The revolt of Omega /ABO (Larry) ✔

24. Family dinner

O měsíc později, (Pohled Louise)
Probudil jsem se v objetí Harryho vůně a jeho paží, což způsobilo mou naprostou nechuť vstávat. Chtěl jsem si užívat Harryho hřejivé objetí a na nějaké vstávání, ještě alespoň na dvě hodiny, zapomenout, ale pak mi došlo, že dnes jsme měli domluvenou rodinou večeři a bylo po spaní. Vyletěl jsem z postele, čímž se Harry samozřejmě probudil taky a začal se oblékat.

„Lou? Co se děje, kam jdeš?" Harry se posadil na posteli a zmateně zamrkal do šera, kvůli zataženým závěsům a zamračeně se na mě podíval.

„Uvědomil jsem si, že dneska mají přijít holky s Nancy a Lottie s přítelem a Niall a Liam a-a..." Harry přerušil můj monolog zívnutím.

„Prosím tě, lehni si, do večera času dost." chytil mě za ruku a stáhl zpátky k sobě pod peřinu. Nejdřív jsem chtěl odporovat, ale nakonec se s úsměvem nechal obejmout, jenže Ellie měla asi jiné plány a proto začala plakat.

„Promiň, já tam zajdu..." hodil jsem po Harrym omluvný pohled a zvedl se.

***

„Krásně to tu voní, co to vlastně kuchtíš?" kuchyní se hrnula vůně do obýváku a tak mě přilákala. U linky se do rytmu hudby z rádia pohupoval Harry a připravoval večeři, správně bych to jistě měl dělat já, ale po zkušenosti, kdy jsem málem podpálil byt při pokusu o vajíčka ke snídani, to Harry radši vzal do vlastních rukou. Bylo něco kolem pěti hodin odpoledne a večer se nezadržitelně blížil, spolu s návštěvou našich příbuzných a přátel.

„Špagety s rajčatovou omáčkou a sýrem." prohodil jen tak Harry a dál se věnoval míchání směsi, zatímco já chystal stůl, který se mi už snad po desáté zdál špatně ozdobený. Mračil jsem se na ubrousky, které stále ne a ne držet určený tvar, když se z chodby ozval zvuk zvonku.

„To jsou oni! Přišly dřív! Já skočím pro Ellie, Harry ty prosím dojdi otevřít, ano?" aniž bych čekal na odpověď, jsem došel do ložnice, kde si na naší posteli hrála Ellie a vzal ji do náruče.

„Kde je moje milovaná neteřinka!" uslyšel jsem až od dveří hlas, který nezaměnitelně patřil mému dvojčeti.

„Haló? Slečno Charlotte, o trochu pozornosti se hlásí i váš švagr, alespoň pozdrav by neškodil."

„Oh, promiň Harry."vešel jsem s Ellie do předsíně, kde Lott právě věnovala objetí mému příteli.

„Harry, mám snad začít žárlit? A nezapomeň, že ještě švagr nejsi." nahodil jsem pohoršený výraz, ale stejně mi párkrát zacukaly koutky.

„Lou!" Lottie si mě všimla jako první a hned ke mně přiskočila, aby mě objala a vzala si Ellie, která k ní natěšeně natahovala ručičky.

„Nejsem, ale jestli bude." začal Harry, ale přerušilo ho klepání, byli tady další hosté. Harry se jen otočil a otevřel dveře, pak už v místnosti zavládl chaos, křik a zmatek. Moje sestry nás začaly objímat, no objímaly spíš naše nohy a pak se všechny jejich zvědavé pohledy, které hladově hltaly všechno kolem, zastavily na Ellie.

„Ahoj, holky tohle je Ellie, naše holčička."

„Ahoj Ellie!" odříkaly sborově a úsměvy na jejich tvářích se ještě více rozzářily. Ellie něco zabrblala, zvískla a tentokrát natáhla ruce k Fizzy, která se pohledem zeptala, jestli smí a po mém přikývnutí si ji vzala.

„Nebudeme přeci stát tady, pojďte si sednout dovnitř." usmál se Harry, otevřel dveře do obýváku, aby mohli hosté vejít, ale hned se znovu otočil ke dveřím, protože už dorazili i Niall s Liamem a Jeremy s přítelkyní Sarah.

***

Konverzace u velkého, kuchyňského stolu ani chvilku nestala. Bylo až s podivem, jak se všichni dobře bavili, i když Jeremy se znal pouze se mnou a Lottie a Sarah neznala nikoho. Sarah ovšem neměla sebemenší problém se seznámit, byla velice sympatická, vtipná a rozumná, až by člověk nevěřil, že si prošla peklem ve výcvikovém centru.

„A jak jste se seznámili?" zeptala se Lottie, když viděla, jak zamilovaně se na Sarah dívá její přítel.

„Bylo to ještě před vzpourou, utekla z centra a já ji našel, když se pokusila ukrást něco k jídlu z obchodu, kde jsem pracoval. Myslela si, že ji nahlásím a bude se muset vrátit, ale já ji vzal k sobě, staral se o ni a postupem času jsme se do sebe zamilovali, viď zlato?" oba vypadali tak šťastně, vlastně všichni byli šťastní, za to jsem byl rád.

Holky byly s Ellie v jejím dětském pokoji a hráli si s panenkami, nebýt toho, že jsem občas odběhl, abych je zkontroloval, ani bychom o nich nevěděli.

„Co kdybychom se šli podívat na terasu na západ slunce?" probral mě z myšlenek Niallův návrh a nadšený souhlas všech, zvlášť Harry se do sledování západu nějak hrnul. Přišlo mi to zvláštní, ale dál jsem se nad tím nezamýšlel.

„Holky! Pojďte, jdeme na terasu!" křikl Harry do Elliina pokojíku a za doprovodu šťastného brebentění holek, vedl všechny k terase.

***

„Pět minut!" veškerá naše konverzace se točila pouze okolo Ellie. Jak si zvládal těhotenství? Jak probíhal porod? Za jak dlouho vás pustili z nemocnice? Od kdy jste věděli, že je to holčička? Jak často musíme na kontroly? Vyspíte se, nebo Ellie po nocích pláče? A už jí rostou zoubky? Ani jsem se nedivil, když Harry v půlce rozhovoru odešel, vrátil se až těsně než slunce úplně zapadlo a vypadal docela nervózně, ale nevěděl jsem z čeho.

„Hele, už to začíná!" vypískl jako malé dítě Niall a opravdu, sluneční paprsky ztrácely na síle a slunce se začínalo skrývat za obzor. Nebe přitom barvilo do všech odstínů žluté, oranžové, sem tam se mihly nadýchané růžové obláčky, ohlašující změnu teplého počasí posledních dní. Okouzleně jsem sledoval nádhernou scenérii před sebou a ani si nevšiml, co chystá Harry.

K mým uším najednou dolehly první tóny mojí oblíbené, romantické skladby, podíval jsem se směrem, ze kterého hudba přicházela a uviděl Harryho. Seděl u klavíru, o kterém jsem ani nevěděl, jeho prsty běhaly po klávesách a darovali nám tak nádhernou melodií.

„Harry, co to...?" přišel jsem blíž, sedl si vedle a chtěl se ho zeptat, proč mi nikdy neřekl, že umí hrát, ale zadržel mě pozvednutím ruky. Všichni jsme čekali až Harry píseň dokončí a potom jsem možná zapomněl, jak se dýchá, když si Harry klekl na koleno a ve chvíli, kdy slunce zmizelo, řekl slova, která mi vehnala slzy do očí.

Jsem tady s dalším dílem, o něco později, ale přece...
Původně měl díl vyjít už v pondělí, ale byla jsem celé dopoledne na brigádě a prostě jsem už neměla na nic náladu, snad chápete 😥😖😓
Každopádně, doufám, že se díl líbil a napíšete mi třeba komentík, nebo jen hvězdičku 😇💜
Vaše Karry 💜😍😘