►Ice Coffee◄

►Danger◄

Teahyung

„Tae!"

   Ne, ne, ne. Teď nemůžu! Teď to nejde!

   Těsně před dveřmi od výtahu jsem se otočil na patě. Za mnou se chodbou řítil Jimin s miskou salátu. Na druhé straně stál na prahu obýváku Jin hyung s nožem v ruce. Trochu mě z něj zamrazilo.

   „Musím dolů za Nancy!" snažil jsem se ho setřást.

   „Já zase musím udělat večeři!" vrátil mi to Jin hyung a zamával nožem ve vzduchu.

   „Ale já -"

   „Donesu jí ho," ozvalo se za mnou a ten někdo mi položil ruku na rameno. Otočil jsem hlavu, abych se mohl podívat do usměvavé tváře Jungkooka. Povzdechl jsem si a svěsil ramena.

   Měl jsem mu ho dát? Vím, že ji nemá zrovna v lásce a že na ni žárlí. Nebude to jako předhodit zajíce vlkům? Radši bych tam šel sám, ale ten blázen s nožem mě děsil. Je v pohodě, když nám hrozí vařečkou, ale nůž - to bylo něco jiného. 

   „Slib, že na ni budeš milý," zaprosil jsem a podal mu její mobil.

   „Neboj," poplácal mě po zádech a otočil se k odchodu.

   Tohle asi nedopadne dobře.

Nancy

Netrpělivě jsem čekala na recepci. To, že nemám mobil, jsem si uvědomila až v metru. Nechala jsem Nelu aby jela domů a já se vydala zpátky k hotelu.

   Chtěla jsem už jít jenom domů, plácnout sebou na postel a spát. A Taehyung mi to nechtěl očividně dopřát. Kde se tak courá?

   Otočila jsem se, když se ozvalo cinknutí výtahu. Překvapeně jsem se zarazila, když z něj nevyšel Tae, ale Jungkook. Zamával mi mým mobilem v ruce a pomalým krokem šel ke mně. Viděla jsem mu ve tváři, jak je nervózní.

   Popravdě já z něj taky. Nevěděla jsem, jak se v jeho přítomnosti chovat, ale nesmím to dát najevo. Proto jsem nasadila široký úsměv.

   „Ahoj, Tae nemohl, tak jsem ti ho přinesl já,“ usmál se nejistě.

   „Děkuji,“ vzala jsem si od něj svůj mobil. Už se otáčel k odchodu a já nevím, proč jsem ho nenechala nastoupit do výtahu a normálně z téhle trapné situace vypadnout. Ale ta dotěrná část mě ho zastavila.

   „Můžu mít otázku?“

   Neochotně se otočil a přikývl.

   „Jsi gay?“

   Vytřeštil na mě oči. „Cože?!“

   „No já jen, že ty a Tae...“

   „Ne! Ježíš, jak tě to napadlo?“ přerušil mě Kook a přišel ke mně trochu blíž.

   „Nela mi ukazovala nějaká videa a tam se chováte, jako byste byli a taky vidím ty tvoje pohledy pokaždé, když jsem s vámi.“ Sypala jsem to ze sebe rychleji, než politici lži. No jo, když mě něco napadne, huba se mi rozjede na plné obrátky a já nevím, kdy přestat.

   „Nemůžeš věřit všemu, co vidíš na internetu,“ kroutil nade mnou Kook hlavou. Povzdechl si a promnul si zátylek. „A ano, o té posedlosti s shipováním vím, ale jak Jimin, tak já tomu zrovna neholdujeme. S tímhle si jdi za kluky z GOT7, ti by ti něco předvedli...“ Taky mlel jak mlýnek na maso. Ale mně to nevadilo, bylo na něm vidět, že se už delší dobu potřebuje někomu vypovídat, tak jsem ho nechala. Občas jsem si jeho slova musela v hlavě zopakovat, jak mluvil rychle, něco jsem nerozuměla. „Jo, máš dobrého pozorováka, nelíbí se mi, jak se motáš kolem hyunga. Bude z toho problém, tohle není správné. A pokud mu pomotáš hlavu, nepřej si mě. On je strašně naivní, chce si vzít svoji první lásku. No věřila bys tomu? Je tím naprosto zaslepený. Holka co bude mít ráda děti, máš ráda děti?“ otočil se na mě, ale ani mě nenechal otevřít pusu a už pokračoval. „Holka s velkým aegyo, tak roztomilá. Vtipnou, pěknou s módním vkusem. On si snad chce vzít nějakou princeznu z pohádky, nemyslíš? Nikdo takový neexistuje! A to jsem ještě neřekl, co všechno musí ta jeho krasotinka umět!“ máchal rukama ve vzduchu. Konečně se zastavil, aby popadl dech. Toho jsem využila.