♡𝙷𝚎 𝚑𝚊𝚜 𝚔𝚎𝚢𝚜 𝚝𝚘 𝚖𝚢 𝚑𝚎𝚊𝚛𝚝♡

❤~{8}~❤

,,No Jungkooku to si snad děláš prdel ne? Okamžitě vstávej a ukliď to." Z mého krásného spánku mě vzbudila křičící Seon.

,,Uklidni se a laskavě vypadni z mého pokoje." Pronesl jsem dost ospalým hlasem a přikryl si hlavu peřinou.

,,To teda nevypadnu! Rodiče odjeli, a tak tě mám na starost, takže se zvedni, ty líný prase a koukej to tu uklidit." Zařvala na mě, práskla s dveřmi a odešla.

Kráva blbá, jak já ji nenávidím.
No i přes své protesty jsem si ten pokoj vážně musel uklidit, vypadalo to tam jako po atomovém výbuchu.

Když jsem uklidil a už jsem zase poznával svůj milovaný pokoj, tak jsem šel dolů vyhodit to peří, to jsem však netušil, že máme návštěvu, tedy moje sestra má návštěvu.
Najednou mi to došlo, Taehyung.

,,Ahoj Koo-..." Zasekl se, zřejmě proto, že spím jen v boxerkách a momentálně jsem tam taky stál jen v boxerkách.

Nevěděl jsem co mám dělat stuhnul jsem, opět, moje tváře najednou nabraly červenou a já se chtěl propadnout do země. Chvíli na mě Tae koukal s pootevřenou pusou a pozvednutým obočím, což bylo docela komické.
No a pak se ozvala Seon.

,,No konečně a laskavě se oblékni, nikdo na tvoje špeky není zvědav." Vyprskla a sedla si ke stolu, kde byla snídaně.

,,Tae očividně jo." Uchechtl jsem se a pak se zarazil. Sakra, co jsem to zase řekl?

Bylo mi tak trapně, no mé utrpení zmírnil pohled na Taeho, který se lehce usmíval a kousal si spodní ret, byl ještě hezčí než předtím. Nad tím jsem se musel pousmát i já. Byl tak rozkošný, dokonalý a přitom neuvěřitelně sexy.

,,Jo jasně, to určitě. Jen škoda, že je Tae na holky viď?" Řekla Seon zamračila se na mě, ale uchcechtnutí si nemohla odpustit. Pak i se svojí snídaní odešla do svého pokoje.

Chvíli jsme tam s Taem stáli jako přibití, ve velmi trapném tichu.
Bylo mi to dost nepříjemné, abych pravdu řekl, a tak jsem se po dlouhém mlčení překonal a trapné ticho prolomil.

,,Takže teď to táhneš s mojí sestrou, heh... Upřímnou soustrast." Výsměšně jsem na něj pohlédl a poplácal ho po rameni.

,,No táhnu a co jako? Žárlíš, chceš mě snad ty? Pokud ano, není problém, pojď si pro mě." Mrkl Taehyung. Vyhrkl to ze sebe jakoby to nic nebylo, jakoby vůbec nechodil s mojí sestrou, jakoby to doopravdy chtěl.

Vůbec jsem nechápal.
Na jeho tváři se formoval úškleb, takový laškovný. Ale možná jsem si jen nahrával,jelikož jsem doufal, že i on ke mně má sympatie. Tak jako tak, jsem byl tím co řekl naprosto rozhozený a stál před ním jako idiot.
Čuměl jsem na něj jako na nějakého psychopata.

,,E-hm, jak to jako... m-myslíš?" Nějak jsem ze sebe vykoktal otázku, teda snažil jsem se.
Bože byl jsem tak trapný.
Fakt Jungkooku, lépe jsi to podělat nemohl.