Nativity [Dangerous love]

XIV

Něco mě zašimralo na nose a vytrhlo mě tak z říše snů. Zkřivila jsem obličej do otrávené grimasy a otočila se na  druhý bok v domění, že se můžu vrátit zpět ke spánku.
Ovšem tentokrát něco zaútočilo na mou přecitlivělou pokožku na zadní straně krku.

Vypískla jsem a vyletěla do sedu tváří v tvář narušiteli, který právě chytal záchvaty smíchu.

,,Liso!" Vyjekla jsem a vyskočila z postele jen ve spodním prádle, abych mohla svou kamarádku pořádně obejmout.

,,No to je dost! Ty spíš tvrdě jak dřevorubec," zasmála se a já společně s ní.

,,Tak povídej!" vyzvala jsem ji poté, co jsme se rozvalily na posteli.

,,Chyběly mi, strašně moc. Celou dobu jsme byli všichni doma a dělali blbosti."

,,Ale to není všechno, dělej vyklop to!" šťouchla jsem do ní.

,,Včera, když jsem zavěsila,přišel za mnou Angelo. Povídali jsme si a bylo to...já nevím. Pořád jsem se snažila nevnímat okolí. Lovce, upíry, démony nebo cokoliv dalšího, co nás všechny může zabít. A přes všechnu snahu jsem se pořád cítila napjatá, že musím být ve střehu. Ale s ním...všechno zmizelo. Jen my dva. Chápeš mě?" Poslední větu zašeptala. Přikývla jsem na znamení, že chápu. To o čem mluvila nebyla žádná její představa. Sama jsem to zažila.

,,Ty ses do něj zamilovala!" zašeptala jsem nevěřícně.

,,Asi ano. On je tak silný a dokázal mě rozesmát i když cítil stejnou bolest po tom, co vás zajali. Když ho vidím, v hrudníku se mi cosi stáhne a radši se na něho moc nedívám, protože bych se pak nepřinutila dívat jinam. Ach bože, mluvím jako bych vypadla z nějaké trapné slaďárny," zasmála se a přikryla si dlaněmi obličej.

,,Vím jak ti je. Když jsem poprvé potkala Liama, myslela jsem si, že se mi zdá. Věřila jsem, že sem si ho vymyslela. Ale když za mnou přišel...necítila jsem strach."

,,Nejvíc mě děsí, že se v něm nevyznám. Nevím, jak to má on. Třeba mě pořád nesnáší," povzdechla si.

,,Teď mě dobře poslouchej! Půjdeš dolů a ukážeš mu, co má přímo před sebou!"

-------------------------------------

Odpoledne jsem se šla na chvíli projít do zahrady. Ztrácela jsem se mezi růžovými keři a prostupovala se hlouběji do jádra, kde by měl být  v samém středu altánek. Míjela jsem okrasné jezírka a různé mramorové sochy, které mohly ve tmě nahnat pořádnou hrůzu. Zrovna jsem si prohlížela jednu, která měla znamenat nejspíš zrození nového upíra. Podobizna ženy která ležela na zemi, patrně mrtvá, zatímco druhá, naprosto stejná žena stála u jejích nohou.

,,Zajímavé, že ano?" Ozval se za mnou neznámý hlas. Vyjekla jsem leknutím. 

,,Vylekal jsem tě? To se omlouvám," řekla menší muž. Mohl mít tak kolem třiceti pěti let.

,,Ehm...to je v pořádku," zakoktala jsem ještě trochu zmateně.

,,Jsem Russel, zahradník," zamával zahradnickými nůžkami, které držel v ruce pokryté gumovou rukavicí.

,,No, musím uznat, že se vy upíři umíte plýžit opravdu tiše." Můj nervózní smích musel být rozpoznatelný.

,,Jsem obyčejný člověk. Ostatně jako vaše maličkost," upřímně se zasmál. Veškeré napětí ze mě odpadlo, jakmile jsem zjistila, kdo ve skutečnosti je. Jen by mě zajímalo, jak se někdo takový dostane na místo, jako je tohle.

,,Znáte se s Liamem nějak osobně?"

,,Ano, kdysi mi zachránil život a já mu za to slíbil věrnost. Daroval mi střechu nad hlavou a svěřil svou zahradu." Dalo by se říct, že tenhle muž je obdivovatel mého přítele.

,,Ano Liam má tendenci zachraňovat lidi v nesnázích," pousmála jsem se.

,,Ovšem, slyšel jsem váš příběh. Ostatně jako všichni tady. Mohl bych říci, že všichni čekali na tu kouzelnou ženu, která našemu pánovi přinese do neživota trochu světla." Nahrnula se mi červeň do tváří.

,,No asi jste mě trochu přecenili," poukázala jsem na sebe.

,,Právě, že vůbec. Je poznat, že je do vás zamilovaný a udělal by pro vaši ochranu cokoli. A to nás jako jeho věrné služebníky nesmírně těší," řekl a stiskl mi dlaň.

Až teprve teď jsem si to uvědomila. Všichni ti lidé i nelidé tu nejsou proto, že potřebují peníze, nebo z doncení, ale z věrnosti. On se o ně stará, dává jim domov a oni mu za to slíbili věrnost a oddanost.

Zdarec dámy a pánové.
Nová část je tady - aby jste se nenudili :D
Vaše Ivus