XIX.

734 52 26
                                    

"Do konce školního roku se tam už nevrátím" prohlásila jsem rozhodně, když jsme se s Kamoli přiletaxovali zpátky do školy. Brumbál se sice netvářil moc nadšeně, že musí otevřít svůj krb zrovna nám dvoum, ale co mu zbývalo.

"Chloe, já mám pro tebe dárek k narozeninám" pípla Kamoli a já se úplně zasekla v pohybu. Nechápavě jsem se na ni podívala. "Kamol, kolikátého je?"

"Čtyřiadvacátého prosince. Před dvěma dny jsme měly narozeniny" osvětlila mi a následně se zasmála. "Ty si zapomněla na naše narozeniny!"

Nevinně jsem se usmála a v duchu si nadávala. Oni určitě chystali párty.

"Všechno nejlepší Kamol" vykřikla jsem slavnostně a rozesmála se.

Kamoli protočila oči. Merline, já a datumy. Budu si muset pořídit mudlovský diář.

"Pojď se mnou do Havraspáru. Dám ti ten dárek" mrkla na mě a já se na ní natěšeně zazubila a následovala ji k jejich věži.

"Za jakou nejkratší dobu opečete tři topinky, když se na pánvičku vejdou jen dvě najednou a jedna strana se peče 30 sekund?" optal se nás hlídač Havraspáru a já nechápavě natočila hlavu a usilovně promýšlela odpověď.

"90 sekund" odpověděla mu Kamoli asi po deseti sekundách. Jak my dvě můžeme být sestry?

"Tak pojď" pobídla mě, když jsem stála jako tvrdé Y před orlem.

"Počkat, počkat. Vždyť do jiných kolejí se nesmí"

"Odkdy zrovna ty, jako legendární Poberta řešíš pravidla?"

"Máš pravdu" mávla jsem rukou a následovala mé dvojče do modro-bronzové místnosti. Musím uznat, že to tady mají moc hezký, ale na Nebelvír to nemá.

Spoustu křesílek, krb, spoustu knížek a dva vchody do dívčích a chlapeckých ložnic. Máme to podobně až na ty knížky.

"Tim tohle je Chloe, moje sestra. Chloe tohle je moje kamarádka Tim." představila nás Kamol s její kamarádkou se kterou obývala pokoj. Měli tu ještě jednu postel, ale ta vypadala neobsazeně.

"Ahoj" pozdravily jsme se s Tim a ona odběhla do koupelny. Kamol se začala prohrabávat v kufru a já měla čas se tu porozhlédnout. U každé postele měli knihovničku a psací stůl. Všechno laděno do kovova a modra. Neměli to tady zas tak velké, ale nevypadalo to zle.

"Všechno nejlepší Chlo" obejmula mě a s úsměvem - který jsem ji hojně opětovala - mi podala dva balíčky. Dokonale zabalené. Na jedné visačce bylo 'Krásné narozeniny' a na druhé 'Veselé Vánoce'.

Najednou jsem se cítila trapně. Dárek k Vánocům ani k narozeninám pro ni nemám.

"Kamol já pro tebe ale nic-"

"To neřeš. Největší dárek pro mě je, když si se mnou" usmála se na mě a já k ni zvedla, dosud sklopené oči.

Objala jsem ji.

"Šťastné a veselé, Kamol"

"Šťastné a veselé, Chloe"

___________________________

"Fortuna draconis? Hrdost? Odvaha? Buclatá dáma umí krásně zpívat?" hádala jsem heslo před Buclatou dámou, protože se samozřejmě za tu dobu muselo změnit.

Chloe and MaraudersKde žijí příběhy. Začni objevovat