Tři dny uběhly a já si nevzpomněl na nic dalšího. Louis vypadá velmi smutný, ale Liam stále říká že je to proto, že jsme si byly tak blízko.
Dnes je interview.
„Dobře." povzbuzoval nás Zayn. „Liam už nesmí vidět znovu ty holky. Co když omdlí? Oni všichni ví o interview?"
„Uklidni se, Zayne. Všechno bude v pohodě." snažím se ho ujistit.
„Mám hlad!"
„Nialle! Jedli jsme, když jsme sem přišli! Teď musíme jít. Louisi! Jdeme!" pokřikoval Liam.
„Jop." Louis přišel do haly s usměvem, který vypadal nuceně. „Jdeme. Oh, a Harry, našel jsem to na gauči pod polštářem, mimochodem." řekl Louis a podal mi peněženku.
„Oh, děkuju." říkám, hádám že je moje.
Všichni jsme se vydali k dodávce, ktérá už na nás čekala. Strčil jsem si peněženku do kapsy.
„Dneska žádné zpívání, kluci." řekl Paul s kousavým pohledem Liamovi. „Ani fotky nebo něco. Můžete říct ahoj, ale to je všechno."
„Dobře." říká Louis, sedl si na místo vedle Nialla, který, ujistil jsem se, seděl mezi námi. Cítím se... já nevím, divně, když jsem příliš blízko Louise.
Když se blížíme ke studiu, kde se rozhovor koná, slyším ječení.
„Co je to?" ptám se.
„Directioners." usmívá se Zayn, který si upravuje vlasy v odrazu na jeho mobilu. Vyvaluji na něj oči, s úsměvem.
Když jsme blíž, ječení ještě zesílí. Jsme před studiem a já vidím proč byli kluci tak nervózní.
Bylo tu doslova několik stovek holek, né-li víc.
„Ne." řekl Zayn, jeho obočí vystřelilo vzhůru. „Není to tak špatné, jako by to mohlo být."
„Není to tak špatné?" ptám se a lapám po dechu. „Je jich tady tolik! Já nevím...já myslím..." začínám mít záchvat paniky.
„Harry! Harry!" křičí Louis, ale zní to tlumeně přes zvonění v mých uších. Najednou, cítím tlak na své ruce a svět je zase v centru pozornosti jak Louis křičí „HAZ!"
„Jo?" zalapám po dechu, vidím jeho ruku tisknout tu mou. Chci odtáhnout ruku pryč, myslím že bych se neměl cítít takhle, když držím ruku kluka, ale bojím se, že když to udělám, mohl bych zkolabovat.
„Dobře kluci." řekl Paul, otevírající dveře. Niall vyklouzl zpod Louise, potom šel Zayn.
„Připravený, Curly?" ptá se Louis a já přikývnu předtím než mě vytáhne ven.
Ohluchl jsem ihned kvůli jejich pronikavému ječení, a nikdo z nich se vůbec nezajímal o to že se s Louisem držíme za ruce, když mě táhl kolem nich. Myslím že jsem některé slyšel křičet něco o "Larrym"? Kdo je Larry?
„Vidíš? Není to tak špatné." usmívá se Louis. Slabě lapám po dechu, když se dostaneme ke dveřím. Liam se obeví po nás.
„Honem." řekne a já následuji jeho a Louise dolů do haly. Jemně vyklouznu svou rukou z Louisovy, ačkoli se my po tom pocitu hned stýská.
„Um... je tady pokoj, kde bych mohl být chvíli sám?" ptám se.
„Přesně tady." říka Liam, když míjíme pokoj s nápisem STYLES na dveřích.
„Oh, dobře."
„Příjdeme tě vyzvednout za patnáct minut, vzhledem k tomu, že rozhvor máme za hodinu." říká před tím, než s Louisem pokračují dál do haly. Otevírám dveře a myslím že vidím Louise krátce se ohlédnout.
ČTEŠ
Falling Again (Larry Stylinson)
FanfictionKdyž se Harry vzbudil v nemocnici, byl s pěti kluky které nikdy v životě neviděl. Doktoři mu řekli že má amnézii, a jeden z kluků, Louis, vypadá mnohem smutněji než ostatní. A teď jsou společně v kapele?! Pomalu si Harry začíná vzpomínat na malé věc...