Nativity [Dangerous love]

XXXI

Já, Liam Angelo a Lisa jsme hráli karty v salónku. Prohrávala jsem na plné čáře. Oba upíři využívali osvojené znalosti tykající se čtení výrazů ve tváři. Ačkoli jsem se snažila nedat najevo jakoukoliv emoci, vždy mě oblafli. Hráli jsme už tak páté kolo a mě se ani jednou nepodařilo je obehrát.

,,Mohou se upíři opít?"zvolala jsem rezignovaně. Ostatní je zasmáli.

,,Ano, ale musela by si toho spořádat enormní množství." Odpověděl Liam s úsměvem na tváři.

,,Kašli na chlast, hrajeme znovu," mávla rukou Lisa začala promíchávat karty. Chtěla jsem protestovat, něco ve mě mi nedovolilo oznámit to, že končím.

,,Když použiješ své schopnosti, můžeš vyhrát. Řeknu ti jak."

V hlavě se mi ozval hlas Rebeccy. Zpočátku mě neskutečně vytočilo, že se mi hrabe v hlavě, ale pak jsem se zamyslela nad tím, co mi řekla. Musela jsem jen přijít na to, jak jí odpovědět tak, aby si toho nikdo nevšiml.

,,Stačí jen pomyslet na to, co chceš říct."  Jasně, takže slyšela celý můj vnitřní monolog.

,,Ano slyšela," Sakra! Její smích se mi dunil v hlavě a já se divila tomu, že ji nemůže nikdo kromě mě slyšet. ,,Protože jsem jen ve tvé hlavě."

Můžeš přestat? Je to docela otravné!

,,Jasně, promiň. Jen tě škádlím,"

Lisa s Angelem si něco povídali a Liam si řadil karty v ruce. Došlo mi, že jsem si jako jediná ještě nevzala soji hromádku. Popadla jsem ji seřadila. Mohlo to být lepší, ale s tím, co jsem měla se také dalo hrát.

,,Vyber si jednoho protihráče a soustřeď se na jeho oční kontakt mezi jím a kartami. Představ si to jako tunel informací, na který se musíš připojit a tím se dostaneš do jeh hlavy."

Vybrala jsem si Angela, protože měl na kontě zatím nejvíc výher.  Zaujatě jsem pozorovala jak přímo hypnotizuje své karty a mne si u toho bradu. Doufala jsem, že si toho nikdo nevšimne. 

Jediné, čeho jsem si za hodnou chvíli všimla byly malinké světélkující tečky, které jakoby vycházely z karet a mizely v Angelových očích. Byly téměř neviditelné. Podívala jsem se na ostatní, jestli si toho také všimli, ale místo toho jsem zaznamenala podobný úkaz u všech přítomných. Stočila jsem svůj pohled zpět k Angelovi a zaměřila se na pohybující se částice. Cítila jsem, jak mě vtahují do proudu. Jakoby mou mysl vytrhávaly z těla. 

,,Nicol?" Něčí hlas mě vyrušil a já ztratila spojení. Překvapeně jsem zamrkala a rozhlédla se, abych našla toho, kdo to byl. Všichni na mě zírali.

,,Si na řadě," řekl Liam a zamračil se. ,,Si v pořádku?" Jen jsem se usmála a přikývla.

,,Jo, asi jsem jen unavená," zamluvila jsem to vzala si kartu z balíčku. Vyhodila jsem jinou a opět se přenesla k předešlé činnosti. Ostatní se také vrátili ke hře mě si nevšímali. Tentokrát jsem se nechala přemístit mezi jednotlivé body, které mířily sjednoceně k Angelově čelu, kde se ztrácely. Svůj pohled jsem zamířila na jednu z částic. V hlavě mi vyskočil obraz jeho dlaně svírající karty. Byly na rozdíl od těch mých pečlivě seřazené podle barev, znaků a čísel. 

Podobně jsem si prohlížela všechny možné  obrazy, které se naskytly kolem mě. Byla jsem ve stavu, kdy jsem sice vnímala realitu, ale zároveň jsem byl mimo své tělo. Díky mému astrálnímu cestování jsem byla zanedlouho schopná předpovědět  Angelův příští tah.

,,Čím více budeš trénovat, tím to bude snadnější. Za nějakou dobu ti bude stačit jediný pohled nebo dotek a budeš vědět  veškerá tajemství ukrytá v mysli nepřítele."

Čím dřív, tím líp.

Konečně je konec školního roku za náma děckaaa!

Sice se zítra předává vysvědčení, ale na to jsem se vykašlala a radši jela po měsíci domů. Stačí mi vědět, že mám zase vyznamenání po dvou letech XD vůbec nevím jak jsem to udělala vážení XDXDXDXD prý těžkej gympl nebo tak

Napište mi do komentu, jak dopadlo vaše vysvědčení.

Vaše Ivus