Smečka

16. kapitola

Cora seděla u stolku na zahrádce v jedné kavárně ve městě. Nervózně se ošívala a čekala na Joshe. Tohle bude těžký. Zastrčila si vlasy za ucho. V tom uviděla Josh. Pousmála se na něj a čekala, až si sedne. Ten však udělal něco, co nečekala. Sklonil se k ní a chtěl jí políbit, ale ona uhnula, takže jí políbil jen na tvář. Posadil se. "Děje se něco?" zeptá se zamračeně Cory.

Cora sklopí zrak a zadívá se na své ruce. "Vlastně ano," řekne. "Děje," donutí se znovu zvednout hlavu a zadívat se na něj. Josh se chvilku na ní dívá a pak se mu ve tváři objeví pochopení. "Vím, co chceš udělat," zašeptá s bolestí v hlase. "Je to pro to, co jsem řekl?" vyhrkne hned Josh. Cora pokrčí rameny. "Vlastně je," zašeptá. "Je mi to líto, ale tohle nejde... Nemáme šanci," snaží se ho přesvědčit. Josh svěsí ramena. Kývne a zadívá se nepřítomně někam za ní. "Promiň," špitne Cora a vstane. Vyjde k lesu.

Laura a Isaac stáli na molu u jezera v lese. "Tak co jsi mi chtěla říct?" zeptá se Laury Isaac. "No," polkne Laura. Kouká se na jezero. Srdce jí splašeně buší. "Jde o to... No... Že..." zakoktá se. "Nevím, jak to říct," povzdechne si. Isaac se na ní zkoumavě dívá. "Prostě to řekni," poradí jí. Laura se k němu otočí a zhluboka se nadechne. "Miluju tě!" vyhrkne dřív, než si to stačí rozmyslet. "Od té doby, co jsi přišel do smečky," dodá a čeká na reakci, které se docela bojí. 

Isaacova tvář se rozzáří. Chytne jí kolem pasu a přitáhne si jí k sobě. Pak jí políbí. Laura je na chvilku překvapená, ale pak se polibku oddá. Na tohle čekala tak dlouho. Ruce si omotá kolem jeho krku. Isaac se trošičku odtáhne. "Taky tě miluju, Lauro," zašeptá. "Bál jsem se ti to říct, protože jsem nechtěl to, co je mezi námi zkazit," pohladí jí láskyplně po zádech. Laura se musí zasmát. "Přesně toho jsem se bála taky," řekne Laura tiše.

Pak se zase políbí.

Cora dojde domů. Nikdo tam není. Vyjde schody a jde do svého pokoje. Zrovna, když prochází kolem Aidenova, dveře se otevřou a on do ní vrazí. "Promiň," začne se jí hned omlouvat. Cora zavrtí hlavou. "To je dobrý," pousměje se. Tak tam teda někdo je. Aiden se usměje a jde ke schodům. Cora se dívá na jeho záda. "Aidene, počkej," poprosí ho. Ten se na ní nechápavě otočí. "Co?" povytáhne obočí. 

"Mohla bych s tebou na chvilku mluvit?" zeptá se opatrně. Aiden pomalu kývne. "Jo," popojde trochu k ní. "Já... Musím ti něco říct," dívá se na jeho bradu. Nemůže se mu podívat do očí. Pak by to nejspíš nezvládla. "Ehm... Když mě poprvé napadl ten vlk," začne. "Něco se stalo," dodá nejistě. Aiden se na ní starostlivě zadívá. "Jak to myslíš? On ti ublížil?" zeptá se nechápavě. Cora rychle zavrtí hlavou.

"Ne," vyhrkne. "Něco jsem si uvědomila," řekne tiše. Aiden se na ní stále nechápavě dívá. "Co?" zeptá se jí. "Že tě miluju," řekne Cora tiše. Aiden ztuhne. "Coro..." začne, ale ona mu skočí do řeči. "Ne, počkej! Nech mě to říct... prosím," konečně najde odvahu zadívat se do jeho očí. "Nevěděla jsem, co to znamená, tak jsem si řekla, že to zkusím s Joshem a ten pocit zmizí. Ale nezmizel. Naopak. Jen se zvětšil. Až teď mi došlo, co to znamená," řekne tiše. "Že tě miluju," řekne znovu. Roztřeseně vydechne. Kouká na Aidena a z nějakýho důvodu se jí do očí naženou slzy.

"Coro, já..." hlas se mu zlomí. Cora zamrkala. Pochopila to. Už ví, proč jí slzy stékají po tváři. "Promiň, ale já tebe ne," řekne Aiden opatrně. "Nechci ti ublížit. Ale my dva jsme jen ve stejné smečce. A já jsem tvůj ochránce. Toť vše. Nic víc, Coro," řekne tiše. Té se po tváři řinou slzy. Hřbetem ruky si je rychle utře. "Chápu to," zašeptá bolestně. Pak se otočí a vběhne do pokoje.

"Coro!" křikne za ní. Ale ta ho neposlouchá. Zamkne se v pokoji a bolestně se svalí na postel. Obejme polštář a pláče. Nějak tohle čekala. A nejspíš je to tak lepší. Zavřela oči.