♡𝙷𝚎 𝚑𝚊𝚜 𝚔𝚎𝚢𝚜 𝚝𝚘 𝚖𝚢 𝚑𝚎𝚊𝚛𝚝♡

❤~{12}~❤

Ráno mě vzbudil Taeho velmi hlasitý křik.

,,Okamžitě od něj vypadni, ty hajzle, po tom, co jsi mu včera provedl, máš štěstí, že jsem tě ještě nezabil! Zmizni nebo to napravím!"

,,Ježiš, uklidni se ty idiote, přestaň žárlit, že ho píchám já a ne ty, a vůbec, neřvi na mě, bolí mě hlava. Nic nevíš, protože ta malá kurvička přitáhla večer sama, prostě dolezl, jako všichni před ním a jak prosil, abych mu to udělal." Arogantně se zasmál, a já si až teď pořádně uvědomil, co to právě řekl.

,,No to si snad už děláš prdel ne?!" Zařval jsem na Jimina pro změnu já.

Skopnul jsem ho ze mě a rovnou i z postele.

,,Vypadni z mého domu! Vypadni mi ze života a už se nikdy nevracej!" Byl jsem neuvěřitelně naštvaný.
Vařila se ve mně krev, a kdybych se nedržel zpátky, už bych Jiminovi tu jeho držku rozmátil.

,,Ale, ale, ale... Kookie se nám nějak zlobí, copak se stalo? Včera sis to snad neužil?
A podle toho co se stalo asi hodinu potom, jsi mi to odpustil ne?" Ušklíbnul se na mě a nevypadalo to, že by chtěl vypadnout.

,,Ty bastarde, vypadni! Hned nebo tě zabiju já!" Myslel jsem to vážně.

Tak já se o něj takhle postarám, i po tom všem co mi udělal a on řekne tohle?
No to ne, já si na hlavu srát teda nenechám, a už vůbec né od takovéhle namistrované princezny.

,,Fajn, jdu, ale stejně za mnou za chvíli přilezeš." S dalším arogantním smíchem se sebral a odešel.

Oddychl jsem si, ale ne na dlouho.

,,Jungkooku, co jsi potom udělal?"
Ptal se starostlivě, přesto s naštvaným tónem Tae.

,,A co je ti do toho?" Odsekl jsem.

,,No hodně, vždyť jsem tě zachránil." Vypadal už celkem vytočeně, kvůli tomu, že mu to nechci říct.

A mně s ním došla trpělivost.

Toho co jsem řekl po tom, jsem nehorázně moc litoval, ale řekl jsem to v afektu, byl jsem moc rozzuřený.

,,Pokud vím, nezachránil, přišel jsi pozdě! Sám jsi to řekl a vůbec, bylo by nejlepší kdyby jsi tam nepřišel, neprosil jsem se tě o pomoc!"

Taehyungovi se zaleskly oči a já měl pocit, že mi vybuchne hrudní koš, jaká palčivá bolest mě na něm svírala.
Beze slova utekl, zabouchl dveře a já se rozbrečel.