The revolt of Omega /ABO (Larry) ✔

14. We talk about...?

(Pohled Louise)
Dva dny, už dva dny mě tady nechává Niall trpět. Jsem si jistý, že jen, co se mi dostane do rukou, tak budu schopný ho zabít, kamarádi nekamarádi.

Podle toho, že sem občas zalétne Harryho vůně, která mi teď způsobuje záchvaty vzrušení, které potom ne a ne odeznít, je už v pořádku a tak se ve svém volném čase snažím vymyslet, co by ho dovedlo k tomu, aby sem přišel a vyšu...eh...prostě mi pomohl!
Uhh, já už to nevydržím! Možná toho budu později litovat, ale teď prostě chci alfu, teď chci Harryho!

(Pohled Harryho)
„Harry, zajdu nakoupit, tak žádný blbosti, hlavně nechoď k Louisovi!" přikázal Niall než za sebou zavřel dveře.
Procházel jsem se po domě, abych zase naučil své nohy chodit, protože po dvou dnech strávených z Niallova donucení na lůžku, jsem myslel, že už je snad ani nemám.

Zároveň jsem se snažil, co nejvíc vyhýbat Louisově pokoji, zaprvé, protože jsem mu to nechtěl ztěžovat, a zadruhé se mi začínal pomalu blížit rut a Louisova vůně, která byla ještě silnější díky heatu, by ho mohla vyvolat předčasně a kdyby mi chtěl Niall bránit v přístupu k Louisovi, asi bych ho zabil, už tak mám chuť ho skopat do kuličky. Rychle jsem se prosmíkl kolem Louisova pokoje, ale pak jsem zastavil.

„Harry! Harry, prosím! Ahhh!" Louis musel sedět přímo za dveřmi a tohle bylo určitě naschvál, ví, že to pro mě bude ještě těžší. Snaží se, abych povolil a bohužel mu to vychází.

„Harrryh!" a dost tohle nedám, ucítil jsem, jak se látka mých kalhot napíná. Bože můj, tohle ne! Rut ne!

Celý svět okolo mě zrudl, moje smysly posílili a Louisovu vůni jsem teď vnímal desetkrát víc. Chytil jsem za kliku dveří, ale jelikož byli zamčené a moje alfa se jaksi nenaučila odemykání, prostě jsem dveře vyrazil. Louis byl štěstím bez sebe, když mě uviděl a okamžitě ke mně vystřelil.

„Harry, Harry, Harry!" Louisův pisklavý hlasek zhrublý touhou, společně s jeho vůní, blízkostí a potemnělýma očima zapříčinili, že alfa ve mně plně ovládla moje myšlení a mým jediným cílem bylo zbavit bolestivého napětí, jak sebe, tak Louise.

„Chyť se mě kolem krku" nařídil jsem Louisovi natisklému na mně a on s radostí příkaz vyplnil. Chytil jsem ho pod zadeček a lehce ho zmáčknul, načež se mi dostalo hlasitého zavzdychání.
Opravdu doufám, že Niall udělal, co říkal a šel nakoupit, protože jinak tady do pěti minut bude a najde nás v nejlepším, jelikož já to déle nevydržím.

Louise jsem jako princeznu položil na postel, nalehl na něj a začal věnovat jeho krku štiplavé polibky, vytvářející malé modřinky.

„Harry prosím, já už to nevydržím!"

„Dobře, připravovat tě asi nemusím, že?" s menším, skoro až stydlivým úsměvem záporně pokroutil hlavou.

„Ale s tím tričkem to pořád platí..." s těmito slovy jsem ze sebe stáhl kalhoty, Louis žádné neměl.

„Připravenýhh...?" místo odpovědi proti mně přirazil a mě obklopilo horko, měl jsem pocit, že se udělám jen z toho.

„N-no tak ně-co dě-lej-j" z toho delíria mě dostala až jeho zadýchaná prosba. Pomalé tempo, které jsem si ze začátku udržoval, mi a myslím, že i Louisovi, bylo po chvíli málo.
Louis se pode mnou svíjel jako žížala, prohýbal se v zádech a sténal moje jméno, i když to nakonec dávalo jen něco jako "Har- pros- víííc", což jsem se pokoušel splnit a přirážel silněji, rychleji na jeho uzlíček nervů, který ho vynášel na vrchol, stejně jako mě jeho prosebné vzdechy a výkřiky.

„Hazzh...já u-už bu-budu" dostal ze sebe mezi trhanými nádechy, přerušovanými němími steny, při kterých pouze otevíral pusu a lapal po dechu, který ztrácel. Naposledy jsem silně přirazil proti tomu malému tělíčku, které se pode mnou třáslo a kroutilo ještě víc než předtím a Louisem otřásl silný orgazmus, při kterém hlasitě vykřikl moje jméno a nehty mi udělal červené škrábance na zádech.

Jediné, co jsem potřeboval, abych spolu s ním balancoval na samém okraji vesmíru, byl pohled na jeho unavený úsměv, potem orosené čelo a růžové tváře. Byl tak krásný a roztomilý.

„Díky..."zamumlal si už v polospánku a usnul s úsměvem na rtech. Opatrně, tak, abych mu neublížil, jsem ho položil do měkkých peřin a s vědomím, že možná už zítra to bude zase ten Louis, který by neváhal zabít, ani mého otce, se sklonil a vtiskl malý polibek na jeho pootevřené rty.Než jsem opustil jeho pokoj, otočil jsem se a k jeho spící tváři tiše zašeptal ona slova, která jsem se mu bál říct do očí a v duchu si je opakoval stále dokola.

„Miluju tě, Lou..."

(Pohled Nialla)
Když jsem se vrátil domů, hned v předsíni mě do nosu uhodily dva pachy, které mě dost znepokojily. Pach omegy v heatu a to, co mě vyděsilo, pach alfy v rutu. Tyhle dvě věci společně, nikdy nedělají nic dobrého, tedy pokud nejde o mates, to bych si jen vzal špunty do uší a bylo by to v pohodě.

Vyběhl jsem do druhého patra a rozrazil dveře Louisova pokoje. Louis ležel a pravidelně oddechoval, což by nemělo být během heatu možné pokud. Vyletěl jsem z pokoje a rozrazil dveře pokoje s nemocničním lůžkem, kde se Harry hlasitě smál vtipu, který pronesl herec ze seriálu Dva a půl chlapa, jehož jméno jsem si nikdy nedokázal zapamatovat.

„Harolde! Můžeš mi zopakovat, co jsem říkal než jsem odešel? Řekl jsem, abys za Louisem nechodil, proč si mě neposlechl? Víš, co si způsobil?"

„Já mu chtěl pomoct..."

„To se ti povedlo, pomoc už teď nepotřebuje, ale dostal k tomu od tebe malý bonus a to těhotenství..."

Je pátek a další díl je tady...
Do třetice všeho dobrého jsem změnila cover, snad už naposled...
Snad se bude díl líbit...
Vote
Koment
Přečtení
Potěší :)
Váš Karlík :*