The revolt of Omega /ABO (Larry) ✔

5. Here is you need

Rok 2330... (Pohled Mary, škola)
Do školy jsem přišla později, protože jsem po včerejší návštěvě Anniina dědečka, přišla domů až v deset hodin večer a ráno kvůli tomu zaspala.

„Dobré ráno žáci, dnes mám pro vás připravený den s povídáním o vzpouře omeg roku 2250, na tento nápad mě přivedla slečna Styles a jí se také ten příběh týká, protože v něm hrají hlavní roli její dědečkové, takže se pohodlně usaďte začínáme" Po téhle větě mě veškeré myšlenky na spánek přešly.

GÚA, (Pohled třetí osoby)
Harry celou noc nespal, ležel na posteli, koukal do stropu a přemýšlel o všem možném i nemožném.

„Pane Stylesi, váš otec vám vzkazuje, že se máte začít chystat za hodinu odjíždíte" zpoza dveří se ozval hlas služebné, Bety, aby se nemohla stát nějaká nehoda.

„Ano, vyřiď mu, že za pět minut jsem dole"

„Jistě, pane" špitla a slyšet bylo už jen klapání podpatků o mramorovou podlahu. Harry se namáhavě zvedl z postele, přešel ke skříni, rychle na sebe hodil košily, tu neobyčejnější, co vlastnil, aby nebyl zbytečně nápadný a následoval svého do auta.

„Harry..." začal jeho otec , ale pak mlčel.

„Otče?"

„Ne, nic jen...teď na tebe konečně můžu být hrdý" Harry sklopil pohled a následně se podíval z okénka. Vždy se tolik snažil, aby svému otci udělal radost, aby na něj byl pyšný a co mu teď řekl?, že je na něj hrdý za to, že jde bojovat a zabíjet ty, které by měl chránit.

Když byl dítě, všechno bylo jiné, byl veselý, usměvavý kluk se spoustou kamarádů, hrál fotbal, plaval a taky velice rád fotil. To všechno se změnilo v den jeho osmnáctých narozenin, v den, kdy SS vypustilo do světa ten lék.

Z jeho matky se stala omega, ale vlčí gen zesílil její rakovinu a ona krátce na to zemřela. Od té doby otec sní o pomstě, ale neprávem se chce pomstít omegám. Z několika jeho dobrých kamarádů se staly omegy a nový systém je umístil do výcvikových center, už je nikdy neviděl, nechtěl si představovat, jak by dopadl, kdyby se stal omegou, když už i tak stal jeho život za houby.

„Otče, kam to vlastně jedeme?" zeptal se Harry, aby odehnal chmurné myšlenky, které se snažily naplno ovládnout jeho hlavu...

(Pohled Harryho)
„Jedeme přesně do středu dění, jedeme na velitelství boje proti alfám, tam se totiž nachází náš...tedy vlastně tvůj hlavní cíl, Tomlinson" zasmál se, jakoby řekl nejlepší vtip na světě, ale mě to moc vtipné nepřišlo, vůbec se mi nelíbilo, že budu muset zabít nevinnou omegu.

„Otče, proč musí být mrtvý? Copak se s ním nejde nějak domluvit?" frustrovaně jsem si zajel prsty do vlasů, protože mi bylo předem jasné, jak bude znít odpověď.

„Jistě, je to přímo nutné, myslíš, že si s tebou bude jen tak povídat? Ach, jsi tak naivní. Na bojišti je to jen na tobě a platí tam jen jedno jediné pravidlo, zabij, nebo budeš zabit, musíš si uvědomit, že se tě každá z těch, jak říkáš nevinných omeg, bude pokoušet jedině zabít, o nic jiného jim nepůjde" nechápal jsem, jak může být tak chladný k někomu, kdo byl dřív stejný jako my, jak může být tak klidný, když mluví o zabíjení.

„Jsme tady, tohle je ta budova, ve které se má ukrývat tvůj cíl" řekl otec a vystoupil z auta, což jsem po něm udělal i já.

„Dobrá tedy, tým našich nejlepších alf dorazí každým okamžikem a ty je povedeš. V této budově..." ukázal na budovu před námi