♡𝙷𝚎 𝚑𝚊𝚜 𝚔𝚎𝚢𝚜 𝚝𝚘 𝚖𝚢 𝚑𝚎𝚊𝚛𝚝♡

❤~{1}~❤

,,Proč, proč, proč já? Do háje proč já, sakra?!"

Zanadával jsem si nahlas, protože jsem se prostě nedokázal smířit s tím, že se zvnovu stěhujeme. Konečně jsem si tady trochu zvykl a ono bum! Jedeme zase pryč.
Abych vám to trochu přiblížil...
Moje "milovaná" sestřička už asi po čtvrté za tento rok mění školu, jelikož jí prý nevyhovují učební podmínky.

Pche. To určitě. Ne, ona jenom spí s každým na potkání a pak, když se o ní začne povídat jaká je to coura, děvka, a tak podobně, se prostě naštve a začne tátu škemrat jak chce přestoupit.
No a co udělá tatínek? Samozřejmě, jak si naše princezna přeje.

Vážně se z toho jednou pozvracím.
Nechápu, jak ho může mít takto omotaného okolo prstu, ale co vám budu povídat, ona to umí takhle se všema.

,,Kookie, pomalu už si sbal všechny věci." Zavolala na mě mamka z kuchyně.

,,A proč jako? Stejně nikam nejedu." Zaprotestoval jsem naštvaným tónem.

,,Ale noták zlatíčko, o tom už jsme se bavili nejmíň stokrát."

,,Ano! A já ti po stoprvé říkám, že prostě nikam nejedu." To už jsem byl tak naštvaný, že jsem řval přes celý dům.

,,Tak hele mladej, tohle si ke své mamince dovolovat nebudeš. Jasný?" Zařval na mě táta a pak už bylo v celém domě ticho. Ne, že bych se bál odpovědět, spíš jsem se nechtěl více dohadovat.

Po nějaké době, ustavičného zírání do stropu, kdy mi asi přišel velmi zajímavý,  jsem se i přes mojí nechuť a lenost rozhodl, že si teda všechno sbalím a půjdu spát. Ovšem to jsem nečekal, že mi balení všech věcí zabere zhruba tři a půl hodiny.

,,Do hajzlu." Řekl jsem si v hlavě poté, co jsem se podíval na budík na nočním stolku. 01:08 To se mi určitě bude chtít vstávat...

___________________♡__________________

Ahojky, zlatíčka, chtěla jsem tento příběh znovu začít vydávat, až ho budu mít celý opravený, ale řekla jsem si, že je lepší to udělat už teď, ať se nenudíte čekáním❤️

Korekce: 28.9.2019
—

TÁÁÁK PRVNÍ DÍL JE NA SVĚTĚ❤🙏