♡𝙷𝚎 𝚑𝚊𝚜 𝚔𝚎𝚢𝚜 𝚝𝚘 𝚖𝚢 𝚑𝚎𝚊𝚛𝚝♡

❤~{16}~❤

Když se dveře otevřely, stál tam nějaký kluk. Byl asi o hlavu menší než já, měl lehce narůžovělé vlasy, které mu neposedně padaly do čokoládově hnědých očí. Usmíval se na mě, měl opravdu krásný úsměv. Celkově byl moc krásný, sice je Tae hezčí, ale i tohle roztomiloučké štěňátko nebylo k zahození, ale hlavní je teď Tae.

Nevěděl jsem kdo to je, ale jako slušně vychovaný kluk, jsem ho pozdravil.

,,Ahoj, jsem Jungkook. Uhm, je Taehyung doma?" Zeptal jsem se a podal mu ruku na pozdrav.

,,Ahoj. Já jsem Kim Minseok, Taeho mladší bratr. A ano, brácha je nahoře v pokoji."

On moji ruku přijal, ještě víc rozzářil svůj úsměv a poodstoupil mi ode dveří, abych mohl dovnitř. Vážně milý kluk.

,,Zatím se posaď, uhm... Jong-... Eh, promiň jak jsi říkal, že je jmenuješ?" Trochu se začervenal, nejspíš mu bylo trapné, že si mé jméno nepamatoval, ale mě to nijak nevadilo.

,,Jungkook, ale stačí Kook." Usmál jsem se a sedl si na gauč kam ukazoval.

Min mezi tím odešel za Taem a já čekal na gauči a rozhlížel se po jejich obýváku.

Za chviličku jsem slyšel kroky dolů ze schodů, tak jsem se zvedl z gauče a šel směr schody. Stál tam Minseok a za ním šel se skopeným pohledem Tae.

,,Mine, nechal bys nás s Kookiem samotné, prosím?" Zašeptal Tae, ale já to i tak slyšel. Nevěděl jsem ani, jestli byl jeho účel, abych to neslyšel.

V jeho hlase byl znát strach a nejistota.

,,Jo jasně, kdyby něco budu v pokoji." S úsměvem pokýval hlavou Min a odešel.

Tae ke mně přišel blíž, ale pohled stále věnoval podlaze. Celkem mě to znervózňovalo, tak jsem ho vzal za ruku a šel se znovu i s ním posadit na jejich gauč.

Sedli jsme si a on pořád pohledem propaloval podlahu.
Štvalo mě to, a tak jsem si zkřížil ruce na prsou zvýšeným hlasem jsem řekl.

,,Taehyungu, pokud se mi nepodíváš do očí, tak ti ani nedám možnost mi to vysvětlit a odejdu!" Hlavu trochu pozvedl, ale do očí se mi nepodíval.

,,Nechtěl jsi si náhodou promluvit ty?" Zašeptal.

,,Ano, ale myslím, že ty bys mi také rád něco pověděl nebo se pletu?" Pozvedl jsem obočí a hlavu naklonil na stranu.

,,Uhm...ano...asi ti dlužím
vysvětlení." Řekl už trochu hlasitěji a konečně se mi podíval do očí.

Byly rudé od pláče, bylo mi z toho úzko. Pohladil jsem ho po tváři a zadíval se do těch nádherných očí, i když byly uplakané, stále zůstaly okouzlující a já se v nich lehce ztrácel.

,,Tae... J-já... Ty, uh... Proč jsi opustil Seon? Ona to vyčítá mně a nevím proč? Vysvě-..." Dříve než jsem to stačil dopovědět, zastavily mě jeho měkké rty.
Políbil mě, i když to byl krátký polibek, Tae do toho očividně vkládal veškeré své city.

Neměl jsem slov, a když se odpojil zůstal jsem tam sedět s vykulenýma očima a pootevřenou pusou.

,,Tak... A teď už víš proč jsem opustil tvou sestru." Řekl klidně a smutně se usmál.

Neměl jsem slov.
Já...
Vážně jsem byl já důvod, proč se s mojí sestrou rozešel.
Tak miluje mě nebo co?

,,T-takže ty mě miluješ?" Vykoktal jsem ze sebe tu hlavní otázku, která mi celou dobu provrtávala mozek.

,,Ano..." Opět sklopil hlavu a já prostě nevěděl co dělat.

Jen tak jsem tam seděl a koukal do blbla.

Po chvíli jsem se přeci jen vzpamatoval a Taemu pozvedl hlavu. Hleděli jsme si zpříma do očí, a i když jsem nechtěl, musel jsem tu krásnou chvilku zkazit.

,,P-proč jsi mi teda dělal ty věci? Bolelo to." Měl jsem co dělat abych se znovu  nerozbrečel, ale u mě by to nebylo nic nového.

,,Já... Moc se ti omlouvám.
Nechtěl jsem, já nevím prostě..." Zakňučel frustrovaně a já už ho dál prostě nemohl trápit.

,,Tae... J-já... Trápí mě vidět tě smutného. Víš asi jsem se do tebe zamiloval, jen... Celkově děláš mi to strašně těžké." Vydechl jsem a on najednou zbystřil.

,,C-cože jsi to řekl?" Zvedl mi hlavu a nevěřícně se na mě podíval.

,,Zamiloval jsem se do tebe." Zopakoval jsem, ale už bez 'asi', protože jsem si byl jistý, že jsem se do něj 100% zamiloval.

Nic mi na to neřekl jen mě silně objal okolo břicha a rozplakal se.
Bože a to prej, že já jsem citlivka.

,,Prosím Tae, dost. Vždyť mě umačkáš." Začal jsem se smát, načež se Tae jen uchechtl, ale pustil mě.

Než jsem stačil cokoli dalšího říct, ležel jsem povalený na gauči a nademnou se skláněl Taehyung.

Rychle jsem zamrkal očima, když se začal pomalu, ale jistě přibližovat k mému obličeji. Jeho pohled sjel z mých očí na mé rty a zůstal zabodnutý tam. Stále se přibližoval, ale tak moc pomalu, že jsem se neudržel a naše rty spojil v jedny.

Ten polibek byl nádherný, plný vášně, lásky, něhy, byl prostě dokonalý. Odpojil jsem se od těch Taeho nadýchaných jahodově sladkých růžových polštářků, abych se mohl nadechnout. Tae se na mne sladce usmál a dal mi rychlou pusu na nos.

,,To znamená, že jsme spolu? Zkusíš to se mnou?" Zeptal se zahambeně a znovu skopil pohled.

,,Ne... Tae, to znamená sbohem..." Řekl jsem potichu, ale tak aby mě Tae slyšel, vstal z gauče a došel ke dveřím.

😭﹏😭﹏😭﹏😭﹏😭﹏😭﹏😭﹏😭﹏

⬆️ můj obličej, když čtu, co jsem vytvořila
Ale je to má první práce, tak buďte prosím shovívavý, snažila jsem se 😅
Korekce: 3.5.2020

Chtěli jste to, máte to mít...
Ano, je konec.
Ušli jsme dlouhou cestu.

No netušila jsem, že to skončí takhle...

Děkuju za votes, komenty!❤
Srdíčkuju vás...

Pff~
Dělám si prdel! Konec ještě vážně není!❤😂
Kdo se lekl?😂😏

Nechám vám to takhle otevřený, protože chci!😈

Tak zatím pá~❤👼