Nancy
"Co znamená... pumu... tohle?" ukázal na jídelní lístek Hoseok. Zasmála jsem se. Od chvíle, co je kluci dostali do ruky, překládám jak divá. Vůbec netuším, jak se řekne řízek korejsky, jak je správně slovní spojení těstoviny se sýrem... Ale i když jsem jim to nějak vysvětlila, chtějí po mně význam znova.
"A co je tady to?" strčil mi jídelníček pod nos Jimin.
"Chudák holka! Nechte ji už na pokoji, podívejte, jak se červená!" utnul je Jin.
"Dobrý večer, máte vybráno?" přispěchala k nám drobná servírka. Vzhlédla jsem ke klukům. Hoseok si už chtěl nahlásit objednávku, když v tom ho Taehyung zastavil a stočil pohled ke mně. Trochu jsem se začervenala, už jen ze zvyku, že na mě kouká tak hezký kluk.
"Nany nám vybere, přeci, jen ví, co je z českých jídel dobré." Seděla jsem přímo naproti němu mezi Yoongim a Jiminem. Tihle tři se na mě zazubili jako na čerstvě vylíhlé ptáčátko, zrudla jsem ještě víc.
"Pět bramboraček v chlebu, čtyřikrát kachnu, dvakrát plněné knedlíky a já si dám halušky se zelím," nadiktovala jsem obsluze a usmála se. Radši jsem toho objednala víc, aby mohli všichni ochutnat a něco navíc, kdyby náhodou klukům jedno z toho nechutnalo. Což jsem hluboce doufala, že bude.
"Nancy?" ozval se Jungkook. Překvapeně jsem se na něj podívala. Tenhle malý roztomilý kluk na mě zatím ani jednou pořádně nepromluvil. V autě jsem si dokonce myslela, že se mě i bojí! Pak mi ale složil malinkou poklonu, uvědomila jsem si, že je jen stydlivý. Bylo zvláštní slyšet ho vyslovit mé jméno.
"Ano?" zamaskovala jsem svůj šok úsměvem.
"My nebudeme jíst nic hůlkami?" špitl.
Otočila jsem se ke všem. "My nepoužíváme hůlky, jen klasické příbory."
Vyvalili na mě oči. V tu ránu tu byly dvě servírky, s plnými tácy jídla, musely se ještě jednou obě vrátit, kluci si prohlíželi obsahy talířů, koukali se k sousedovi, co má on a dohadovali se, co zkusí jako první.
"Vypadá to dobře," mnul si ruce Taehyung.
"Dobrou chuť!" popřála jsem jim a pustila se do svých halušek, ale ještě než jsem si dala první sousto do úst, vyrušilo mě sborové mlaskání. Upustila jsem vidličku do hlubokého talíře a opřela se zády o opěradlo židle. Musela jsem si rukou přikrýt pusu, jinak bych se rozesmála nahlas. A už takhle jsem si připadala dost trapně, lidé na nás od stolů házeli nesouhlasné a pohoršené pohledy. Já se ale přesto bavila!
Hlavně Taehyung, nabral si na lžičku kus bramboru s polévkou a roztomile si ho dal do úst. Upíral na mě nechápavý pohled s obočím až u vlasů, stejně nepřestával v mlaskání. Ale zanedlouho bylo od našeho stolu slyšet jen mé přidušené hýkání. Kolem mě nikdo nic nechápal.
"Děje se něco?" zeptal se Namjoon.
"Ano..." znovu jsem se zasmála a rozmáchlým gestem ruky ukázala na celé osazenstvo stolu. "To mlaskání..."
"Chutná nám to, je to slušnost," pořád nechápal Jimin.
"Já vím, ale u nás je to neslušné." Odkryla jsem si pusu a zakřenila se na ně. Jin se začal za všechny omlouvat, Jungkook se hihňal a Taehyung na mě třeštil oči hořké čokolády.
"Jak tedy dáte najevo, že je to jídlo dobré?" naklonil ke mně hlavu Yoongi. Pokrčila jsem rameny.
"Třeba takhle." Otočila jsem se do uličky, kde zrovna procházela jedna servírka. "Slečno, mohla byste vyřídit kuchaři, že to našim korejským hostům moc chutná a chválí si to?"
"Bude moc rád," s úsměvem na mě kývla a odešla.
Otočila jsem se zpátky ke stolu. Kluci pořád nejedli, jen na mě koukali.
"Vzkázala jsem po ní kuchařovi, že vám chutná," usmála jsem se. Začali kývat hlavami a úsměv mi vracet. Vrátili se zpátky k jídlu a navzájem si prohazovali talíře, aby každý ochutnal. Několikrát mi do toho mého Jimin s Yoongim dloubli vidličkami a pokaždé když to udělali, je Jin rázně přes stůl spražil pohledem. Rap Mon se vedle Jimina smál jako malé dítě. Hoseok mezi Jinem a Taehyungem měl nacpané tváře k prasknutí, snad ani kousat nemohl. Pak jsem si všimla, jak Taehyung cpe Kookovi do pusy kus knedlíku, zasmála jsem se jim, že vypadají jako mladší a starší bratr. Taehyung nad tím mávl rukou a dál dělal na Jungkooka letadélko. Ten se červenal až za ušima.
"Taky bych chtěla, aby se o mě Nela starala, tak, jako ty o Jungkooka!" vyhrkla jsem s úsměvem.
"Co?" Kookovi se zastavila vidlička s kouskem kachny, mířící k Taehyungovi, ve vzduchu.
"Jste strašně roztomilí!" stála jsem si za svém. "Nela si vždycky všechno jídlo shrabe k sobě a se mnou se nepodělí ani o chipsy!"
"Kdo je Nela?" zeptal se mě Jimin.
"To je Nanina šílená kamarádka, která mě málem udusila," objasnil s našpulenými rty Taehyung.
"Je tak hezká, jako Nancy?" zašeptal Jimin tak nahlas, že to bylo slyšet přes celý stůl. Slyšela bych ho tak jako tak, nýbrž jsem seděla vedle něho. Ale to ho asi nezajímalo. Taehyung se plácl do čela a pokusil se schovat pod stůl.
Vsadila bych se s vámi, že teď nejspíš vypadám jako malá růžička, až tak jsem se červenala! Všech šest zbývajících párů očí se do mě upíraly. Nevěděla jsem kam se podívat nejdřív, hlavu jsem schovala mezi ramena a rty pevně semkla k sobě, úsměvu jsem se však neubránila.
Taehyung
"Asi bychom tě měli odvézt domů," prohodil Namjoon, když jsme stáli všichni před restaurací. Nancy kypěla energií, poskakovala na místě a s rozpřáhlýma rukama počítala na prstech, nevím co.
"Vždyť ještě není ani devět! A Praha je v noci ještě krásnější než ve dne!" objasnila důvod své matematické chvilky a zatočila se. Bunda se jí kapku nadzvedla a nám všem se naskytl pohled na její ploché bříško. Bylo vidět, že cvičí. Jimin vedle mě nakláněl hlavu, aby si ji mohl lépe prohlédnout. Z nějakého důvodu mě to naštvalo, silně jsem do něj drkl loktem, až se zapotácel.
"Co říkáš, Tae?" přihopkala ke mně. Musel jsem prudce zamrkat, jestli se mi to nezdá, ale položila mi dlaně na jedno rameno a lehce se o mě opřela. Hlasitě jsem polkl. Nancy byla duchem jinde, ani si mého vyvedení z míry nevšimla, odstrčila se ode mě a naklonila se nad obrubník. Kolem ní rychle projelo auto.
"Není ti zima?" vytrhl mě ze zamyšlení Yoongi. Ukazoval na Nanciny dlouhé holé nohy. Roztomile zavrtěla hlavou, až se jí z drdůlků uvolnil další pramínek.
V tom se Nancy rozskákala po chodníku. Kluci zmateně pozorovali její záda.
"Kam jdeš?" zavolal Hoseok.
"Na procházku!" zastavila se Nancy a s úsměvem se na patě otočila směrem k nám.
"Není bezpečné chodit takhle v noci sama!" odporoval jí Namjoon.
"Tak pojďte se mnou!" zazářila. Na nic jsem nečekal, vydal jsem se za ní.
- Hiroki Kotone
ČTEŠ
►Ice Coffee◄
FanfictionBTS konečně uspořádali koncert v Praze! Fanynky K-Popu šílí! Ale hned první den, members poznají, jaké to je v novém městě, které nikdy před tím neviděli. Jednomu z nich přispěchá na pomoc mladá česká dívka, zachrání v Praze nejen jeho, ale celou sk...