Smečka

27. kapitola

Takžéééé... Ještě 2 kapitoly, epilog a končíme :)

Cora seděla na parapetu okna a sledovala, jak přicházela jedna smečka za druhou. Už to byl týden od incidentu se Sally. Objala se rukama a opřela se o chladnou tabulku okna. Dál sledovala zástupy vlkodlaků buď v jejich zvířecí, nebo v lidské podobě. Stále čekala na jednu smečku. Na jednoho vlka. Toho jediného, koho právě chtěla vidět.

***

O několik hodin později se probudila. Povzdechla si a zadívala se z okna. Brána byla prázdná. Nikdo nevcházel. Na dvoru se pralo několik vlků a Sally se tam snažila všechny uspořádat. Marně. Cora vstala a protáhla ztuhlá záda. Napila se vody, která jí ležela na stole. Ani nepřemítala nad tím, jak se tam objevila.

Šla do koupelny, kde si opláchla obličej a jakž takž si upravila rozcuchané vlasy. Vyšla z pokoje a šla chodbou pomalu ke schodům. Rhea jí předešlí večer jasně řekla, že jelikož je budoucí královna, musí všechny přivítat, jak se patří. Cora souhlasila, jen když nebude muset mít žádné ohromně nepohodlné strojené šaty. Rhea po několika minutách přistoupila.

Cora došla ke schodům. Slyšela křik a řev. Dokonce zaslechla vytí. Protočila oči a otráveně si povzdechla. Byla v polovině schodů, ale zastavila se a rozhlédla se. Cítila příjemné teplo, které se jí rozlévalo na hrudi.

***

Aiden se v tom zmatku nemohl rozeznat. Ethana ztratil, už když vstoupili do paláce. Na druhé straně zahlédl Scotta, Allison byla nejspíš s ním, a instinktivně věděl, že Kali je v druhém patře s Rheou a dalšími Alfami. Stejně tak věděl, že Cora je blízko.

Pak ucítil, jak mu někdo upírá pohled na záda. Hned na to ucítil teplo na hrudi. Otočil se a zahlédl ji. Ani na chvilku neváhal. Rozběhl se k ní. Lokty odstrkával jiné vlky i druidy. Na ničem mu nezáleželo. Jen chytnout ji do náruče.

***

V další chvíli uviděla známá ramena a svalnaté paže. Když se otočil, uviděla Cora obličej, o kterém zdávala celé měsíce. Rozběhla se. Brala schody po dvou. Skočila mu kolem krku. Aiden ji zachytil a pevně ji objal. Zabořil si tvář do jejích vlasů. Cora byla špičkami ve vzduchu. Pak ji postavil a jejich ústa se setkala v polibku. Bylo to pro ni tak důvěrně známé. Jako by první dotek jeho rtů nezažila před několika týdny, ale měsíci.

Najednou se všechen křik ztišil, až tam nakonec bylo hrobové ticho. Jako kdyby tam byli samy. Jako by neexistoval nikdo, nic, co by je mohlo rozdělit.

Po chvilce se odtáhla a pohladila ho po tváři. Hluk se opět vrátil, ale to jim nevadilo. ,,Stýskalo se mi," zašeptala. Aiden se pousmál. ,,I mě," políbil ji na čelo. Po tváři jí stekla slza a on jí palcem setřel z jejího líčka. ,,Budeme v pořádku. Všechno bude v pořádku," znovu ji obejmul a ona mu zabořila tvář do hrudi.

Vycítil, že má strach. Strach z nadcházející bitvy, strach ze všech těch vlkodlaků kolem, strach, že ho ztratí nebo že sama zemře.

***

Cora stála v místnosti s Rheou a Alfami a sledovala strategii útoku. Všichni zadumaně stáli kolem stolu a tiše diskutovali. Rhea poodešla stranou a sesunula se unaveně na židly. Cora si toho všimla a došla k ní. ,,Všechno v pořádku?" zeptala se nejistě. Rhea kývla. ,,Jsem jen unavená. A všechen ten řev a plánování," povzdechla si. ,,Je to únavné," promnula si čelo.

Cora jí chlácholivě pohladila po paži. ,,Mám něco udělat?" Rhea se jen na dceru vřele usmála, zavrtěla hlavou a vstala. ,,Jděte ke svým smečkám. Rick, Sophia, Miles, Rose a Mark budou v první skupině. Kali, Melanie, Prya a Fione v druhé. Leonard, Stuart, Philip, Charlie a Jane ve třetí. Vy ostatní ve čtvrté. Rozdělte se po zahradách a naučte se navzájem své vlastní triky do boje. Musíme využít vše." Jakmile to dořekla, Alfy poslušně vyšli z místnosti.

,,Ty jdi prosím taky," řekla Rhea Coře. ,,Musím si ještě něco zařídit." Cora kývla a odešla.

***

Cora stála na schodech a nevěřícně se dívala na všechny v sále. Bylo tam stále rušno. Ani jedna Alfa se nesnažila najít svojí smečku a připravovat se na bitvu. Cora se naštvala.

,,Hej!" zakřičela. ,,Ticho!" zařvala hlasitěji. Ale nikdo ji nevěnoval pozornost. Jen Aiden, který na ní upíral nechápaví pohled z druhé strany sálu.

Cora se roztřeseně nadechla a pozvedla paže. Dlaně jí začaly zářit a mezi prsty praskat elektřina. Světlo v lampách a v lustrech, které ozařovaly sál zablikaly. Uvnitř budovy se vzedmul obrovský vichr. Venku ztmavla obloha a ozval se hrom.

V sále ztichlo a všechny oči se otočily na Coru. Ta se zklidnila a všechno šlo pomalu do normálu. Svěsila ruce podél těla.

,,Co si myslíte, že děláte?!" vyjekla, když měla jejich plnou pozornost. ,,Vy asi nemáte ponětí, o co tady jde!" cítila v hlase sílu. ,,Vy to nechápete! Ty stíny mají ohromnou sílu! Mohou vám lehce ublížit a vy to ani nezaregistrujete!" ,,Stejnak vám máme zachránit jenom váš zadek. Jako obvykle," ozvalo se z davu a následoval smích. ,,To se pleteš!" promluvila k muži ve středním věku. ,,Tady jde o nás všechny! Protože jakmile zabijí druidy, kdo vás pak bude léčit? Kdo vám bude pomáhat a radit?!" obořila se na něj. ,,Nikdo! A vy se pozabíjíte navzájem!" povzdechla si. Ozval se tichý šepot z různých stran.

,,Seberte se, sakra," rozhlédla se po celém sálu. ,,V sázce jsou životy nás všech. Takže se jděte do zahrad připravit, tak jak vám královna řekla," promluvila k Alfám. Pak jedna Alfa, Jane, zaklonila hlavu a zavyla. Svolává svou smečku k sobě. Několik lidí se dalo do pohybu a hledali si k ní davem cestu. Poté zavyla Kali, Miles, Prya, Fione, Leonard. Zkrátka všechny Alfy. Sál se začal pomalu vylidňovat. Zachytila v davu Aidenův úsměv.

V další chvíli byl sál prázdný. Cora se otočila a zahlédla Rheu, jak stojí na vrchu schodiště, usmívá se a ... pláče. Cora vyběhla pár schodů. ,,Co se děje?" vyhrkla. Rhea si utřela slzy. ,,Jen jsem na tebe hrdá," prohlásila a objala ji. ,,Bude z tebe skvělá královna."

***

Stíny se plížily lesem. Nebe se zatáhnulo. Pomalu scházely kopec, který vedl k Nematonu. Se stíny se táhl i odporný pach. Jakmile se dotkly jakékoliv roztliny, jako by je spálily. Byl to odporný pohled. V závěsu se táhly darachové, temní druidové. Někteří měli meče a někteří luky s toulci šípů. A někteří neměli nic. Jen svou moc.

***

Aiden zaklonil hlavu a zadíval se na nebe. ,,JSOU TU!" někdo zaječel. Všichni se otočili směrem ke kopci, který se táhl k Nematonu. Vlci ze sebe začali ztahovat trika a kalhoty a začali se proměňovat. V čele stáli Alfy, Sally a další hlavní druidští bojovníci. Všichni se ohromeně dívali na darachy. S nimy nikdo nepočítal.

Aiden byl už ve vlčí podobě a byl v prvních řadách. Proto zřetelně viděl Coru, jak si stoupla vedle Sally. Vyměnili si spolu pohledy. Co jí to sakra napadlo?! Aiden byl vyděšený. Musí se dostat k ní. Ale byla tak daleko. A navíc už je pozdě.

Sally a Cora pozvedli ruce, ze kterých začala zářit energie. Ostatní druidové je napodobili. Stíny se teď už neploužily pomalu, ale plnou rychlostí vyrazily k městečku.

Nebe proťal blesk, jakmile se setkala světlá energie druidů a smrtelný závan tedhuan.