozhodnutí.

   „Nate, otevři, sakra!" zavolal, přičemž znovu silně zabušil na dveře. Byly asi tři hodiny ráno, pokud si správně přečetl čas na mobilu, a Nate v tuhle dobu spal jako každý normální člověk, jenže to Roryho nezajímalo. Potřeboval s ním mluvit.

   „No tak! Chci ti něco říct!" volal dál.

   Občas ho zajímalo, jestli by se Nate vzbudil, kdyby pod ním například hořela postel. Pravděpodobně ne.

   Na chodbě se otevřely dveře, jenže ne ty Nateovy. Rory vlevo uviděl stát starého muže v ohavném kostkovaném županu, jak si mne spánek z očí a naštvaně se na Roryho šklebí.

   „Jestli s tím okamžitě nepřestanete, zavolám policii," varoval ho muž.

   Rory si odfrkl. Přestal se z části opírat o zeď vedle dveří a trochu zavrávoral. „Skvěle, rád si s nimi popovídám," opáčil. Poslední, co by dnes chtěl, bylo aby si ho odvedla policie, protože tak by si nemohl promluvit s Natem, ale jestli tomuhle muži ukáže, že se ho nebojí, určitě ho nechá na pokoji. V knihách a filmech to tak fungovalo, takže to tak muselo fungovat i v opravdovém životě.

   Muž sevřel ruce v pěst. „Poslouchej, já se tady snažím spát, tak prostě odejdi a ušetři nám oběma ty potíže, dobře?"

   Rory vystartoval, připravený mu začít nadávat nebo ho praštit, ale Nate se rozhodl v tu chvíli otevřít dveře od svého bytu. Byl ještě rozespalejší než ten chlápek v županu, ale vypadal hrozně roztomile, což Roryho přinutilo se usmát.

   „Proč jsi tady tak pozdě?" zeptal se, zatímco Rory se mračil na chlápka v županu. Pro tuhle příležitost jejich soutěž v zírání přerušil a podíval se Nateovi do očí.

   „Přišel jsem ti něco říct," oznámil.

   Nate si zívl a opřel se o dveře, kde se pravděpodobně chystal usnout.

   „Jo?" řekl se zavřenýma očima.

   Rory ho rukou pohladil po tváři. „Jo."

   „Promiňte," odkašlal si Nevrlý Soused. Nate zatřepal hlavou a otevřel oči, přičemž se narovnal, aby se na něj mohl s Rorym přimhouřeně mračit.

   „Co?" vyprskl naštvaně, pravděpodobně otrávený, že ne jen musí vstávat v tuhle otřesnou hodinu, ale že s ním ještě mluví nějaký neatraktivní dědula.

   „Tohle je sdílená budova, takže bych opravdu ocenil, kdybyste si sem nevodil svého přítele takhle pozdě v noci," řekl jim dědula.

   Nate na něj otupěle zíral.

   „Jako ostatní obyvatelé tohoto komplexu musím zítra vstávat do práce a nesnesu, aby mě od spánku rušila nějaká... homosexuální erotika."

   Nate si zívl. „Ale vždyť zítra je sobota," argumentoval.

   Rory se na muže vítězně ušklíbl.

   Muž si poupravil vázání svého županu, otočil se na patě a s hlasitým nadáváním za sebou zabouchl dveře.

   Nate vtáhl Roryho do svého bytu za košili, přičemž se Rorymu podařilo zakopnout o práh a skoro spadnout. Nate ho naštěstí chytil.